Koronavirus a jak si s ním poradit

datum 21. 4. 2020
Zdroj: Pixabay.com

Krásné a výstižné zamyšlení nad významem Koronaviru. Jak můžeme reagovat? Kde hledat jistotu? Jak se ze situace poučit? Kam směřujeme. K srdci, milí, pouze k našemu srdci.

Doba čtení 8 min.

Cesty k sobě


Milovaní přátelé,

s velikým respektem a úctou sleduji všechny snahy o minimalizaci následků a šíření Koronaviru….šijete roušky ve velkém, lidé zůstávají doma, šíří se osvěta na co nesahat, jak si udržovat odstup atd. a se svými strachy se snaží každý vyrovnávat po svém. Tohle všechno je velmi důležité, ale je to jen vnější část celého problému. Je to jako prvotní hašení ohně…Věřte, že kdybychom všichni byli zahaleni do roušek od rána do rána, desinfikovali se od hlavy až k patě, ale neotevřeli se tomu, co se po nás skutečně chce, nákaze se neubráníme…Je potřeba otevřít se ZMĚNĚ a mluvit o tom daleko podstatnějším…

To, čemu bychom se všichni měli věnovat daleko intenzívněji je pochopení a přijetí ZMĚNY, kterou Koronavirus přináší. Většina lidí cítí, že změny ve společnosti jsou nutné, ale málokdo chápe, že změny se chtějí skutečně po každém z nás a že přímo souvisí s Koronavirem. Tedy, že změnu potřebuji udělat především JÁ. Nemůžeme čekat, až je udělá někdo jiný, vláda či někdo kdo má moc….
A co se že se tedy po nás chce?

Stačí se podívat na psychosomatiku nemoci a bude hned jasnější, proč je to problém celosvětový a proč hoří tak vysokým plamenem…

Obraz nemoci - Ničí plíce….dusíme se…šíří se obrovskou rychlostí, je jasným poslem velké čistky…otázka tedy zní, čím vším se dusíme a co je potřeba úplně pustit – vyčistit – a co by mělo přijít dál?

A já tedy nahazuji symboliku i přímé souvislosti konkrétních a přímo souvisejících témat pro každého z nás tak, jak mi je Koronavirus sám ukázal před pár dny při našem nočním hlubokém hovoru a setkání :

- Země a náš vztah k ní:

Je potřeba naši Zemi vnímat jako skutečnou matku a všechno živé na ni jako součást nás samých – ne, že jsme pány tvorstva, ale vším, co děláme, jak myslíme, co tvoříme vzdávat úctu všemu živému, jako sobě rovnému….se stejnou péčí a láskou přistupovat ke zvířatům, rostlinám, stromům, kamenům, půdě, vodě, ohni i vzduchu…
Je potřeba si udělat velkou revizi, jak jsme na tom v této oblasti? Přežívá v nás model co všichni známe – použít a zahodit? Využít na maximum (brát) a nic nevracet? Co potřebuji u sebe změnit, čemu se musím otevřít, abych mohl potřeby Země cítit? Jak žít bez závislosti na drancování Země? Jak a čím Zemi děkuji za její trpělivost, lásku a velké dary, díky kterým mohu žít? Jak mohu svou prací pomoct Zemi? Je moje zaměstnání, moje tvoření v souladu se zájmy mými i zájmy Země? Nebo pracuji ve firmě, která napřímo ničí, plundruje a zneužívá Zemi?
Je jaro…všechno živé se probouzí po zimě a čeká na nás….hodně choďte do přírody, otevřete dokořán své srdce a skrze něj všechny smysly…vnímejte krásu, vůně, klid, mír a pokoj, který všechno na Zemi v sobě má…povídejte si se stromy, květinami a zvířaty jako by to byly bytosti vám rovné…čistěte potůčky, studánky, choďte na procházky s odpadkovými pytli a uklízejte, pokud narazíte na odpad, spojujte se vědomě s energií Země skrze vodu, půdu, zelené lístečky, pupeny, květiny, zvířata…dávejte dary Zemi s velikou vděčností za dary, co máme od ní…a budete-li potřebovat vlnu lásky a uklidnění opřete se o strom, nastavte tvář sluníčku a poproste ho o jeho sílu, klid a moudrost…a nezapomeňte na vyrovnanost – dejte stromům dárek….jakýkoliv, to už záleží na vaší fantazii a tvořivosti…Máme vůči Zemi veliký dluh a proto je nesmírně důležité napřímit všechny naše síly k tomu, abychom se dostali vůči Zemi do rovnováhy…každý z nás toho může udělat opravdu hodně…a já pevně věřím, že velice brzy nastane doba, kdy i na pozicích lidí – správců naší země – brzy budou lidé, kteří každé své rozhodnutí, každou vyhlášku či zákon budou schvalovat z této úrovně. Z úrovně lásky srdce, respektu a úcty k Zemi i všeho živého na ní.

- Naše vztahy:

Plíce, jakožto párový orgán somatizují v každé nemoci, kterou bývají zasaženy, naše vztahy. Naši svobodu ve vztazích…všech. S partnerem, s rodiči, s nadřízenými, kolegy, přáteli, sousedy atd. Naši schopnost být ve vztazích sami sebou v pravdě a upřímnosti. Naši schopnost komunikovat a vyjádřit své potřeby svobodně, cítit a žít ve vztazích vyrovnanost mezi dáváním a přijímáním….pak jsou plíce zdravé….
Oslabené a tím pádem náchylné k onemocnění jsou přesně v opačných případech.
Když lpíme na starých strukturách, přesvědčeních, rodinných modelech, které nám vlastně nevyhovují, když zůstáváme v nefunkčních vztazích jen proto, že se bojíme změny, když otevřeně nekomunikujeme a v partnerstvích všech druhů nežijeme vyrovnanost…neustále dáváme, ale nic nepřijímáme….nebo naopak…obava podívat se pod pokličku našich bolestí vede mnohé k neustálým útěkům a schovávačkám a neupřímnosti…před druhými i před sebou…utíkáme pak do práce, do výkonů všech druhů, ale třeba i do životní paralýzy…hlavně, abychom se nemuseli zastavit a čelit pravdě a přitom….plíce jsou těmi, díky kterým žijeme….stejně jako naše vztahy. Proto jsou nejvíce ohroženou skupinou staří lidé, protože těm to jdou změny realizovat nejhůř…ale platí to pro všechny, kdo nejsou ochotni jít do potřebných změn. Dětem, které jsou velice pružné a učenlivé se Koronavirus úplně vyhýbá.
Vědomí, že VZTAHY jsou základem lidského společenství, základem MY, je klíčovým pro odložení iluzí o tom, jaké vztahy žiji.
Tohle bude pro všechny asi ta nejtěžší část posílení imunity proti Koronaviru. Ale jiná cesta není….a velký posel Koronavirus nám dává dostatek příležitostí díky tomu, že najednou „nemusíme“ toto otevřít.
Jděte tedy do revize toho, jak máte vyrovnané dávání a přijímání…jak jste schopni otevřít náruč lidem okolo vás a kolik jste schopni jim dát….A jak jste schopni přijímat, otevírat se? S jakými pocity? Co pro vás znamená SPOLUPRÁCE? SPOLUTVOŘENÍ? VZÁJEMNÁ PODPORA? Koronavirus nám připomíná, že na Zemi nežijeme sami…že jsme obrovskou pavučinou lidí, kteří se navzájem velmi ovlivňují…a nedá se říci, že to, co prožívá jeden, neovlivňuje druhého…třeba na druhém konci světa…Podívejme se na naši laxnost k tomu, co se děje v Sýrii, strachy vůči všem uprchlíkům, na jakoukoliv politickou stranu, vládu, zastupitelstvo atd. atd…jak ctíme principy spolupráce a vzájemné podpory? Všichni jsme propojeni obrovskou sítí vztahů a každý z nás, svou zodpovědností, pozorností, tvořením a myšlením vycházejícím ze srdce může přispět k tomu, aby celé pavučině bylo lépe…A to je velké a nesmírně důležité. A tahle změna, bude znamenat radikální změnu v chodu celé společnosti…Toto všechno Koronavirus tvrdě otevírá, protože my lidé, bychom v této destrukci klidně pokračovali dál až do úplného sebezničení…

- Vztah k mému srdci, tělu, životu, lásce – KE MNĚ

Naše těla jsou chrámem naší duše a to, jak se o sebe staráme, v jakém stavu jsou naše těla, odráží vztah nás samých k sobě. A je to velmi komplexní věc. Nestačí běhat v posilovně na pásu, budovat si svaly a zdravě jíst…i když i toto je důležité a moc.
Daleko důležitější je ale to, jak se staráme o naše srdce, o naši otevřenost, upřímnost, s jakou laskavostí a vědomím si připravujeme „to zdravé jídlo“ pro nás, pro krále a královny našich životů. Máme takové vědomí? To, jak se staráme o sebe se pak s přímou úměrou odráží na tom, jak se staráme o prostor, ve kterém žijeme, o naše domovy, jak moc důležitá je pro nás krása…čím více „kašleme“ na to, v čem žijeme, co jíme, čím se ničíme a zanášíme i na to, na co se díváme, tak moc se pak oslabují mimo jiné naše plíce.
Naše srdce i plíce potřebují dostatečný prostor pro nádech i pro výdech….kolik toho přijímám a kolik si toho dávám? Jakou důležitost pro sebe mám? Do jakých extrémů jdu se svým tělem? Proč mám potřebu pořád a pořád posouvat hranice toho, co ještě moje tělo vydrží při výkonech nejrůznějších druhů? Je úplně jedno, jestli se jedná o práci, sport, cigarety či alkohol či cokoliv jiného…Jsem vůbec schopen vnímat hranici toho, kdy už mi tělo říká jasné NE? A pokud ne, co a kdy se stalo to, že jsem se stal na sebe tak NEcitlivý?
A láska….jak vnímám lásku? Jak jsem si zdeformoval pojetí lásky pornografií, násilím, které jsme začali vnímat jako něco absolutně normálního? Úchylnosti všech druhů, co se staly normou a zábavou pro masy…Tohle všechno jsou jedny z mnoha atributů tvrdosti naší společnosti…necitlivosti k sobě i druhým…a pak, místo zdravých reakcí jsme zabaleni do strachů a přecitlivělosti, která vede do paralýzy a nemocí…

Vědomí rovnováhy, otevření se temnotě i světlu, Bohu i Ďáblu…beze strachů, s důvěrou, že to co se právě teď děje je vyšším záměrem Země, abychom se všichni dostali do vyšších vibrací, do vyššího vědomí vnímavosti celku a do úplně jiného stupně a úrovně tvoření. Do tvoření a života, vycházejícího z našeho srdce…z LÁSKY.

A to je to, o co Koronaviru jde. Je to velký Ninja, co letí světem a svou energií čistí co je třeba…a je na nás všech, zda se tomuto velikému čištění otevřeme na všech úrovních našich životů, či si bláhově budeme myslet, že bude za pár týdnů po všem a my naskočíme do stejného rychlovlaku, z jakého jsme před pár dny byli nuceni vystoupit. Pevně věřím, že veliké množství lidí pochopí jeho poselství a začnou se otevírat reálným změnám, svým strachům, co se dostávají na povrch a uvolňovat je do lásky…mám obrovské štěstí, že mám kolem sebe tolik otevřených přátel, kteří se už o změny u sebe snaží a tento článek píši pro všechny, co potřebují popostrčit, napovědět…tak klidně sdílejte a předávejte dál.

Věřím tomu, že nebude muset po Koronaviru přijít ničivější Ninja…že nám tahle lekce stačila a všichni se vrhneme do nápravy…své i našich světů. Máme k tomu tu největší podporu našich předků, všech bytostí Země i celého Vesmíru. A máme sami sebe. Své přátele, rodinu, další blízké duše…a to není málo. Je to neuvěřitelně moc!
Držím nám všem – lidem celého světa palce – a držím silnou vizi nové společnosti založené na vzájemném respektu, spolupráci, úctě a lásce k sobě samým i ŽIVOTU ve všech jeho formách. A tak se staň!

S láskou a důvěrou v lásku a život,

Autorka: Riastar

sdílet: 
holubice
Podpořte nás

Děkujeme

Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat.

Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro platby v ČR:
107-7380440287/0100 s uvedením
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí:
IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287 
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX
Název účtu: CESTY K SOBĚ
Praha 4, 149 00
Česká republika

111
111 Kč
222
333 Kč
333
555 Kč
444
777 Kč
999
999 Kč
libovolna
libovolná částka
Cesty k sobě
FB ico