Zdroj: Pixabay.com
V tomto článku se v krátkosti podělím o jeden poznatek, který si na individuálce poskytl jeden muž k tématu jeho partnerského vztahu, který není šťastný, ve kterém je neustálý boj o moc.

Chtěl si k tomu poskytnout bližší informace, jak to souvisí s ním, co má u sebe pochopit, změnit.

Daný muž se v druhé části individuálky dostal do vizualizace, v rámci které si tam přes různé zvědomené situace uvědomil, že ho jeho žena kontroluje, dohlíží, aby něco nezapomněl, je při ruce, když potřebuje, stojí mu neustále za zády. Tuto skutečnost věděl, ale až nyní mu došlo, že to je důvod toho, proč se v tom vztahu necítí svobodný, projevený.

Poté, co si uvědomil tuto skutečnost, mu následně i došlo, že dříve mu tato „péče“ ženy vyhovovala – to, že mu kryje záda (v uvozovkách), že je tím „stabilním“ prvkem (iluzorně). Avšak že již nějaký čas ho to svazuje. Vlastně ho to svazovalo i před tím, byť si neuvědomoval, že ho svazuje právě daný přístup jeho ženy, avšak nebyl schopen si to přiznat. Jelikož v té době kontrolní přístup ženy považoval za lásku. Právě toto uvědomění, že to, že jeho žena měla nad mnoha věcmi kontrolu, považoval donedávna za lásku, a tudíž po dobu, co to považoval za lásku, mu to vyhovovalo, bylo tím velmi důležitým mostem k jádru toho, proč žije to, co žije, a to nejen ve vztazích. Současně si tím prožil, že se v mezidobí posunul a proto tento projev lásky už ho začíná svazovat a už to hlavně jako lásku přestává brát.

Tato souvislost, že projev kontroly a jakéhosi dozoru, dohledu považoval za lásku projevenou ve vztahu k němu, byla pro něj tím pomyslným můstkem do hlubších souvislostí v tomto. Uvědomil si totiž mnohé situace v dětství, které nyní viděl více komplexně, z nadhledu a zjistil, že tam leží hlubší příčina tohoto destruktivního nastavení.

Daný muž si vzpomněl na četné situace z dětství, kdy se na vše možné ptal maminky. Vzpomínal, jak než cokoliv udělal, co jiní jeho vrstevníci neřešili a prostě se rozhodli a udělali, on se nejdřív šel zeptat maminky, jestli může. Jeho maminka mu často řekla, že nemůže (ze strachu o něj, avšak ve skutečnosti ze strachu o sebe – co by bez něj dělala). No a on maminku poslechl na slovo a do toho, co mu neodsouhlasila, se nepustil.

Co se daný muž jako malý chlapec tímto naučil? Přehazovat odpovědnost na maminku a později na jiné a i na život, a to bez ohledu na to, že je v dospělosti třeba i schopen se materiálně zabezpečit. Jelikož schopnost si vydělat na vše, co potřebujeme, je jen jedna z mnoha podob převzetí odpovědnosti za svůj život.

Nejdříve se na vše možné maminky ptal, jelikož jako malý vycítil, že toto přesně maminka chce a je ráda a on chtěl, aby maminka byla ráda, jelikož pak on cítil větší lásku a bezpečí s tím spojené. Avšak postupně poslouchání maminky kvůli získání pocitu bezpečí v dospívání a dospělosti přešlo do strachu z odpovědnosti.

Děti mají spokojenost rodičů spojenou s pocitem bezpečí. Jelikož když je šťastný jejich rodič, jsou ony jako ti závislí na jejich péči v bezpečí. Avšak postupně poslouchání maminky kvůli získání přijetí, lásky (pocitu bezpečí) u dětí přechází více či méně k poslouchání za účelem přehození odpovědnosti. Postupně, jak se děti osamostatňují a stávají dospělými, pokud nedošlo k pochopení a osvobození se z toho, s ptaním často nepřestanou, a buď se ptají i nadále rodičů na své dospělácké věci anebo se to projevuje v jejich přístupu k životu, ve vztahu s partnerem, kterého se buď neustále ptají, co dělat, anebo tomu protějšku naslibují, avšak skutek utek – utíkají od odpovědnosti atd.

Děti, které mají tendenci si na vše vyžadovat souhlas rodiče (nejčastěji maminky) a maminkou jsou v tom i podporovány (např. maminka to po nich přímo či nepřímo vyžaduje, chválí je za to, před ostatníma dává najevo, jak ona má vychované dítě atd.) začnou zcela automaticky ztrácet víru v sebe. Stává se pro ně snazší nebrat život do svých rukou. Zpohodlní a zvyknou si nepřebírat odpovědnost za svá rozhodnutí. A buď rozhodnutí pro jistotu žádná nedělají a neustále vyčkávají, rozhodnutí odkládají (speciálně ty, která by je nějak zavazovala či měnila výrazně život) nebo sebe a jiné ujišťují, že už brzo to rozhodnutí bude učiněno, avšak zůstává to pouze v úrovni čekání anebo se neustále na vše ptají svého partnera a snaží se od něj vyzískat, kdy už to, co chtějí, bude nebo na něj tlačí, aby se změnil atd.

Daný muž si uvědomil, že jako kluk moc věcí nemohl, byl spíše takovým otloukánkem, který se na kde co ptal rodičů, jestli může. A jako malý chlapeček se tak nedotkl toho rizika, hraní si na hraně, která ty kluky učí paradoxně zodpovědnosti. No a v dospělosti se tato absence jakéhosi vzdoru vůči rodičům (syndrom hodného syna) projevuje tím, že buď je daný muž velmi ušlápnutý ve vztahu anebo se snaží o mačo styl či jinou formu psychické manipulace. Ale ať už navenek je to jedna či druhá poloha, ve skutečnosti uvnitř toho vztahu oba partneři prožívají a činí vůči tomu druhému obojí. Došlo mu, že toto potlačení v dětství se projevuje nyní i v tom jeho tvoření, v seberealizaci atd.

Daný muž již jednou vztah se svojí ženou přišel na individuálku řešit. Avšak tehdy si v rámci vizualizace na dané individuálce vůbec poprvé uvědomil, že celou dobu byla jeho žena tou, která ho podporovala, aby on se mohl realizovat atd. a to považoval za lásku. Díky tomu se uvnitř sebe otevřel hlubší lásce vůči ženě a partnerství se v té rovině, ve které aktuálně bylo, zharmonizovalo.

Avšak on se v mezidobí posunul, tuto úroveň poznání o sobě zpracoval a na další sezení přišel uvidět a prožít si, že podpora jeho ženy je sice láskou, avšak láskou z jedné roviny vědomí. On už je však v jiné rovině vědomí a tam již to není skutečné, ale iluze lásky. Již v tom vidí nevědomou manipulaci ze strany jeho ženy a svoji vlastní manipulaci, když na to skáče a z pohodlnosti využívá. A v důsledku toho uvidění si otevřel dveře k dalším hlubším souvislostem, a sice s čím to souvisí z dětství a on nyní jasně vidí ten kořínek toho, co se mu děje v partnerství. Následně pak ty situace z dětství na individuálce přepisoval a osvobozoval se z pout těchto dětských situací, a tedy se osvobozoval i ve svém dospěláckém životě.

Podrobně o této individuálce, o tom, jakými způsoby si to dotyčný člověk poskytl, je to v článku: „Když jako malý neudělal nic bez souhlasu mámy a dopad toho v dospělosti“ v Klubové sekci.

S láskou Peťa

Zdroj: www.jinypristup.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě