"Kde mám tlak, jsem blbě, a tam, kde nemám tlak, jsem dobře." Je to tak nebo ne?

datum 11. 2. 2022
Zdroj: Pixabay.com

Dříve jsem si myslela, že tam, kde mám tlak, jsem blbě a tam, kde nemám tlak, jsem dobře. Teď si to již nemyslím, ale taky díky jen této zkušenosti mi mohlo dojít, že to je ego. A jelikož jsem si tím prošla, toto přesvědčení jsem měla a v důsledku toho i ty ťafky, které jsem za to od života zklidila, mi došlo, že to tak není. Mám to prožito. A současně s tím se díky tomu rozšířil můj soucit, moje srdce se zase více otevřelo a já chápu všechny ty lidi, kteří zrovna vstupují do toho bodu, aby si to mysleli, anebo v této fázi již nějaký čas jsou a ještě potřebují být. My všichni totiž procházíme vším, všemi fázemi. Byť vypadají třeba i navenek zcela odlišně. Nejde to přeskočit. Až to máme my sami napříč životy dostatečně na sobě prožité a spolu s tím prožité i ty destrukce s tím spojené, pak k tomu máme pochopení a až pak jsme to schopni odložit.

Teď vím, že dané nastavení: „Tam, kde mám tlak, jsem blbě a tam, kde nemám tlak, jsem dobře“ bylo ego. Byl to útěk od skutečného řešení věcí, útěk od strachu, od svých odporů. A tento můj přístup vůbec nic neřešil. Jelikož místo abych v těch zhmotněných odporech já ty odpory zmírňovala, jsem od nich utíkala. Blíže se tomu věnujeme na Tréninku mysli.

Ego mě úspěšně svedlo k tomu, abych neřešila tlak, abych od tlaku utekla právě přesvědčením, že když jdu dobře, tlak by neměl být. Ale to byla součást lekce ega, jeho prozkoušení, které jsem ještě neměla na to zvládnout a musela si díky danému přístupu, který jsem neuměla prohlédnout, ještě dostat pár ťafek, aby mně došlo to, co tu teď píšu.

Tvoříme tím, co máme v nitru. To, co máme v nitru – náš pohled na věc, přitahuje tomu odpovídající ve hmotě. V tom spočívá naše skutečná konstruktivní tvorba.

Když máme na něco odmítavý a tedy negativní pohled a tedy v těle cítíme tlak, tvoříme a stejně tak tvoříme, když máme na něco láskyplný pohled. A co myslíte, že tvoříme = přitahujeme si z těch neomezených variant dějů, když máme na něco kritický či jinak negativní pohled? No ťafky! Zpočátku se nám může zdát, že to ťafka není, ale dříve či později se to ukáže jako sračka, jako velká iluze.

Když v něčem cítíme tlak, my nemáme řešit venek, měnit venek, abychom ten tlak necítili atd., to nic neřešíme, neodstraňujeme příčinu. A proto se nám to někde zopakuje a bude opakovat, dokud to skutečně nevyřešíme tím, že rozpustíme odpor, který nám to neustále přitahuje. My máme řešit jen ten tlak v těle, tu naši nespokojenost, ten odpor. Jakmile uprostřed bouře nepříjemného děje my změníme pohled na to = postaráme se o zmírnění tlaku v těle = nebude nám ta situace, ta okolnost vadit = neprožijeme negativní emoce nebo budou alespoň mírnější, tak přitáhneme zcela jiný, více láskyplný děj. Toto trénujeme na Tréninku mysli.

U lidí, kteří jsou již schopni pojmout tuto rovinu, to chce jen to párkrát prožít, jak se jim automaticky mění prožitek daného děje a i samotný děj pouze v důsledku změny jejich postoje a pak to chce jen trénink. A je v pořádku, že někdo na toto zatím nedosáhne. A není nikdo výš či níž. Všichni musíme projít všemi fázemi. Jen jedni začali dříve a jiní později.

Proto je naprosto mimo myslet si, že tam kde mám tlak, to znamená, že jsem blbě a mám z toho automaticky odejít. Ano můžu z toho odejít, někdy je to dokonce nezbytné, avšak dokud nezměním pohled na to, nic nevyřeším. Jelikož sice od toho jednoho zhmotněného odporu odejdu, ale přitáhnu si jeho zhmotnění jinde. Když se nám podaří alespoň trochu zmírnit ten náš negativní pohled = zmírnit ten tlak v těle, jít více do pokory, tak jedině tímto mi si přivodíme v realitě to, že se ta nepříjemnost konstruktivně vyřeší a nebude se nám již nikde opakovat anebo pokud ještě, tak už mnohem jemněji. Lidé, kteří dospějí do bodu, kdy si myslí, že tam, kde mají tlak, jsou blbě a myslí si, že to vyřeší tím, že z toho odejdou, jsou lidé s rovinou vědomí tzv. samotvůrce – mága. Nachází se ve fázi svého vývoje, kdy již ví, že nejsou ani jejich myšlenky ani emoce, avšak ještě stále si myslí, že jsou tělo a jsou v oddělenosti od jiných. Již ví, že je něco víc, než vidí očima a že mají jakousi moc, avšak myslí si, že jejich moc spočívá v tom, že si můžou vytvořit to, co chtějí ze své člověčí (ego) vůle. A proto se domnívají, že když cítí tlak, jsou špatně, jelikož nemají to, co chtějí.

Jenže lidé v této fázi, která je známkou toho, že už v sobě mají velkou míru Vědomí, neví, že za tou fází je ještě další fáze, a sice pokora. Neví, že jsou aktuálně ve fázi velmi zesíleného ega, kdy jejich objevenou sílu zneužívají pro ego. Jelikož se pletou do toho JAK něco má konkrétně být, JAK se něco má zařídit, změnit, poskládat atd. Jenže tím vytvářejí odpor jak prase. Jelikož tím, že lpí na tom, co konkrétně by chtěli a teď si to ještě představují a prožívají, vlastně zesíleně sdělují, že to, v čem žijí, jim nevyhovuje, jsou zesíleně nespokojení s tím, co je. Avšak to je odpor a velmi zesílený odpor. Jelikož do toho ještě zapojují představivost a prožívání toho, co by chtěli. A tento zesílený odpor se jim přesně v této intenzitě zhmotní v podobě nějaké destrukce. A není na tom nic špatně. Je to dar! Jelikož právě díky těm ťafkám daný člověk se postupně v této fázi mága dostane na samý konec daného cyklu, kdy již má dost prožito – že to, co tak moc chtěl a i si přitáhl, mu stejně nedalo to uspokojení, naplnění, nesplnilo očekávání. A jednoho dne sám ty nástroje – představivost a prožívání odloží. A v tu chvíli přechází do fáze pokory a je schopen již přijímat více to, co tu píši. Já to znám a znám to proto, protože v tomto životě jsem sama z fáze mága, kdy jsem si pěkně natloukla a mnou zneužitá síla se obrátila proti mně, přešla do fáze pokory. A výsledkem je Trénink mysli a články psané veřejně a v Klubu zejména za poslední dva roky.

Lidé v této fázi tzv. samotvůrce – mága zatím neví, nejsou schopni přijmout, že jedině přijetím toho, co aktuálně je, co žijí, co mají a nemají, hnou tím vším vně. Neví, že si tvoří lepší, harmoničtější, láskyplnější děje právě tím, že ustoupí svojí člověčí (ego) vůlí a nechají projevit jejich skutečnou vůli, kterou projevili právě volbou daného jedinečného příběhu, který aktuálně žijí. Pak se vše vně, co jim tak vadilo, rozestoupí, kulisy života se přeskládají, jelikož už ty okolnosti přijali, už je tam není co učit. Přijetím, pokorou měníme svůj život. Avšak já tu mluvím o přijetí uvnitř nás. Není přijetím to, že uvnitř budu cítit tlak a tělem budu obětním beránkem a nechám na sobě dříví štípat! Ne! To není přijetí! To je nepřijetí! Přijetí je stav, že nám to dané již nevadí, nemáme s tím uvnitř sebe spojené žádné negace. A v tomto stavu třeba i koná naše tělo a třeba se i vymezuje jak nikdy před tím. Avšak je v tom láska vůči té situaci i těm zúčastněným. A je v tom našem konání láska, jelikož jsme tu situaci skutečně přijali. Pak nás tam není co učit, lekce končí a spolu s tím opakování daného děje. Toto cvičíme na Tréninku mysli.

Na Trénink mysli jsou přitahováni lidé, kteří se ocitají ve fázi cesty, kdy z přesvědčení, že jsou samotvůrci – mágové – že si mohou vše vytvořit představováním a prožíváním, přechází do fáze pokory, kdy tvoří přijetím aktuálního děje v nitru a následným konáním vně. Už když aspoň trochu pochybujete o tom, že si můžete vytvořit něco přesně, jak vy chcete představováním a prožíváním a že vám to přinese štěstí, už když vám tam jakoby něco nesedí, něco vám tam smrdí, to už je známka toho, že jste si v té fázi mága již nabrali dost zkušeností, dost jste si „natloukli kokos“, a už to nepotřebujete a pomalu přecházíte do nového cyklu, a sice cyklu pokory. V tomto novém cyklu pokory dostáváte to, co vás naplní, tím, že ustoupíte egem, tím, že přestanete prosazovat člověčí vůli.

Blíže o fázi samotvůrce – mága a o fázi pokory a o přechodu z fáze mága do fáze pokory a o dalších otázkách s tím souvisejích budu mluvit na on-line přednášce s názvem: „Přechod z fáze samotvůrce do fáze skutečného tvůrce - do fáze pokory" Blíže zde: https://www.jinypristup.cz/akce-1

S láskou Peťa

Zdroj: www.jinypristup.cz

sdílet: 
holubice
Podpořte nás

Děkujeme

Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat.

Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro platby v ČR:
107-7380440287/0100 s uvedením
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí:
IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287 
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX
Název účtu: CESTY K SOBĚ
Praha 4, 149 00
Česká republika

111
111 Kč
222
333 Kč
333
555 Kč
444
777 Kč
999
999 Kč
libovolna
libovolná částka
Cesty k sobě
FB ico