Když jako matka si nerozumím se svojí dcerou

views 768 datum 15. 8. 2021
Dnes se krátce a jen v nástinu podíváme na to, co se může hlouběji skrývat pod tím, že si matka nerozumí se svojí dcerou. A ty neshody mohou být od jemných projevů, kdy si nemají co říct, až po agresivnější projevy, kdy dochází k hádkám atd.

Z obecného pohledu i zde platí to, co u vztahů s kýmkoliv jiným – to, čeho si na jiném všímám, jsem já sám. A pokud mě to rozrušuje, nemám to u sebe zatím přijaté.

I ve vztahu matka a dcera se tedy projevuje nadvláda a bezmoc. A tak jako ve všech jiných vztazích, většinou se v tom vztahu dostávají obě jak do nadvlády vůči té druhé tak i do bezmoci.

Jednotlivá zde uvedená destruktivní chování (chování ze strachu) nejsou v životě oddělená, a většinou se vzájemně proplítají.

Zde uvedu v krátkosti několik důvodů, které se mohou vyskytovat v podhoubí navenek vypadajícího konfliktu, a uvedu ty příklady možných příčin ze strany maminky. Podotýkám, že tak jak všechno má mnoho rovin, stejně tak i pod danými důvody budou jistě i ještě hlubší příčiny. Navíc se jednotlivé příčiny v reálných případech vzájemně mísí a nerovnovážné chování maminky a dcery skrývá mnoho příčin.

 

Maminka přistupuje k dceři jako k někomu, s kým soutěží či se porovnává

Projevů tohoto může být moře. Uvedu jen pár. Například dcera neudělá nic dobře – neuklidí dostatečně tak jako maminka, neuvaří tak dobře jako maminka. Maminka je k dceři kritická, co se týče její nedokonalosti v čemkoliv. Zkrátka se v chování maminky projevuje snaha sebe povýšit nad dceru a dceru ponížit. Tímto způsobem maminka aplikuje na dceru svoji nadvládu, která pramení z nedostatku sebeúcty maminky, kterou se snaží si takto uměle (iluzorně) zvyšovat. Velice vztahu maminky a dcery může pomoci, když maminka, pokud se v tom pozná, tuto tendenci k nadvládě si připustí a následně ji bude zkoušet nedělat právě tam, kde jí to bude k takovému chování svádět. A dcera může té situaci rovněž pomoci tím, že nebude reagovat na tyto manipulativní tendence maminky, nebude se jim podřizovat a ani za ně maminku vinit.

Maminka přistupuje k dceři jako ke své nejlepší (nebo dokonce jako jediné) kamarádce

Opět i zde projevů toho může být mnoho. Například maminka přímo či nepřímo zamezuje tomu, aby daná dcera měla kamarádky, ať už zástupnými důvody, proč nemůže ven atd. Nebo například jakmile se dcera vrátí z nějakého víkendu s kamarády nebo z venku, z maminky jde cítit ponižování toho ve větší či menší intenzitě. Ponižování toho například ve smyslu vyptávání se, co tam dělali a to nikoliv s úmyslem mít u mladé dívky přehled o případných nekalostech, ale s úmyslem snížit to, co tam dělali. Je to princip ega, kdy si nejdříve z druhého vytáhneme informace a pak ty samé informace ponížíme a takto je předložíme tomu, který nám je sdělil s cílem, abychom snížili zájem dotyčného o dané aktivity. Takže dcera z maminky cítí, že žádná kamarádka či kamarád není dost dobrý nebo by se měla radši učit (nejlépe jenom učit, aby s ní byla pěkně doma). Dalším znakem je, že na trávení času s maminkou prostor dle maminky je – to není potřeba se učit, dělat nějakou domácí práci, avšak na trávení času s kamarádkami už prostor není a měla by se učit nebo si plnit povinnosti doma. I zde maminka aplikuje na dceru nadvládu. A i zde je klíčem, aby maminka uviděla a připustila si toto své chování (dané skryté záměry), pokud se jí týkají, a zkoušela takto vůči dceři nejednat. A zcela jistě se zlepší nejenom vztah s dcerou, ale jakékoliv vztahy, jelikož když aplikujeme někde nadvládu, neaplikujeme ji pouze izolovaně vůči někomu, ale vůči všem. Jelikož všichni jsme Jedním.

Maminka přistupuje k dceři jako k objektu, na němž si potřebuje dokázat, že je potřebná

Pod toto chování maminky pramenící z ega se řadí případy, kdy maminka dceru přehnaně opečovává či kontroluje. Často jsou to maminky označované jako úzkostlivé. Avšak v podhoubí toho všeho je často snaha maminky udržet si titul toho, že je potřebná. Jelikož z dcery si vytvořila (nevědomě) objekt, na kterém může sobě i světu ukázat svoji potřebnost a tedy užitečnost. Často jsou to případy maminek, které nemají jiné naplnění než své děti. A často i po dětech touží právě z důvodu toho, aby byly naplněné. Děti pak automaticky jsou zatížené fixací maminky. A ta fixace nemusí být okatá, nebo dítěti říkána, dítě ji podprahově cítí. A často tomu ego-přání maminky podléhá. Tento přístup maminky dítě svazuje podobně jako všechny jiné přístupy maminky vycházející ze strachu. A takto jako všechny zde zmíněné, ale i další jiné ego-přístupy maminky zde nezmíněné, vychází z nízké sebeúcty maminky. I zde, tak jako u všech destruktivních nastavení, je třeba nejdříve uvidět, co konám (tedy v té tmavé místnosti rozsvítit) a pak díky tomu, že vím, s kým mám tu čest, zkoušet to již ve svém životě nedělat. A mělo by to jít snáze poté, co již vím, co dělám a že to k ničemu hezkému nevede. A uvidění toho, s kým mám u sebe tu čest, to se mimo jiné děje i na těch individuálkách, které vedu.

Maminka přistupuje k dceři jako k někomu, kdo má dokázat to, co ona ne

Pod tento neláskyplný přístup (předně neláskyplný přístup maminky k sobě a pak až následně k dceři) lze zahrnout opět mnohé projevy. Například maminka si do dcery zrcadlí svoje vlastní touhy, v důsledku kterých nutí dceru do určitých zájmů, které nejsou zájmy dcery. Anebo pokud jsou to zájmy i dcery, tak například už třeba dcera tomu danému zájmu nechce věnovat tolik času a úsilí, jak by si představovala maminka. Časté jsou i případy, kdy maminka dceru různě zdobí, dělá z ní předčasně dospělou, aby se líbila klukům a maminka tak přes dceru si mohla takto nepřímo prožívat randění atd. A mnoho jiných projevů bychom mohli zařadit pod jednání maminky, kterou žene touha, aby dcera dokázala více než ona. Opět i zde je klíčové uvidět, co jako maminka konám. Avšak nikoliv proto, abych se trýznila výčitkami, ale proto, abych jen uviděla, z čeho mám vystoupit a zkoušet nedělat.

V podstatě za neshodami mezi matkou a dcerou (stejně jako za neshodami v jakémkoliv vztahu) stojí aplikace nadvlády či schování se do pozice bezmoci. V tomto článku jsme se na to náznakově podívali z pohledu maminky. Samozřejmě že i dcera má v tom svobodnou vůli a je na její odpovědnosti, jestli bude aplikovat nadvládu či bezmoc vůči mámě. Tedy je na odpovědnosti dcery, jestli bude s mámou hrát tuto hru na nadvládu a bezmoc.

S láskou Peťa

Zdroj: www.jinypristup.cz

sdílet: 
holubice
Podpořte nás

Děkujeme

Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat.

Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro platby v ČR::
107-7380440287/0100 s uvedením „Dar“ do zprávy pro příjemce.

111
111 Kč
222
333 Kč
333
555 Kč
444
777 Kč
999
999 Kč
libovolna
libovolná částka
logo Cesty k sobě 2021