Nyní, (původně v září 2016), po úvodu a druhé části následuje 3. pokračování výpovědi českého kontaktéra a unášeného do UFO, pana Petra:

Okolnosti obnovení kontaktu s Monou

Kontakt s Monou probíhal přibližně do června 2006 a pak se vše vrátilo do starých kolejí. Žil jsem normálním životem jako dříve a časem na ni zbyla jen hezká vzpomínka. Její sdělení jsem si sice pamatoval, ale neměl jsem žádnou potřebu po jejich pravdivosti pátrat. Vše se ale změnilo v květnu2010. Mezitím jsem si totiž prošel dost složitou životní krizí, ze které mi pomohla meditace a poznání duchovního světa. S jednou svojí kamarádkou jsme si v té době dost intenzivně povídali přes internet a vyměňovali si zkušenosti z našich meditací, když vtom jsem zase začal dost myslet na Monu.

Přemýšlel jsem, odkud je a jestli ji ještě někdy uvidím. Ptal jsem se svých tehdejších duchovních průvodců, ale jediné, co jsem zjistil, bylo, že Mona opravdu existuje a tedy se nejednalo o žádnou moji fantazii. Pátrání po Moně a jejím původu ještě zesílilo poté, co mi jednoho dne kamarádka popsala svůj zvláštní sen.

 Zdálo se jí, že byla někde v džungli, kde se nacházel nějaký přírodní amfiteátr. V hledišti seděli lidé a na jevišti stál obrovský přístroj, u kterého z jedné strany stáli muži v lékařských pláštích, a z druhé strany stály pro změnu nějaké bytosti, které se vzhledem podobaly ještěrům. Lékaři vždy přivedli skupinu lidí směrem k přístroji a tyto ještěří bytosti následně zmáčkly nějaké tlačítko. Po zmáčknutí tlačítka z přístroje vystřelil laser, který tuto skupinu zasáhl, a z těch se staly něco jako zombie. Kamarádka mi pak popisovala, že i ona byla zasažena tímto paprskem a hned po té se prý cítila, jako nějaký robot bez vůle. Tím její sen skončil.

Bylo mi hned jasné, že se jednalo o popis nějaké mimozemské technologie, která byla obsluhována jak lidmi, tak i mimozemšťany, ale nevěděl jsem, k čemu tato technologie měla sloužit. Opět jsem zalitoval, že tu se mnou není Mona, abych se jí na to mohl zeptat.

 Myšlenky na Monu byly další dva dny neustále silnější a já nechápal proč tomu tak je. Rozuzlení přišlo přesně 21. května (2010) večer. Povídal jsem si s kamarádkou po internetu, když vtom jsem dost jasně ucítil něčí přítomnost. Jednalo se o velmi silný prožitek, jaký jsem do té doby ještě nepoznal. Chvěl jsem se po celém těle a intuitivně jsem byl jasně přesvědčen o tom, že je to ona. Poté co jsem se trochu vzpamatoval z prvotního šoku, jsem se telepaticky zeptal, jestli jde skutečně o Monu. Odpověděla mi, že ano a já následně spatřil i její mentální obraz. Zase měla na sobě ty zelené šaty a vypadala úplně stejně, jako když jsem ji viděl naposled.

 Petr k Moniným šatům nyní (2016) uvádí: „Myslím, že ty šaty byly tmavě zelené a takové obyčejné. Byla na nich černá výšivka nebo co, která snad měla znázorňovat hvězdnou oblohu, ale fakt nevím. Jinak myslím, že žádné šperky neměla.“

 

Byl jsem neskutečně šťastný… Po chvíli mi sdělila, že pochází z planety, vzdálené 640 světelných let od Země. Její planeta se jmenuje „Har Kiél“, což v její řeči znamená „Dobrý den“ a je chráněna holografickým štítem, jenž by našim sondám ukázal, že se jedná o velmi nehostinnou ledovou planetu, na které by nemohl vzniknout život. Přístroje sondy by detekovaly teplotu hluboko pod bodem mrazu a velmi silné větry, jež by případnou kosmickou loď rozdrtily ještě během přistání. Mona mi později vysvětlila, že obdobně jsou chráněny i další obyvatelné planety. Je to prý proto, že objevení jakékoliv civilizace by vedlo ke snahám o kolonizaci, případně k jejímu úplnému zničení. I když je tato technika velmi primitivní, tak na naše přístroje bohatě stačí. Podle Mony jsou totiž slepé stejně tak, jak jejich tvůrci.

Nyní bych rád přistoupil k několika z nejzásadnějších sdělení, která mi Mona řekla.

 Něco z historie planety Země – podle Mony:

 Už v době, než na planetě Zemi vznikl život, se o ni zajímaly mimozemské civilizace, které ji podrobovaly bedlivému zkoumání. Byl to totiž ten druh planety, na níž se předpokládal vznik inteligentního života, a to konkrétně lidského. Země se totiž podobala jiným planetám, na kterých se inteligentní život dávno vyvinul, a proto různí vědci chtěli tuto planetu zkoumat, aby mohli pozorovat jednotlivé vývojové etapy vzniku nové civilizace, a později jim aktivně pomáhat. Mimozemšťané planetu nesledovali nepřetržitě, nýbrž v určitých časových údobích.

Mona k Iluminátům:

Tito Ilumináti začali schraňovat obrovské majetky a moc, díky čemuž mohli sponzorovat vědu a výzkum a na oplátku chtěli, aby vědci šířili jejich učení. Ilumináti se od katolické církve lišili tím, že vyzdvihovali vědu a zavrhovali náboženství. Katolická církev v době vzniku Iluminátů totiž dosáhla svého a soustředila se už jen na „duchovní“ aktivity.

Aby Reptiliáni zajistili, že Ilumináti nebudou svrženi, začali z jejich středu vybírat lidi do čela království a pozdějších republik. Aby však bylo zachováno zdání svobodné vůle, vymysleli volební systém a lidem nalhali, že zástupce si volí sami. Ve skutečnosti jim však byla vnuknuta myšlenka, aby volili hlavně kandidáta Reptiliánů a Iluminátů. Tím byl zajištěn chod celé mašinérie dál a nikdo neměl žádné podezření.

Mona o televizi a internetu:

Problém u televize totiž spočívá v tom, že diváci jsou nuceni jen pasivně přijímat informace, čímž později dochází k degeneraci, kvůli které divák ztrácí schopnost aktivně myslet a místo toho jen automaticky přejímá vše, co v televizi vidí a věří tomu.

Jakmile pozitivní mimozemšťané zjistili, co se na Zemi děje, přišli s vývojem média, které mělo být úplným opakem televize. Tímto médiem byl internet. Internet, stejně jako televize, sloužil pro získávání informací a k zábavě, ale s tím rozdílem, že měl televizní diváky odlákat od televize a naučit je tak aktivně přemýšlet.

Reptiliáni si hrozbu internetu velmi dobře uvědomovali a tedy museli rozjet svoji dezinformační kampaň i tam. Vznikly návody, které tvrdily, čemu věřit a čemu ne. Dalším prostředkem dezinformace jsou informační portály, které obsahují informace hlavně od Reptiliány řízených Iluminátů. Tedy tzv. mainstream. Ovšem i přes tyto snahy je zde spousta lidí, kteří tuto reptiliánsko-iluminátskou manipulaci prohlédli, pochopili skutečný význam internetu a začali tvořitalternativní portály, které jsou však pochopitelně zesměšňovány, ale na druhou stranu i pečlivě sledovány.

Ovšem Reptiliáni neváhali a infiltrovali i tyto weby. Následkem toho se začala objevovat spousta dezinformací i tam. Začala tedy vznikat spousta konspiračních teorií, z nichž většina byla připravena Ilumináty. Tyto teorie mají za následek vytvoření tzv. informační mlhy, ve které se skoro každý ztratí a je pro něj zcela nemožné odhalit pravdu.

Dalším způsobem monitoringu jsou tzv. sociální sítě. Ty byly Ilumináty a Reptiliány navrženy pro sběr informací o každém občanovi. Toho se využívá hlavně v poslední době, kdy došlo k výraznému duchovnímu probuzení lidstva. Není totiž náhoda, že sociální sítě vznikly v době, kdy duchovno zažívá obrovský vzestup. Probíhá sběr dat a tato data slouží k tomu, že se zkoumá, kdo je i nadále skeptik a kdo je ve skutečnosti probuzený.

A kde je tedy pravda ?

Podle Mony je pravda velmi jednoduchá. Stačí si uvědomit, že jsme součástí vesmíru a přírody, že vše je navzájem propojeno a jak příroda, tak vesmír, mají své zákony, které je potřeba se naučit a dodržovat. Jakmile si to člověk uvědomí, prohlédne tu mlhu lží, odvrhne vše falešné a tím zcela prozře.

Válka mezi skupinou Šedých a pozitivními mimozemšťany – přijato kontaktérem Petrem postupně, průběžně telepaticky, během všedních dnů 2011

K této válce došlo v létě 2011 a spustila ji mentální válka mezi určitou skupinou rasy Anunnaki a Reptiliány. Tato válka se odehrávala na oběžné dráze Země a Reptiliáni měli obavy, že by ji mohli prohrát. Proto nařídili Šedým ze souhvězdí Orionu, aby Anunnaki, se kterými mentálně bojovali, napadli a zničili je. Z Orionu byla tedy vyslána flotila nepřátelských kosmických lodí. Aliance pozitivních mimozemšťanů o tomhle plánu věděla, ale Šedí je překvapili tím, že jej provedli mnohem dříve, než bylo plánováno. Okamžitě tedy museli jednat. Na půli cesty k Zemi vytvořili ochrannou bariéru ze svých lodí a začali na nepřítele pálit, čímž byla válka zahájena. Po dobu asi jednoho až dvou měsíců probíhaly v nejrůznějších dimenzích vesmíru těžké bitvy, které většinou vyhrávala Aliance, ale došlo i k pár případům, kdy zvítězili Orioňané.

Zlom nastal, když se Alianci povedlo zmocnit velitelské lodi Šedých a celou ji obsadit. Mohli tak bojujícím Orioňanům posílat podvržené zprávy, anebo takové rozkazy, které je navedly pod nepřátelskou palbu. Šedí následně přestali zprávám z velitelství věřit a podnikali útoky na vlastní pěst. Tyto útoky však byly velmi chaotické a Aliance neměla tedy žádný problém je odrážet. Armáda Šedých byla naprosto demoralizována a přibližně za měsíc od převzetí jejich velitelské lodi byli Šedí definitivně poraženi a zbytky jejich armády se vrátily na svoji planetu.

Tato porážka vzbudila značný poprask hlavně mezi Reptiliány. Šedí totiž disponovali ohromnou vojensku mocí a ve vesmíru platili za téměř neporazitelné. Reptiliáni dostali strach, že další na řadě by mohli být oni. Ovšem pro Alianci porážkou Šedých válka skončila. Anunnaki s Reptiliány tedy dál vedli mentální válku a podle toho, co mi Mona sdělila, měli být úspěšní. Bojující Reptiliáni totiž museli údajně opustit sluneční soustavu a očekávalo se, že se stejně zachovají i ti, kteří žijí zde a jsou zodpovědní za události, které jsem popsal výše. Bohužel tohle se nestalo a pozemští Reptiliáni tu i nadále přetrvávají.

Kontaktér Petr k tomuto konkrétnímu telepatickému příjmu na téma války s Šedými ještě v roce 2016 uvedl:

„…A o té válce jsem se spíše dozvídal telepaticky a ty informace ke mně přicházely samy. Třeba, když jsem pil na jedné návštěvě kávu, tak mi přišlo sdělení, že bývalý vládce Moniny planety byl těžce zraněn a hned nato jsem viděl i mentální obraz toho, jak se to přibližně stalo. Nebo jsem se díval na televizi a najednou mi přišla informace, jak se pokoušejí dobýt tu mateřskou loď Šedých, a tak.“

Zastrašován Reptiliány

Když jsem se začal hlouběji zajímat o problematiku UFO a mimozemských civilizací, občas se mi stalo, že jsem narážel na svědectví lidí, kteří popisovali, jak byli zastrašováni vládami, anebo se jim děly velmi podivné věci. Abych se přiznal, byl jsem k tomuto velmi skeptický, až do doby, co jsem přesně tohle zažil sám. Všechno začalo v roce 2011 jedním velmi zvláštním snem.

V tomto snu jsem byl informován, že jsem velmi výjimečná osoba, která má za úkol přinést lidem pravdu o mimozemšťanech, čehož se Reptiliáni velmi báli. Proto byl údajně poslán vrah, jenž měl úkol mě ještě před mým narozením zabít. Ale naštěstí to zjistili pozitivní mimozemšťané, kteří mě ihned začali chránit. Díky této ochraně jsem byl pro Reptiliány neviditelný, a tak na mě nemohli přímo působit. V rámci ochrany jsem byl též unášen, jak jsem informoval dříve. Cílem těchto únosů bylo připravit mě na můj úkol a zároveň jsem musel podstoupit i mentální výcvik, sloužící k tomu, abych v případě únosu a mučení negativními mimozemšťany nic neprozrazoval. Tyto únosy a výcvik prováděla bytost, o jejíž identitě jsem též dříve psal. Tato bytost se jmenujeAlhadar a jedná se o mého mimozemského otce. Podle všeho byl dříve vládcem oné planety, nad kterou jsme letěli v mém jiném snu z roku 2005. Ovšem došlo však k převratu, po kterém musel Alhadar a několik jeho přívrženců z planety uprchnout.

Informace o mentálním výcviku jsem se nedozvěděl ve snu, ale bylo mi to řečeno až později.

Onen sen (2011) následně pokračoval sdělením, že se pozitivní rase povedlo mě ochránit a navázat kontakt. Bohužel však došlo k tomu, že se uvnitř této civilizace vyskytují osoby, sledující svůj záměr, a měl bych proto být opatrný.

Po probuzení mi hned došlo, že tento pozitivně laděný sen, byl ve skutečnosti seslán Reptiliány, kteří měli v úmyslu, do mě zasít semínko pochybností nad informacemi, jež mi Mona předává, a postupně chtěli vyvolávat nedůvěru vůči ní, což mělo jít tak daleko, že bych Monu považoval za negativní bytost a Reptiliány naopak za pozitivní. Ovšem bylo dosaženo pravého opaku. Místo toho, abych byl manipulací odveden od svého úkolu, jsem pochopil, jak Reptiliáni fungují. Dále mi také došlo pár věcí z mého života, kterým jsem dříve nerozuměl.

Na začátku se sen zmiňoval o nějakém vrahovi, který se měl postarat, abych se nenarodil. Tohle se kupodivu stalo.

Jelikož mě vrah nemohl zabít přímo, napojil se na mého biologického otce, jenž začal moji matku v těhotenství fyzicky týrat a snažil se tak o to, aby potratila. Když neuspěl a já byl už pod ochranou, zaměřil se tento vrah na ni. Když mi bylo zhruba půl roku, zjistilo se, že jsem zcela slepý. Tento vrah tedy využil mého handicapu a nařídil matce, aby doprostřed dveří, vedoucích z kuchyně do předsíně, umístila rozžhavenou žehličku. Tyto dveře pak otevřela. Matně si pamatuji a vím to i z vyprávění matky, že jsem se batolil z obýváku přes kuchyni a zamířil směrem k místu, kde žehlička stála. Matka nejspíš musela zavolat mé jméno, anebo vydat nějaký zvuk, abych šel tím směrem. Poslední, co si pamatuji, bylo, jak jsem se dotkl žehličky a ucítil jsem pálení.

Naštěstí jsem to přežil jen s minimálními následky, což si teď uvědomuji jako zázrak. Mám dojem, že popáleniny u tak malých dětí končí mnohem hůř. Ještě dodávám, že aby matka provedla tento čin, musel jí vrah vložit do hlavy nenávistné myšlenky.

Jakmile se zjistilo, že jsem přežil téměř bez následků, rozhodli se Reptiliáni, že změní taktiku. Místo toho, aby mě zabili, zkusili mě psychicky zlomit. Jako nástroj jim opět posloužila maminka. Do hlavy jí byly vsunuty myšlenky, že jsem duševně nemocný, a tedy je potřeba vyhledat psychiatra. Bylo zvláštní, že ač jsem byl zcela zdráv, lékaři mě začali léčit jako duševně nemocného. Jediný skutečný problém, který jsem měl, byly jen návaly agrese, což bylo u tak malého dítěte zcela normální.

Během „intenzivní léčby“ jsem však začal pociťovat typické příznaky paranoidní schizofrenie. Trpěl jsem bludy, halucinacemi s aurou, obsedantně kompulzivní poruchou osobnosti a „rozdvojením“ osobnosti. Byl jsem také závislý na lécích. Celá „léčba“ trvala až do sedmi let věku, kdy ji psychiatři vyhodnotili jako neúčinnou a já byl ve zcela zdevastovaném stavu. Ovšem psychický teror mé osoby ještě zdaleka neskončil. Tentokrát jsem byl již od základní školy podroben šikaně mých spolužáků a učitelky, která dokonce mamince tvrdila, že patřím do zvláštní školy. Mimochodem tato učitelka pak sama skončila v psychiatrické léčebně. Šikanu jsem zažíval ale i doma, a to ze strany mého otčíma.Podobné psychické útoky pak trvaly až do roku 2005, kdy jsem byl oficiálně kontaktován.

Ještě bych chtěl dodat, že se nyní nacházím ve výborné psychické kondici a veškeré obtíže, jež jsem měl, odezněly ještě v dětství. Zůstala jen obsedantně kompulzivní porucha, ale ta nastává naštěstí jen občas.

„…Dále, ty halucinace s aurou se děly hlavně po probuzení. Nejdřív jsem ucítil takový hutný, těžko popsatelný zápach, a pak přicházely nejrůznější halucinace. Třeba obrázky na přikrývce se začaly pohybovat, anebo jsem slyšel neexistující zvuky a jednou jsem viděl i barevnou mlhu.

Co se týče té rozdvojené osobnosti, tak mám dojem, že byly tři. První byla taková bohémská, byl jsem až moc otevřený a střídal i holky. Naštěstí to bylo ve školce. Další osobnost byla agresivní a vulgární, z prvky žárlivosti. No a ta třetí byla taková intelektuální, kde jsem se projevoval, jako gentlemann a byl jsem velmi starostlivý ke svému okolí. Tato alterega neměla svá jména, ale občas se stávalo, že se střídala v krátkém sledu za sebou.“

Pozitivní civilizace do určité míry chrání své kontaktéry před útoky negativních sil. Umělecká ztvárnění pozitivních bytostí jsou tzv. pozitivní zářiče – objekty, které do okolí vyzařují pozitivní, jemné vibrace. Naopak obrázky negativních tvorů ovlivňují své okolí přenosem hrubých vibrací.

Další obtěžování od negativních sil – telepatické rady do snu, migréna

Další sen, který jsem pak měl, byl už mnohem horší. Zdálo se mi, že ležím v nemocnici a probíhá ranní vizita. U mé postele stáli dva lékaři a ten jeden říkal, že tu mají případ někoho, kdo tvrdí nějaké bláboly o tom, že je kontaktován mimozemšťany. Následně jsem v hlavě uslyšel hlas, jenž mi tvrdil, že s žádnou civilizací v kontaktu nejsem a jedná se jen o bludy, vyvolané duševní poruchouDále mi hlas radil, ať hned navštívím psychiatra, který mne vyléčí. Pak jsem se probudil s úpornou migrénou.

I tehdy jsem hned věděl, kdo za tím stojí, a tak jsem celou věc vypustil z hlavy. Ovšem k večeru se mi stala zajímavá příhoda. Šel jsem se psem a jakmile jsem vyšel z domu, úporná bolest hlavy se dostavila zase. Kromě toho jsem i intuitivně cítil, že jsem pozorován z kosmické lodi. Žádné UFO jsem sice neviděl, ale přesto jsem věděl, kde se přibližně nachází. Celá situace mě v tu chvíli pobavila tak, že jsem směrem k lodi zamával a dál pokračoval v procházce. Jakmile jsem se vrátil domů, tak bolest hlavy ihned pominula.

Internetový útok a následné intenzivní mučení a vydírání v rámci snu

Stalo se to začátkem prosince roku 2011 a začalo to zcela nenápadně. Jednoho nedělního odpoledne jsem si psal se svojí kamarádkou, která je knižní blogerka. Zrovna napsala recenzi k jedné knize, kterou četla, když vtom mě upozornila na docela zvláštní aktivitu na jejím blogu. Šlo o to, že pod článkem, jenž zrovna uveřejnila, se začaly od jedné čtenářky objevovat celkem nesmyslné komentáře, které na kamarádku bezdůvodně útočily. Tyto komentáře psala další blogerka, kterou tato kamarádka znala jako inteligentní dívku, která sice měla své názory, ale nikoho nenapadala. Tuto aktivitu jsem chvíli sledoval, ale nijak do ní nevstupoval. Večer mi však kamarádka poslala odkaz na jiný knižní blog, kde probíhala mnohem horší diskuse než odpoledne a byla i mnohem nesmyslnější. Nějaká dívka velmi tvrdě útočila na onu blogerku a na lidi, kteří se jí zastávali. Do této diskuse jsem také zpočátku nezasahoval. Myslel jsem si totiž, že to přejde. Když však tato diskuse probíhala i další den, tak jsem se do ní už vložil a autorky jsem se rovněž zastal. Pak už jsem si vyměnil pár komentářů s ostatními blogery, kteří se diskuse účastnili, a dál pokračoval v běžných činnostech.

To, že se děje něco divného, jsem postřehl až těsně před tím, než jsem šel spát. Začal jsem se totiž celý chvět od nervového vypětí a měl problémy vypnout i telefon. Začal mi totiž škubat palec levé ruky. S vypětím všech sil jsem ale telefon nakonec vypnul a šel spát. Ještě před usnutím mě napadla myšlenka, že mám nejspíš začínající stádium Parkinsonovy choroby a měl bych tedy vyhledat lékaře. Tato myšlenka mě zpočátku vyděsila, ale nakonec jsem se uklidnil. A pak to začalo.

Měl jsem sen, ve kterém se mnou byli dva reportéři neznámějšího českého bulvárního deníku a tvrdili mi, že by se mnou rádi napsali interview o tom, jak jsem jako dítě byl unášen do UFO. Dále tvrdili, že dělali rozhovory s Ivetou Bartošovou a Hanou Zagorovou. Nechtěl jsem jim nic říkat, protože s bulvárem jsem se o svých zážitcích bavit fakt nechtěl. A tak jsem se rozhodl odejít. Ovšem reportéři šli neustále za mnou. Přitom jsem si všiml, že muž, který mě chtěl vyzpovídat, v ruce držel něco jako videokameru, zatímco žena neměla nic.

Pak jsem se najednou objevil na lavičce v parku a cítil se ve výborné náladě. Kolem mě po silnici jela auta, která byla typická pro období mého dětství a já jsem si říkal, že to tu vypadá, jako když jsem byl malý. Vzápětí jsem však na větvi stromu spatřil onu videokameru, která vydávala takové pípání a viděl malé blikající červené světélko. Jakmile jsem si kamery všiml, seskočil ze stromu ten muž a znovu se mě zeptal, jaké to bylo, když jsem byl jako dítě unášen do UFO. Přemýšlel jsem, co mu odpovědět, ale najednou jsem byl ženou popadnut takzvaně za flígr a vyloženě vržen do jiné místnosti, kde jsem byl následně přikurtován k posteli.

Žena se vzápětí proměnila v Reptiliána a já pak viděl, jak umisťuje videokameru do úrovně mých očí. Pak si jen pamatuji obrovský strach a uvědomuji si, že jsem hlasitě řval. Když toto mučení skončilo, tak se otevřely dveře a dovnitř vstoupil onen muž a začal se mě znovu ptát na to, jaké to bylo, když jsem byl jako dítě unášen do UFO. Ta otázka mě rozzuřila natolik, že jsem na něj začal řvát, co je jim po tom a že jim nic neřeknu.

Pak jsem se najednou octnul v další místnosti, která sloužila jako vyšetřovací místnost, známá z krimi filmů. Uprostřed místnosti se nacházel velký stůl a kolem byly tři židle. Na jedné jsem seděl já a na zbylých dvou mí věznitelé. Výslech začal ten muž, jenž mi položil otázku, proč nespolupracuji. Pak mi sdělil, že můj bratranec právě zemřel. Nato jsem mu s klidem odvětil, že to není pravda, protože bratranec žije. Pak muž vztekle vstal od stolu a řekl, že takhle to nepůjde. Myslel jsem, že mohu odejít, a tak jsem vstal také. Vtom mi však zatarasila cestu žena a nějakým způsobem mě donutila, abych ony informace vytáhl ze své hlavy a pak jim je předal. Už jsem to málem udělal, ale řekl jsem si, že bude přece jen lepší, když to řeknu někomu z branže a ne bulváru. To ženu rozčílilo úplně, neboť přistoupila opět ke stolu a prstem ukázala na jednu novinovou fotografii. Na té byl obličej dívky, kterou jsem měl v přátelích na Facebooku a řekla něco v tom smyslu, že když nemluvím já, tak ona bude mluvit určitě…

Pak tento divný sen skončil. Že se nejednalo o sen, ale o únos Reptiliány, mi bylo jasné hned po probuzení. Ještě bych rád dodal, že se jednalo o dívku, se kterou jsem se pak o svých zážitcích skutečně bavil pár měsíců po mém incidentu a i ona měla velké problémy. Jednalo se o sny, ve kterých se ji tito lidé pokoušeli též zlomit, ale naštěstí to ustála. A dá se říct, že od té doby mám od Reptiliánů pokoj.

Závěrem bych dodal ještě pár informací. Další oblíbenou metodou pro ovládání lidstva je taképrogram, který obsahuje několik zakázaných slov, mezi která patří „UFO“, „mimozemšťané“, „život ve vesmíru“, atd. Pokud je člověk s těmito slovy konfrontován, dostane najednou buď strach, anebo na ně reaguje velmi negativně.

Ještě bych chtěl vysvětlit, jak probíhá oficiální hledání života ve vesmíru. O žádné hledání se totiž nejedná. Články takového typu slouží spíše jako informační vata, která má lidi přesvědčit o tom, že žádní mimozemšťané opravdu neexistují a jsou psány spíše pro ukojení lidské zvědavosti. Jak jsem psal výše, pozemské přístroje nikdy neodhalí mimozemský život a Reptiliáni tohle moc dobře vědí. Proto nechávají astronomy pátrat a tápat. Pokud by se však náhodou stalo, že by byly objeveny nějaké mimozemské objekty, tak by se to svedlo na meteoroidy atp., nebo na vadnou techniku a dál by se tím už nikdo nezabýval.

Eventuální pokračování příště.

Předchozí části výpovědi:

Převzato ze zdroje:  www.exopolitika.cz


Líbí se vám, co děláme?
Rádi byste podpořili provoz internetové televize Cesty k sobě?

200,-

Platba

300,-

Platba

500,-

Platba

1000,-

Platba

Za veškeré příspěvky předem děkujeme!

Zasláním daru dochází k uzavření darovací smlouvy dledarovacích podmínek.
Prohlášení o ochraně osobních údajů darujícího. Platba probíhá prostřednictvím služby

géčko.png verified_by_visa-full-colour.png Mastercard_SecureCode [Převedený].png visa-full-colour-rgb.png visa_electron_2015.png mc_accpt_match_eps.png me_accpt_match_eps.png ms_accpt_match_eps.png