„Kdo nepomáhá problém řešit, stává se jeho součástí.“

datum 1. 10. 2022
Obrázek je ilustrační

DOPORUČUJEME JAKO PRVNÍ PROHLÉDNOUT OBRÁZKY KE KONCI ČLÁNKU VIZ PŘÍLOHA - pozn. redakce

Otevřený dopis ke stažení ČJ: ZDE
Otevřený dopis ke stažení AJ: ZDE

Petice k podpisu: ZDE

Unie práv zvířat z. s.

zastoupený Dianou Šlechtovou, DiS.
se sídlem Srbce 39, 538 45 Luže
IČO: 01834274
Tel: +420728017627
E-mail: [email protected]

Otevřený dopis
„Kdo nepomáhá problém řešit, stává se jeho součástí.“

Vážení,

s ohledem na vážnost situace, která velmi zásadně zasahuje do naší práce záchranářů, se na Vás jménem několika spolupracujících spolků a občanů České republiky obracíme s naléhavou žádostí.

Velice si ceníme našich velmi dobrých mezinárodních vztahů. Víme, že Slovensko je republika pro naši Českou republiku historický bratrská, a tak i přistupujeme k problematice, která se děje ve slovenských osadách. Vnímáme ji jako kdyby se děla v naší zemi, a tudíž nás nemůže nikdo odsuzovat, že stále dnes a denně pomáháme slovenským organizacím zachraňovat psy ze slovenských romských osad. Ti by bez pomoci z Česka neměli šanci tisícům slovenských psů v osadách pomáhat, zachraňovat jejich životy. Jsou na české pomoci s umísťováním psů prakticky plně závislé. Spolek Unie práv zvířat z.s. i přes trvalý odpor českých občanů, kteří tvrdí, že českých psů v nouzi je až dost, spolupracuje se třinácti spolky a útulky na Slovensku ze kterých umístí v České republice pomocí inzerce okolo dvě stě psů za rok. Několikrát jsme jako spolek uspořádali v České republice sbírku na veterinární náklady na psa z osady, který přesahoval možnosti útulku/spolku, protože náklady za operaci zmrzačeného psa se pohybovaly v řádech několika set Euro. Veškerá naše činnost související s pomocí zachránit psy ze slovenských osad je zcela nezisková a věnují se jí desítky dobrovolníků z českých spolků, převážně na vlastní náklady, protože slovenští záchranáři sami živoří na pokraji existenčních možností. Na úřad prezidenta republiky, na úřad vlády Slovenské republiky lidé posílají stovky prosebných dopisů s žádostí o řešení situace v romských osadách. Na dopisy buď nedostávají žádnou odpověď a nebo jim je stroze sděleno, že vláda se do situace angažuje změnou zákonů a že situaci má pod kontrolou Československý kastračný program a že je tudíž vše v pořádku. Citově otrlejší politici odpovídají, že cituji: : „V osadách potřebují pomoci lidé, ne zvířata“... Jakoby zvířata neměla na Slovensku svá práva. Jak může takto bezcitně reagovat občany volený politik? Bohužel, situace je stále víc a víc zoufalá a spolky a dobrovolníci již nemají mnoho sil a hlavně prostory pro psy, kterých stále přibývá. Útulky často s kapacitou 200 psů už nemají volné kotce. Mnohdy chybí prostředky na krmení pro psy a tím víc na veterinární náklady.

PSI ZE SLOVENSKÝCH OSAD ZAMĚSTNÁVAJÍ ZÁCHRANÁŘE Z CELÉ EVROPY

Rádi bychom Vám tímto sdělili, že pomoc Slovenským psům činí téměř polovinu naší činnosti a některé české spolky dělají vše možné a někdy i nemožné s vypětím všech sil, aby slovenským psům pomohli najít v Česku nové kvalitní domovy, které jim zajistí důstojný život na který má v civilizované společnosti i ze zákona nárok každé zvíře v péči člověka. Naši slovenští bratři záchranáři jsou s námi denně v kontaktu, a tak s nimi sdílíme i

jejich zoufalství. V současné době se situace o to více zkomplikovala, tím, že se pozornost soustředí na pejsky z Ukrajiny, čímž se útulkům na Slovensku nyní naplnili kapacity natolik, že již nemají kam psy umisťovat a zoufale volají o pomoc. A osady se stále a stále plní novými štěňaty a situace se stává neúnosnou, protože záchranář, který svoji práci dělá dobře, neumí zavírat oči před utrpením zvířat, a tak se ho situace dotýká často až tak, že za svoje úsilí zaplatí zdravím a někdy i životem.

České spolky se dostávají díky tomu do silného presu, protože dostávají aktuální zprávy přímo z osad o záplavě psů, které v současné době již není kam umístit. Vážení slovenští zástupci státu, žádáme Vás naléhavě o zásadní změny v této záležitosti. Naše civilizovaná společnost by měla být prosta utrpení lidí, ale v žádném případě by neměla zavírat oči před utrpením zvířatzvláště těch, která jsou na člověku plně závislá!!! Pokud považujeme psa za přítele člověka, je morální, abychom ho nechali živořit na smetištích, umírat rukách řezníků a obchodníků s psím sádlemumírat v arénách na psích zápasech, nekontrolovaně se množit vosadách kde je ta největší bída a lidé sami nemají dostatečnou mentální danost, zručnost, respektive kognitivní danost, mají sníženu úroveň v oblasti kognitivních schopností na to, aby se o psy řádně postarali?

Obracíme se na Vás s otázkou letité problematiky chovu psů ve slovenských osadách. Jak víte, zvířata, zejména psi, jsou tam držena v otřesných podmínkách, na krátkých úvazech, místo obojku mají na krku různé tkaničky, šňůry, řetězy, dráty, které se jim zařezávají hluboko do krku a způsobují fyzická i psychická traumata. Takto jsou vázáni psi již od útlého štěněcího věku. Dochází k nekontrolovatelnému množení psů, též od jejich útlého věku. Rodí již ve věku, kdy jsou sami odrostlými štěňaty. Osady se pak hemží psy a je s nimi leckdy krutě nakládáno. Romské děti se psy, zejména štěňaty hrají kruté hry, které nejednou končí bolestivým zraněním s trvalými následky a mnohdy smrtí zvířete, např. psy polévají benzínem, zapalují a baví se tím, jak zvíře trpí a v bolestech umírá, se štěňaty hrají fotbal, psi zápasící o život, o kus jídla se mnohdy navzájem napadají. Psi jsou v osadách živi ze zbytků jídla a odpadků, mnozí žijí na skládkách. Dospělí Romové psy užívají k zábavě – zejména k psím zápasům. Dětem jsou psi pořizováni jako živé hračky „plyšáci“ na hraní. Někteří psi jsou dodnes chováni na jídlo nebo výrobu sádla, které je předmětem byznysu. Osady bývají promořené parvovirem, vysoce infekční chorobou střev, která postihuje štěňata a ta v bolestech umírají. Parvo je největší strašák všech záchranářů, který vyžaduje okamžitou hospitalizaci. Velice rychle se šíří z jednoho psa na druhého a protože žádný záchranář neumí jen tak přihlížet umírání, investují dobrovolníci a spolky tisíce Euro z už tak minimálních zdrojů, zadlužují se, aby těm nebohým štěňatům zajistili šanci na život. Nejhorší ze všeho je, že promořený útulek je infikovaný a neměl by minimálně půl roku přijímat další psy, což je v podmínkách, jaké panují na Slovensku prakticky nereálné. Toto vyplývá ze zkušeností hlavně od lidí z terénu – dobrovolníků, kteří se tuto tristní situaci snaží léta řešit. Smutné je, že úřady na Slovensku toto vědí a zcela laxně tomu přihlížejí a nebo nacházejí jen povrchní řešení a nejednou policie a úřady RVPS byrokraticky postihují samotné záchranáře, kteří se snaží tuto tristní situaci s vypětím všech sil většinou v rámci dobrovolnické činnosti řešit a tím se dostávají do hlubší a hlubší propasti a zoufalství psychického, fyzického, finančního.

Jak jsme již zmínili na začátku, situace je natolik neúnosná, že problematika přemnoženého a nekontrolovaného chovu již dávno překročila hranice Vašeho státu. A lidé, dá se říct z celé Evropy, se snaží slovenským psům pomoci, a to buď formou adopcí anebo humanitární

materiální pomoci ve formě granulí nebo sbírkami na veterinární náklady těchto zmrzačených psů, kteří trpí tím, že jsou roky přehlíženi a jejich utrpení je úřady ignorováno a akceptováno jako neřešitelný problém před kterým slovenská vláda jen „schovává hlavu do písku“ a argumentuje tím, že parlament změnil zákony. Ty ovšem nikdo v osadách nevymáhá!!!!

Každý stát by si měl problematiku ochrany zvířat řešit na své úrovni. Dle toho se pozná vyspělost daného státu. Problematika přemnožených psů ze slovenských osad však výrazně překračuje hranice Slovenska a ovlivňuje životy záchranářů ve státech západní Evropy a to hlavně tím, že místo aby si lidé adoptovali psy v místních útulcích, tak jim je líto žalostné situace psů a přeplněných útulků na Slovensku, a adoptují psa ze Slovenska. Tím se ovšem zvětšuje problém i ve všech zemích, které psům ze slovenských osad neúnavně pomáhají. Dá se říci, že problematika psů ze slovenských osad se stává víc a víc problémem celé civilizované Evropy.

Nepřipustíme v žádném případě, aby civilizovaný svět před utrpením zvířat zavíral oči a tvářil se, že problém neexistuje. To je zcela nemorální a jistě pochopíte, že toto nemůžete od záchranářů zvířat očekávat a žádat. A řešení „zkratkou“ ve formě hromadného utrácení psů v osadách je též v civilizované evropské zemi nepřípustné. A tudíž jediná cesta je v tuto chvíli problém vyřešit u samotného kořene.

I možnosti Česka i dalších zemí EU, které se intenzivně snaží pomáhat, nejsou zcela neomezené zvláště když vnímáme, že problém místo aby se naší pomocí eliminoval, tak stále a stále narůstá do již neúnosných rozměrů. I naše útulky začínají být díky situaci ve společnosti plné. Jsme si vědomi, že prioritně se má pomáhat tam, kde to vyžaduje situace nejvíce a kde momentálně není jiná volba (viz válečný konflikt na Ukrajině). Nicméně odsouvat gradující problém v osadách na Slovensku kvůli tomu je kruté.

SPOLKY BY NEMĚLY SUPLOVAT NEDOSTATKY VE STÁTNÍ SPRÁVĚ

A přitom situace na Slovensku je řešitelná. Stačí zvýšit osvětu, a dozorovat, aby úřady vyžadovali dodržování zákonů a ty aby striktně začali uvádět do praxe tam, kde je to skutečně potřebaJestliže se policie a veterinární správa bojí do osad byť jen vstoupit a problematiku přemnožených psů řeší dnes a denně dobrovolníci ze spolků, místo aby se do problému zapojily státní instituce, bude situace i nadále gradovat. Změnit zákony nestačí, je třeba vytvořit systém, který bude dohlížet na jejich dodržování!!! Pes je v civilizované společnosti 21. století vnímán nyní jako živý tvor obdařený smysly a ignorováním týrání psů v osadách se představitelé obcí – starostové, tajemníci, úředníci RVPS (Štátna veterinárna a potravinová správa) a policie podílejí na trestné činnosti, které se dopouštějí mnohdy již chronickým přehlížením krutosti a nekonáním úřední povinnosti kterou mu ukládá jeho úřad. Ano, stát pod nátlakem veřejnosti mění zákony na poli ochrany zvířat proti týrání. Způsob vymahatelnosti těchto zákonů ovšem zůstává na bodu mrazu. Je nutné vytvořit ve státě atmosféru vymahatelnosti platných zákonů na ochranu zvířat. Státní finanční prostředky vynaložené na platy úředníků jsou zmařeny naprosto diletantským způsobem, jestliže zástupci obcí, státní pracovníci, policisté, zaměstnanci Státní veterinární správy chronickou pasivitou, leností, lhostejností a nezájmem vůči utrpení psů, o kterém vědí a roky přehlížejí. Zatímco dobrovolníci práci těchto úředníků zastupují a vykonávají ve svém volnu a převážně

ze svých soukromých prostředků ve svých osobních vozidlech na úkor svého života, zdraví, veškerého volného času. Kdyby dobrovolníci tuto nezištnou pomoc dnes a denně ve svém osobním čase, za své peníze, na úkor svých rodin, nevykonávali, nikdo si neumí představit tu katastrofu, která by nastala. Jakmile spolky a dobrovolníci přestanou nápor stále se zhoršující situace zvládat, psi, kteří se budou dále množit, začnou hledat potravu ve městech a obcích a ve smečkách začnou napadat lidi. A vznikne situace jako v Rumunsku, kdy budou psi na ulicích odstřelováni jako obtížná havěť. Ovšem tu si položte otázku: Bude toto dobrá vizitka Slovenské Republiky? Jak bude Slovenská republika prezentovat ideály humanismu s pověstí rasa, který nehumánním způsobem likviduje psy v ulicích měst, která svojí neochotou postavit se k problému čelem nedokáže najít jiné než středověké řešení.

Vzpomínám dodnes stránky „Pláč psů ze Slovenska“, které barvitě popisovaly, jak ve slovenských karanténních stanicích jsou psi po měsíci pobytu utráceni. Alespoň tato situace se v posledních letech nepatrně změnila k lepšímu.

Jak je toto možné a přípustné ve Vaši zemi, která je členským státem Evropské Unie?

Řešení dané problematiky tu je a to je v první řadě uvědomění si reality a nezbytnosti ji radikálně změnit. Dalším krokem je poté SPOLUPRÁCE A SYSTEMATICKÁ ORGANIZACE VŠECH UŘADŮ, SPOLKŮ, systematické plošné (avšak ohleduplné) kastrace všech psů (případně i koček) z osad. Slovenská vláda se slepě spoléhá na systém, který považuje za dostatečně účinný. Například organizace Československý kastračný program má sice moc hezké PR, ovšem za několik let její činnosti se počet psů ve slovenských osadách zvyšuje. PROČ????? Tato organizace není schopna snižovat počet psů ve slovenských osadách a tím eliminovat utrpení tak nepředstavitelné pro občana jakékoliv moderní evropské země. Vzhledem k zhoršující se situaci v kontextu s dotacemi, které od státu na podporu kastračního programu do některých organizací plynou bez sebemenšího výsledku, vyvstává na mysl i myšlenka, zda není neschopnost problém týraných psů v romských osadách snižovat, počet psů reálně eliminovat nějakého důvodu ZÁMĚREM s cílem zvyšovat požadavky na víc a víc peněz evropských dotací či od státu od občanů a firem,protože je to z nějakého důvodu ekonomicky výhodné a pohodlnéJe nám známo, že pro některé organizace je trvalý přísun psů z osad bohužel i výhodným byznysemProč slovenská vláda nevytvoří organizaci, která by sjednotila spolky na celém Slovensku, aby i ony mohli požadovat pomoc od státu. Například Československý kastračný program získává od občanů z EU nemalé finanční dary. Navzdory těmto dotacím a vaší důvěře ale ČSKP problém ve slovenských osadách nesnižuje, spíše naopak. PROČ??? Není možné stále a stále očekávat, že dobrovolníci ze zemí Evropy se budou aktivně podílet na řešení tohoto problému, které slovenský stát za celé roky není schopen eliminovat. A zároveň nelze očekávat, že se negramotný občan v osadě zamyslí, a nechá svoji fenu či psa kastrovat a svoje děti nenechá zvířata týrat stejně jako nelze očekávat lhostejnost ze strany dobrovolníků a záchranářů z civilizovaných zemí.

Všechny Vaše snahy o zlepšení situace welfare zvířat v romských osadách zatím selhaly a situace se blíží katastrofě, kterou denně vnímají a těžce prožívají masy zoufalých dobrovolníků záchranářů i milovníků zvířat i záchranářů z celé Evropy!!! Denně nám volají pracovníci ze slovenských útulků a dobrovolníci ze spolků, zda bychom jim pomohli umístit další a další psy, které už nemají kam dát, protože jejich útulek, kde je třeba dvě stě psů, už je zcela plný. Zde v odkazu naleznete jeden z mnoha projevů zoufalství:

https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=2227378887416536&id=100004333387934 &sfnsn=mo Nedokážu uvěřit, že lidmi volení představitelé slovenské vlády postrádají soucit ke zvířatům. Není to tak. Jen možná všichni nevědí, že situace je tak vážná. Nebo to možná vědí, a cítí se bezmocní, protože slova jednotlivce zapadnou v davu, protože vláda má samozřejmě mnoho jiných starostí. My bychom rádi tímto dopisem vaše mínění ve vztahu utrpení zvířat v romských osadách soustředili k tomu, aby vůle lidí, kteří mají moc situaci změnit, byla jednotná.

Přestože jako spolek sami nemáme nadbytek, každý rok pořádáme pro slovenské spolky nemalé finanční sbírky na krmivo nebo na péči o zraněné anebo nemocné psy zdevastované pobytem v osadách, protože veterinární péče je v řádech tisíců Euro, které spolky a útulky na Slovensku mnohdy nemají z čeho hradit.

Cesta ke změně je v okamžité systematické koordinované podpoře útulků a spolků vládním systémem na poli ochrany zvířat a podpora vymahatelnosti zákona, který nemá žádný smysl, pokud je jen „na papíře“. Nový zákon, který zakazuje psy na řetězu a též povinné očkování a čipování, je bezzubý, pokud neexistuje orgán, který ho převážně v osadách uvádí do praxe systematickým aktivním dohledem. PROČ STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA SR V ROMSKÝCH OSADÁCH PRAKTICKY VŮBEC NEODEBÍRÁ TÝRANÉ PSY !?!? Jak je možné, že trestná činnost páchaná na zvířatech v romských osadách je přehlížena jako by neexistovala a není dle platného zákona Slovenské republiky řešena policií, veterinární správou a postihována sankcemi? Proč je obchod s psím sádlem a psí zápasy běžně přehlížená nelegální činnost? Jak je možné, že psi, kteří živoří a mnohdy umírají hlady či v důsledku nemocí nebo v důsledku nedostatečné veterinární péče či úrazů způsobených dětmi či rvačkami o jídlo vosadách, na smetištích, nejsou zajištěni státem, umístěni do bezpečí a není jim poskytnuta odborná péče? Proč v tak neutěšené situaci, která v osadách roky panuje neexistuje dozor, který by dohlížel, aby všichni psi v osadách byli řádně čipovaní, registrovaní, očkovaní a měli tudíž odpovědnou osobu, která nemůže říci, že to není jeho pes? Určení terénní pracovníci tyto věci vůbec neřeší. Jediná šance na změnu vede nezbytně přes ochotu státních orgánů těmto útulkům a spolkům plošně pomáhat, spolupracovat s nimi, aplikovat všechny zákonem stanovené normy do praxe, nejen ve slovenských městech, ale zejména romských osadách, a zavedení edukačních a preventivních programů.

Žádáme vás proto, abyste zvážili naši velmi naléhavou prosbu o změnu, aby tuto žalostnou situaci týraných a přemnožených zvířat v osadách nemusel s bolestí v srdci sledovat celý svět.

PSÍ ZABÍJAČKY NA SLOVENSKU JSOU BĚŽNÝ KOLORIT A ZPŮSOB VÝDĚLKU:

https://www.facebook.com/kristina.kovesova/posts/pfbid02xXcUXAqqnmu6aNRR4PTKbH Jjj8dTWDJVcmPpez3Uz3S522iVhh1f8Ur9cSdMj6MZl

ŽádámVás tímto odpověď na náš dopis a velice rádi bychom věděli, zda učiníte změny, které situaci psů na Slovensku změní výrazně lepšímu, aby se Slovensko stalo důstojným domovem jak lidí, tak zvířat.

K naléhavé výzvě se připojují svým hlasem tyto spolky, útulky a organizace, které se zároveň i podílí na pomáhání psům ze slovenských osad.

K dopisu se tímto připojují tyto evropské organizace: České organizace:

  1. Nebelvíra ́s help for animals z.s. zastoupený Martinou Bártovou
  2. Liga na ochranu zvířat z.s. Kutná Hora zastoupený Mgr. Janet Rumlovou
  3. Liga na ochranu zvířat z.s. Písek zastoupený Jarkou Štěpánovou
  4. Horský Holyland z.s. zastoupený Bohumilem Pavelkou
  5. Berňáci v nouzi z.s. zastoupený Evou Nývltovou
  6. Heart for Romanian dogs z.s. zastoupený Petrou Jarošovou a Míšou Seifertovou
  7. Kočičky u Niky z.s. zastoupený Soňou Osmančíkovou
  8. Azyl Equittana z.s. zastoupený Markétou Stránskou
  9. Útulek Tibet zastoupený Alžbětou Blažkovo
  10. RAFAEL o.p.s. zastoupený Ivou Volkovou
  11.  Pomoc zvířat.m v Evropě z.s. zastoupený Stanislavem Fantou
  12. Mikroazyl Vlčáry z.s. zastoupený Rudolfem Desenským
  13. Charitativní kočičí spolek Kryšpín ❤️ zastoupený Lenkou Němcovou
  14. SOS for PETS z.s. zastoupená Danuší Herpe Jungmanovou
  15. SOS for Pets-ZPNP, Z. S. zastoupená Milanem Rodem
  16. Unie práv zvířat z.s. zastoupený Dianou Šlechtovou, DiS.

Slovenské organizace:

  1. OZ Farma HAPPY zastoupené Szilvia Kondor
  2. OZ Druhá šanca Bardejov zastoupené Iveta Vašková Bičkošová
  3. Pomáhat a chránit zvířata společně zastoupené Milka Szafkova
  4. OZ Lilyen – Cesta k novému životu zastoupené Jaroslava Basarová
  5. OZ Pomáhaj a chráň – Humenné - zastupuje Ľubica Kizaková
  6. OZ ASOP zastoupené Mgr.Lubica Čillagova
  7. OZ Srdce pre všetkých zastoupené Katarína Kočanová
  8. OZ Zachránené labky v zastúpení Phdr. Adriana Jagerská
  9. OZ CHLPÁČIK SNINA v zastoupení Ingrid Kadlčeková
  10. Záchranná stanica ANIMAL zastupujúca osoba: Veronika Macková
  11. OZ Archa Janka a Saška zastoupená Jana Klapáčová a Ivana van der Maas 
  12. OZ Zvieratá Východu meno zastupujúcej osoby Blanka Vinceova
  13. OZ Bláznivý zverinec meno zastupujúcej osoby Wiktoria Pupáková
  14. OZ Tuláčik - Útulok Tuláčik meno zastupujúcej osoby JUDr. Jana Kokavcová

Německé organizace:

  1. Tierhilfe Chance auf Glück und Geborgenheit e.V. zastoupený Frank Hahn
  2. SOS for PETS Bayern, zastoupená Michaelou Anton

Švýcarské organizace:

  1. Hilf dem Tier zastoupená Corinne Brunner
  2. Santorini Cats STERILA odpovědná osoba Lucia Tellenbach

K dopisu se přidávají občané České republiky a Slovenské republiky. Podpisy naleznete zde:

Petice Unie práv zvířat z.s. na podporu dopisu slovenské vládě k řešení neudržitelné situace psů v romských osadách - https://www.petice.com/signatures_with_comments.php?petition_id=371394&page_ number=1&num_rows=200

Podpisy od občanů České republiky a Slovenské republiky:
https://www.petice.com/signatures/petice_unie_prav_zviat_zs_na_podporu_dopisu_sl ovenske_vlad_eeni_neudritelne_situace_ps_v_romskych_osadach/

Vzkazy od občanů České republiky a Slovenské republiky:
https://www.petice.com/signatures_with_comments.php?petition_id= 371394&page_number=1&num_rows=200

V hluboké úctě

Diana Šlechtová, DiS. předseda
Unie práv zvířat z.s.
V Srbcích dne 27.8.2022

Tento dopis posíláme do těchto institucí:

Úřad vlády Slovenské Republiky
Evropský parlament
Úřady RVPS všech měst Slovenské republiky Zplnomocněnec vlády SR pro romské komunityZdruženie miest a obcí Slovenska
Výbor pre regionálny rozvoj

Příloha:

sdílet: 
holubice
Podpořte nás

Děkujeme

Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat.

Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro platby v ČR:
107-7380440287/0100 s uvedením
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí:
IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287 
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX
Název účtu: CESTY K SOBĚ
Praha 4, 149 00
Česká republika

111
111 Kč
222
333 Kč
333
555 Kč
444
777 Kč
999
999 Kč
libovolna
libovolná částka
Cesty k sobě
FB ico