Film: Kmotři z blat (1983) - česká televizní pohádka
Hledáte pohádku kterou jste možná ještě neviděli? Zkuste netradiční pohádkový příběh, ve kterém můžete najít i těsnou návaznost na současné dění.
Přejeme vám příjemnou podívanou. 📺
Za redakci s láskou,
Ilona Šplíchalová 💗
Zdroj: ČSFD
Do malebných jižních Čech se přistěhuje Bouřňák a chce tu se svými pomocníky zničit všechno živé. Jak se podaří přírodu před tímto nebezpečím uchránit a jak se z Bouřňákových pomocníků stanou obyčejní a pracovití obyvatelé blat, to už vám neprozradíme. Na to se podívejte v dnešní půvabné pohádce autora Z. Zábranského, který ve svých příbězích vychází obvykle z krajových pověstí a báchorek. Režie se ujala v roce 1983 V. Jordánová, která do hlavních rolí obsadila B. Rösnera, M. Vladyku, L. Potměšila a K. Rodena. (Česká televize)
Ohňostroje – pyrotechnika: zabíjí zvířata, škodí zdraví, znečišťuje prostředí
Celoplošné bombardování petardami se opět blíží, bohužel…
Apelujeme na slušné lidi: nepoužívejte, neodpalujte výrobky tzv. zábavní pyrotechniky. Naopak, pomozte.
Odpalování a výbuchy tzv. zábavní pyrotechniky nabraly ohromných objemů od 90. let. Pro potěšení dětí a dospělých zabíjejí a zraňují zvířata, poškozují zdraví lidí a zvířat, jedovatými látkami znečišťují životní prostředí. Navzdory nepřímým zákazům této tzv. zábavní pyrotechniky v mnoha zákonech a skutečnosti, že se jedná o výtržnost, jsme týden co týden po celý rok poškozováni výbuchy, hlukem a znečištěním z odpalů, které provádějí škoditelé. Odpaly opět vzrostly po ukončení kovidové karantény.
Bezohlednost a arogance mnoha lidí je veliká: odpalují pyrotechniku mezi domy, u vody/na vodě, u lesů, u pastvin, v parcích… Podnikavci si z odpalování toxických jedů dokonce udělali soutěž a několik let ničí zvířata, přírodu a životní prostředí na Brněnské přehradě.
Vše eskaluje v prosinci a především 31. prosince, kdy odpalování pyrotechniky tvoří kontinuální bombardování od 17 h do 2 h ráno 1. ledna, a to po celé České republice včetně horských oblastí. Zkrátka všude tam, kam se lidé dostanou.
Zvířata trpí. Při odpalech se většina psů třese strachy a pokud jsou venku na volno, bezhlavě prchají. Kočky venku to samé a v případném úkrytu, mohou být v šoku schované několik hodin… a nemusejí najít cestu zpět, stejně jako psi. Hrozí nárazy do pevných překážek a střety zvířat s vozidly. Trpí i volně žijící zvířata. Ptáci v úleku bezhlavě vzlétají, opouštějí hnízda, zbytky nábojů a jedů je mohou zasáhnout, narážejí do překážek a skel, do drátů vedení. Vodní ptáci mohou dezorientovaní a v panice dosedat na lesknoucí se vozovku místo na vodu… - několik příkladů hororu, který zvířata kvůli zvrácené zábavě lidí zažívají.
Jsou obce a města, které používání tzv. zábavní pyrotechniky omezují svými vyhláškami. Pak záleží na proinformovanosti občanů a součinnosti s policií, aby bylo zavedení vyhlášky skutečně realizováno.
Např. vyhláška hl. m. Prahy používání výrobků z. pyrotechniky zakazuje. Pouze s výjimkou 13 míst, od 10:00 do 22:00, v okrajových částech Prahy. Na 31. prosince a 1. ledna je výjimečně odpalování tzv. zábavní pyrotechniky povoleno, kromě: památkové rezervace, na vodě a vodních tocích a 50 m od nich, ve zvláště chráněných územích a v přírodních parcích a 50 m od nich, ve vzdálenosti 250 m od zoo, od útulků pro zvířata, veterinární pohotovosti a od dalších zařízení.
Místní samosprávy nemohou, bohužel, použití tzv. zábavní pyrotechniky zcela vyhláškami zakázat. Zákaz musí být stanoven zákonem (zábavní pyrotechniku upravuje zákon č. 206/2015 Sb. o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů).
Apelujeme na slušné lidi: nepoužívejte, neodpalujte výrobky tzv. zábavní pyrotechniky. Naopak, pomozte. Pokud jste svědky odpalování, volejte ihned městskou policii 156 nebo Policii ČR 158, které mohou okamžitě škodlivé jednání zastavit a uložit vysokou pokutu fyzickým osobám i podnikatelům.
Většinu zraněných, umírajících/hynoucích zvířat nikdo nenalezne. Pouze výjimečně všímaví lidé postřehnou zvíře potřebující pomoc.
Najdete-li zraněné nebo vyčerpané zvíře, kontaktujte: V Praze – Pražskou zvířecí záchranku ČSOP (Po – Pá, tel. 774 155 185) nebo Záchrannou stanici hl. m. Prahy (tel. 773 772 771). Pokud se jedná o psa nebo o kočku, volejte městskou policii 156.
Jinde v ČR – záchrannou stanici pro volně žijící zvířata viz www.zvirevnouzi.cz, tel. 774 155 155 (pokrývá celou ČR). Je-li to jiné zvíře než volně žijící, zkuste policii ČR nebo zjistěte, zda-li je u vás obecní útulek pro zvířata nebo útulek spolku tj. nestátní organizace.
Požádejte své zastupitele, aby schválili vyhlášku výrazně omezující použití tzv. zábavní pyrotechniky. A samozřejmě, aby neorganizovali odpalování z. pyrotechniky např. na konci roku, při výročích aj. akcích.
Projekt o škodlivosti pyrotechniky je realizován s podporou hl. m. Prahy. SPOLEČNOST PRO ZVÍŘATA Ing. Dita Laura Michaličková, Ing. Michala Melišová PhD Michelská 48/5, Praha 4, 140 00 603 179 558 člen Eurogroup for Animals, člen ČSOP, člen Zeleného kruhu s.pro.zvirata@spolecnostprozvirata.cz dita.m111@seznam.cz www.spolecnostprozvirata.cz, www.stoptransport.cz https://www.facebook.com/spolecnostprozvirata.cz
IG společnost pro zvirata
Používáním „zábavní“ pyrotechniky dochází k porušování hned několika zákonů: zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, Občanský zákoník - zákon č. 89/2012 Sb.; zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání; zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; zákon o myslivosti; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a jeho nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací; zákon č. 133/1988 Sb., o požární ochraně.
Prosíme o vyplnění, býváte-li svědky odpalování v průběhu roku i na Silvestra.
Informace použijeme jako argumenty při jednání se zákonodárci o zákazu prodeje a použití nejhorších kategorií tzv. zábavní pyrotechniky pro použití venku.
Při každém odpalu dochází k porušování zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny (rušení ptactva a chráněných živočichů), zákona č. 251 o některých přestupcích (výtržnictví, rušení nočního klidu) a dalších předpisů.
Jste-li svědky odpalování volejte městskou policii 156 nebo Policii ČR 158, které mohou zasáhnout, zastavit škodlivé jednání a uložit vysokou pokutu.
Najdete-li zraněné, vyčerpané nebo jinak trpící zvíře, kontaktujte:
V Praze – Pražskou zvířecí záchranku ČSOP (Po – Pá, telefon 774 155 185) nebo Záchrannou stanici Lesů hl. m. Prahy (tel. 773 772 771). Pokud se jedná o psa nebo o kočku, volejte městskou policii 156.
Jinde v ČR – záchrannou stanici pro volně žijící zvířata www.zvirevnouzi.cz (pokrývá celou ČR). Je-li to jiné zvíře než volně žijící, zkuste Policii ČR anebo zjistěte, zda-li je u vás obecní útulek pro zvířata nebo útulek spolku tj. nestátní organizace se službou na telefonu.
Výzva pro nového ministra zemědělství: zamezte kupování živých ryb!
Mezinárodní nevládní organizace Compassion in World Farming (CIWF) dnes zahajuje sběr podpisů pod otevřený dopis budoucímu ministrovi zemědělství s výzvou, aby ukončil utrpení kaprů, kterému jsou vystaveni, jsou-li zakoupeni živí.
„Naše iniciativa Vánoce pro kapry se snaží upozornit na problémy spojené s možností nákupu ryb v živém stavu. To zahrnuje takové zacházení s živými, citlivými tvory, které lze na základě nejnovějších vědeckých poznatků označit za týrání zvířat,” vysvětluje Lucie Moravcová, vedoucí kampaně RyboLove z CIWF. K tomuto jednání dochází zejména, ale nikoli pouze, při prodeji tzv. vánočních kaprů.
Podle ochránců zvířat dochází k závažnému zhoršení životní pohody (welfare) zvířat zejména v těchto situacích:
· Zakoupená živá ryba bývá přenášena obvykle v igelitovém obalu po libovolně dlouhou dobu bez vody. V důsledku toho se jí slepí žaberní destičky, funkce žaber se zhorší a ryba se dusí.
· Před domácím usmrcením bývá ryba přechovávána běžně ve vaně, což je pro ni absolutně nevhodné prostředí. Kvůli rozdílné teplotě vody může dojít k teplotnímu šoku, hrozí nedostatek kyslíku a chlor obsažený ve vodě může poškodit kůži i nervovou soustavu zvířete.
· Správné omráčení kapra před vykrvením není jednoduché. V případě usmrcení v domácnosti tak existuje vysoké riziko, že zvíře není před vykrvením a po celou dobu vykrvování omráčeno s dostatečnou ztrátou citlivosti a vnímání.
· Někteří lidé vypouštějí zakoupené ryby s dobrými úmysly zpět do volné vody. Většina ryb však pravděpodobně nepřežije, neboť její energetické zásoby jsou vlivem sádkování vyčerpány a imunita oslabena. Navíc i v tomto případě existuje riziko teplotního šoku.
„Ve všech výše zmíněných bodech jde bezesporu o porušování zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,” píše se v závěru otevřeného dopisu, který může podepsat i široká veřejnost na webových stránkách www.ciwf.cz. „Vzhledem k tomu, že nelze účinně kontrolovat, jak se s jednotlivými živými rybami po nákupu zachází, je jediným možným řešením takovému nákupu zamezit,” uzavírá Moravcová.
Iniciativa Vánoce pro kapry má i svého maskota, kapřici Kaprolínu, která pomáhá šířit poselství soucitu s rybami.
Česká republika patří k největším producentům kaprů v Evropské unii. Česko (stejně jako Polsko) vyprodukuje až 25 % kaprů. V roce 2019 se v ČR vylovilo 17 945 tun kaprů. Před Vánoci se prodá kolem 85 % tuzemských ryb prodávaných v ČR. V roce 2020 se vánoční kapři prodávali na 2 662 místech.
Iniciativa Vánoce pro kapry běží již třetím rokem. Jejím cílem je zamezit prodeji ryb v živém stavu (ať už o Vánocích či v průběhu roku). V loňském roce podpořilo tento záměr také Rybářské sdružení ČR, které vydalo své doporučení k nákupu vánočních ryb, v němž mimo jiné vyzývá veřejnost, aby si kupované ryby nechala odborně usmrtit na prodejním místě. Podobně se vyjádřila i Státní veterinární správa: „…Další kontrolovanou oblastí je správné porážení kaprů, kdy spotřebitelům doporučujeme využít služeb proškolených odborníků přímo na stánku, než složitě přepravovat ryby domů. Každý rok upozorňujeme, aby lidé nevypouštěli ryby zpět do přírody, protože je to ohrožuje na životě.” Více informací o kampani najdete na www.rybolove.cz.
Compassion in World Farming (Soucit ve světovém zemědělství) založil v roce 1967 britský chovatel dojnic, který byl znepokojen rozvojem průmyslových velkochovů. Dnes je CIWF přední mezinárodní organizace na ochranu hospodářských zvířat, odhodlaná ukončit průmyslové velkochovy a docílit humánního a udržitelného zemědělského hospodaření a výroby potravin. Ústředí má ve Spojeném království, kanceláře ve Francii, Itálii, Nizozemí, Polsku, Belgii a USA a své zastoupení v České republice, Německu, Španělsku, Švédsku, Číně a Jihoafrické republice.
Rozbalíte dárky pod vánočním stromečkem a najednou jste doma zavalení krabicemi a výplněmi? Tento „odpad“ znovu využívají e-shopy, kterým obalové materiály chybí. Vznikla proto mapa obchodů, které vaše použité krabice uvítají. A to nejen o vánocích.
Všechny obalové materiály jsou navrhované tak, aby vydržely opakovanou manipulaci. Proto je škoda s nimi zacházet jako s jednorázovým odpadem. Kdokoliv může po dohodě přinést do zapojeného obchodu (mapa projektu KAMsNIM.cz jich obsahuje bezmála 150) kartonové krabice, plastové nebo papírové výplně. Tím podpoří malé firmy, sníží množství vytvořeného odpadu a také se vyhne přeplněným modrým kontejnerům. Samotné obchody vítají obaly, kterých je momentálně na trhu nedostatek a také ušetřené peníze, neboť obalový karton za poslední období zdražil o 50%. V očích ekologicky smýšlejících zákazníků tím navíc posiluji svoji značku.
Jedním z takových obchodů je i TIERRA VERDE, výrobce eko drogerie a eko kosmetiky. „Krabice a výplňový materiál nám do Popůvek u Brna vozí jednotlivci, kterým se doma nahromadí, ozývají se nám však i firmy, s nimiž máme domluvené pravidelné svozy odložených kartonů. Vše využijeme při balení zásilek z našeho e-shopu. Díky jednotlivcům i firmám společně tvoříme ohleduplnější svět. Naším přáním je zachovat zdroje a krásy přírody dalším generacím“, říká Petra Lopušníková z Tierry.
Aplikace www.KAMsNIM.czvšak ukazuje nejen odběrná místa na obalový materiál. Slouží jako vyhledávač, pokud se potřebujete čehokoliv zbavit (kam odnést vytříděný odpad z domácnosti, kde odevzdat prošlé léky, pneumatiky, vysloužilé elektro, baterie, světelné zdroje, velkoobjemový odpad atd). Veškeré odpadky tak mohou skončit na správném místě, navíc znovupoužitelné věci najdou svůj druhý domov. Celkem mapa projektu obsahuje už přes 100 000 takových míst.
„Postupně v ní přibývají sběrné dvory, re-use centra, kontejnery na textil, potravinové banky, charitativní obchůdky, SWAPy a další místa, která pomáhají najít využití pro věci, které by se jinak zbytečně staly odpadem“, dodává Miroslav Kubásek, jeden z autorů aplikace ze spolku Ukliďme Česko.
Také máte pocit, že se na nás v poslední době valí problémy ze všech stran? Covid řádí ostošest, zdražuje se a společnost je rozhádaná, o klimatické krizi ani nemluvě. A do toho zase po roce přicházejí Vánoce... a čas vánočních kaprů, čas rybí bolesti a utrpení. NE, ani letos, i když máme všichni starostí až nad hlavu, to nevzdáme a zase za ně budeme bojovat. Abychom jednou provždy ukončili aspoň to nejzbytečnější týrání - kupování živých kaprů. Pomůžete nám prosím?
Letos jsme se do boje za kapry vyzbrojili novými důkazy: Odborná rešerše rybích etologů z České zemědělské univerzity prokazuje, že kapr skutečně trpí, koupí-li si ho člověk živého.
Jde hlavně o to, že:
ryba přenášená po prodeji libovolně dlouhou dobu bez vody trpí tím, že se dusí;
ryba přechovávaná v domácnosti, například vevaně, trpí, kvůli rozdílné teplotě vody může dojít k teplotnímu šoku, hrozí nedostatek kyslíku ve vodě a chlor obsažený ve vodě může poškodit kůži i nervovou soustavu zvířete;
ryba neodborně usmrcovaná trpí, není totiž zajištěno, že je před vykrvením správně omráčena;
ryba vypuštěná zpět do volné přírody trpí, energetické zásoby zvířete jsou totiž vyčerpané a může dojít k teplotnímu šoku, většina takto vypuštěných ryb pravděpodobně nepřežije
Ve všech výše zmíněných bodech jde bezesporu o porušování zákona na ochranu zvířat proti týrání. Nákup živých ryb by tak podle současné legislativy neměl být vůbec povolen! Pomozte nám to prosadit. Podepište otevřený dopis budoucímu ministrovi zemědělství, ať toto zbytečné týrání kaprů ukončí.
Mezi nejcitovanějšími výzkumníky světa je český vědec Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby
V listopadu zveřejnila společnost Clarivate Analytics žebříček nejcitovanějších výzkumníků světa, ve kterém každoročně představuje vědce, jejichž publikace patří mezi jedno procento nejcitovanějších prací v daném oboru. Mezi oceněnými je letos také Doc. Ing. Roman Pavela, Ph.D., který se dlouhodobě věnuje výzkumu botanických pesticidů.
Seznam „Highly Cited Researchers“ letos představuje přes 6 600 vědců zastupujících 1 300 institucí ze 70 zemí ve 21 výzkumných oblastech nebo napříč různými obory. Prestižní seznam je každoročně sestavován na základě analýzy publikací v databázi Web of Science.
V elitní skupině je letos také 10 výzkumníků, působících na tuzemských výzkumných ústavech či univerzitách. Roman Pavela je z nich jediných Čechem, který reprezentuje obor zemědělských věd. Současně patří mezi pouhých 125 výzkumníků na světě, kteří se v oblasti zemědělského výzkumu do prestižního seznamu probojovali. Do seznamu „Highly Cited Researchers“ byl poprvé zařazen v roce 2019.
Doc., Ing. Roman Pavela, Ph.D, je renomovaný vědec a mezinárodně uznávaný odborník v oblasti výzkumu biologicky aktivních látek získávaných z léčivých a aromatických rostlin. Specializuje se na jejich využití a spolu se svým týmem má patentově chráněnou celou řadu přípravků pro ochranu rostlin. Je popularizátorem zemědělské vědy a autorem řady knih pro veřejnost se zaměřením na biologickou ochranu rostlin a byliny. Působí ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Praze–Ruzyni jako vedoucí týmu Sekundární metabolity rostlin v ochraně plodin.
„Rostliny jsou studnicí různých biologicky aktivních látek, které nás denně překvapují svojí účinností. Mezi nimi je řada takových, které nás dokáží lépe připravit na stres či umí harmonizovat náš imunitní systém. Dokonce se v zahraničí úspěšně používají při prevenci, léčbě a následné rekonvalescenci pacientů s nákazou COVID-19,“ říká Roman Pavela o svém výzkumu.
Mezi dalšími oceněnými s působištěm v České republice byli Radek Zbořil (VŠB - Technická univerzita Ostrava), Dmitry M. Chudakov (Masarykova univerzita v Brně), Francescode Bello (Akademie věd České republiky), Tomáš Jungwirth (Akademie věd České republiky), JanPergl (Botanický ústav AV ČR), Petr Pyšek (Akademie věd České republiky), Petr Baldrian (Akademie věd České republiky)
KamilKuca (Univerzita Hradec Králové), Ondřej Novák (Akademie věd České republiky).
Výzkumný ústav rostlinné výroby
VÚRV, v. v. i. je největším pracovištěm aplikovaného výzkumu v České republice, zaměřeným na rostlinnou výrobu a příbuzné obory. Kromě hlavního pracoviště v Praze-Ruzyni má výzkumné a pokusné stanice i další pracoviště po celé ČR, včetně vlastní vinice na Karlštejně. Vedle tradičních oborů, jako jsou rostlinná výroba, agroekologie, genetika a šlechtění, výživa rostlin či rostlinolékařství se výzkum zaměřuje na udržitelné systémy zemědělského hospodaření, rozvoj rostlinných biotechnologií a molekulární biologie, oblasti kvality a bezpečnosti potravin a v oblasti produkce a zpracování nepotravinářských plodin i bioodpadů.
Minulý týden se uskutečnila poslední vzdělávací akce v rámci projektu Bio v regionu, který realizuje Bioinstitut o.p.s. Cílem celého snažení je zlepšit informovanost veřejnosti o ekologickém zemědělství, biopotravinách a regionálních výrobcích biopotravin. Nejdůležitějším aspektem je zapojení mladé generace, přesně řečeno budoucích pracovníků v oboru gastronomie a zemědělství. Díky konceptu zážitkových aktivit v podobě společného vaření z biopotravin pod vedením profesionálního kuchaře, doprovázeného seminářem na téma skutečná cena potravin a v neposlední řadě exkurze na ekofarmy v blízkém okolí, poznají žáci odborných škol cestu biopotravin „z pole až na vidličku“
„Bio v regionu realizujeme od roku 2016. Těší nás zájem škol a je skvělé vidět radost nejen studentů, ale i pedagogů nad jejich výsledky v kuchyni. Školní osnovy jsou dané a prostor na rozšíření vědomostí není velký. Studenti mají možnost poznat, jak a kde jídlo vzniká, jaké má přínosy ekologické zemědělství a udržitelný způsob produkce potravin. Vyzkouší si, jak s biosurovin připravit chutné a zajímavé jídlo, dozvědí se, jak rozpoznat biopotraviny a kde nakoupit ekologicky vyprodukované potraviny ve svém regionu. Školy mají příležitost navázat spolupráci s farmou, která jim může nejen dodávat suroviny do kuchyně, ale třeba nabídnout i praxi nebo dokonce uplatnění jejich studentům zemědělských oborů. A přesně o to jde. Podporovat spolupráci v regionu, protože s každým nákupem jídla, který děláme, utváříme krajinu“, říká Pavlína Samsonová, ředitelka Bioinstitutu.
„Věřím v to, že vaření z biopotravin bude pro tyto studenty v budoucnu běžná praxe a vědomosti nabyté během tohoto projektu jim pomohou zorientovat se v nabídce. Evropská unie nás podporuje v tom, aby biopotraviny byly součástí veřejného stravování. Mladí farmáři jsou také podporovaní v přechodu k ekologickému zemědělství, tak jen doufám, že jsme ve studentech zažehli plamínek zájmu a půjdou touto moderní a u spotřebitelů žádanou cestou“ říká koordinátorka projektu Mgr. Karolína Pečenková z Bioinstitutu.
Zdroj foto: Tisková zpráva; Bioinstitut
Díky exkurzím i kurzům vaření se studenti setkali s lidmi z praxe, za kterými stojí úspěch v podnikání ve zvoleném oboru. A právě taková setkání je můžou motivovat, protože zejména zemědělství je obor dlouhodobě společensky opomíjený. Na exkurzi v Branné jim pan Skřivánek vysvětlil, jak důležitou roli zemědělec i kuchař ve společnosti má. „Jsem ekologický zemědělec, vyrábím biopotraviny a udržuju krajinu. A jsem na to hrdý. I vy buďte hrdí na svou profesi. Zemědělce a kuchaře potřebuje každý občan několikrát denně, protože se stravuje jen díky nám - zemědělcům a kuchařům. Jen málokterá profese je pro společnost tak nezbytná.“
Z malého projektu se stává trend rozšiřování vědomostí, který naplňuje studenty a i pedagogy. "Pro naše studenty byl projekt Bio v regionu velmi přínosný. Propojili si znalosti, které už měli, s praktickými dovednostmi. Líbilo se mi, jak v zážitkovém semináři lektorky ukázaly celý kontext a vysvětlili studentům environmentální přínosy šetrného hospodaření. Já sama vidím obrovský přínos ekologického zemědělství u nás v regionu hlavně v péči o krajinu a jsme ráda a všímám si, že čím dál více mladých rodin preferuje biopotraviny, jezdí nakupovat k farmářům a o kvalitu potravin se zajímá" Ing. Bronislava Urbánková, zástupkyně ředitele pro odbornou výuku, Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh.
„Líbila se mi propojenost všech aktivit v projektu. Nejen, že měli studenti možnost navštívit ekofarmu a podívat se, kde biopotraviny vznikají, ale hlavně to zážitkové vaření je velmi bavilo. Pan kuchař jim ukázal moderní metodu sous-vide, která se velmi hodí k úpravě kvalitního biomasa, s kterou se setkali poprvé. Každá taková příležitost, setkat se s profesionálem, který jim ukáže, jak udělat krásné vyladěné menu, je pro studenty velkou inspirací. Moc za účast děkujeme a určitě bychom projekt v budoucích letech rádi zopakovali,“ dodává Dzuriková Petra, vedoucí učitelka odborného výcviku ze Střední školy sociální péče a služeb Zábřeh.
V neposlední řadě nutno zmínit i letošní ekologické farmy – Ekofarma Skřivánek Branná a Farma Bovine, Heřmanovice a také všechny dodavatele, kteří vycházeli vstříc s dodáním produktů do škol jako například firma PRO-BIO, obchodní společnost s.r.o., Statek Winter, Zemědělská farma Jan Hořak, Biopark s.r.o. a další. Všichni byli maximálně vstřícní, a napomohli k dalšímu úspěšnému ročníku „BIO v regionu“, tentokrát v Olomouckém kraji.
Ohňostroje – pyrotechnika: zabíjí zvířata, škodí zdraví a přírodě
Odpalování a výbuchy tzv. zábavní pyrotechniky zabíjejí a zraňují zvířata, poškozují zdraví lidí a zvířat a jedovatými látkami znečišťují naše životní prostředí. Navzdory nepřímým zákazům tzv. zábavní pyrotechniky v mnoha zákonech a de facto zákazu jejího použití v mnoha obecních vyhláškách, jsme týden co týden poškozováni výbuchy, hlukem a zplodinami z odpalů, které provádějí bezohlední škoditelé. Vše eskaluje 31. prosince, kdy odpalování pyrotechniky tvoří kontinuální bombardování od 17h do 2h ráno 1. ledna.
Většina psů se třese strachy a pokud jsou venku na volno, bezhlavě utíkají. Kočky venku to samé, v případném úkrytu, mohou být v šoku schované několik hodin… a nemusejí najít cestu zpět. Hrozí nárazy a střety zvířat s vozidly a pevnými překážkami. Trpí i volně žijící zvířata. Ptáci v úleku bezhlavě vzlétají, úlomky nábojů je mohou zasáhnout, narážejí do pevných překážek, do drátů vedení. Vodní ptáci mohou dezorientovaní a v panice dosedat na lesknoucí se vozovku místo na vodu…
Naše obec/město … použití tzv. zábavní pyrotechniky zakazuje vyhláškou… s výjimkou 31. prosince.
Pokud jste svědky odpalování, volejte okamžitě městskou policii 156 nebo policii ČR 158, které mohou okamžitě škodlivé jednání zastavit a uložit vysokou pokutu.
Většinu zraněných, umírajících/hynoucích zvířat nikdo nenalezne. Pouze výjimečně všímaví lidé postřehnou zvíře potřebující pomoc.
ZÁBAVNÍ PYROTECHNIKA? …BOMBOVÝ ÚTOK
rakety, petardy, pumy, římské svíce, bouchací kuličky, ohňostroje aj.
PANIKA – STRACH – STRES – ZRANĚNÍ – BOLEST – TRAUMA – ŠOK – SMRT
„Zábavní“ pyrotechnika působí zranění, trauma, šok a smrt zvířatům, poškozuje zdraví (tělesné i duševní) lidí, kontaminuje silně toxickými chemickými látkami životní prostředí (vzduch, vodu, půdu, zeleň), jejím použitím škoditel porušuje mnoho zákonů. Bezohlednost škoditelů je veliká.
Více informací naleznete níže, zejména v letáku. Souhrn nejdůležitějšího je v plakátu.
LEGISLATIVA – PORUŠOVÁNÍ ZÁKONŮ tzv. „ZÁBAVNÍ“ PYROTECHNIKOU
„Zábavní“ pyrotechniku upravuje zákon č. 206/2015 Sb. : zákon o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). Ve svém § 4 – Kategorie pyrotechnických výrobků, uvádí: (2) Pyrotechnické výrobky se zařazují do těchto kategorií: a) zábavní pyrotechnika do kategorie F1, F2, F3 nebo F4)
O současném stavu s porušováním zákonů při použití „zábavní“ pyrotechniky se příliš neví. Přitom je porušováno hned několik předpisů naráz a podle zákona o ochraně přírody a krajiny dochází k jeho porušení při každém odpálení.
Jedná se zejména o zákony:
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (především rušení ptáků a chráněných živočichů); zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (rušení nočního klidu, výtržnosti, veřejné pohoršení),
Občanský zákoník – zákon č. 89/2012 Sb.;
zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (dochází k utrpení a týrání zvířat);
zákon o myslivosti (rušení zvěře);
zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a jeho nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (překročení hlukových limitů);
zákon č. 133/1988 Sb., o požární ochraně (riziko vzniku ohně).
Tyto zákony lze využít i preventivně před pořádáním akce s odpalováním „zábavní“ pyrotechniky a také v rámci postihu této škodlivé činnosti.
„Zábavní“ pyrotechnika je vyráběna hlavně v rozvojových zemích. V jakých podmínkách je pracovníky, nevolníky, vyráběna? Jsou dodržovány bezpečnostní standardy, pracují i děti?
CO LZE UDĚLAT OKAMŽITĚ A CO PREVENTIVNĚ, PRO ZABRÁNĚNÍ ODPALOVÁNÍ tzv. „ZÁBAVNÍ“ PYROTECHNIKY?
Obraťte se na vaši obec, město a iniciujte vznik obecní vyhlášky podstatně regulující a omezující pořádání ohňostrojů a použití ZP obecně. (Obec, bohužel, nemůže vyhláškou použití z. pyrotechniky zcela zakázat, může jej však výrazně omezit.)
Sdělte svým zastupitelům, že si nepřejete, aby platili či podporovali pořádání ohňostrojů z veřejných peněz.
Jste-li svědkem konání ohňostroje nebo používání další z. pyrotechniky, volejte vždy Policii ČR, 158 nebo Městskou policii, 156. Policie má pravomoc škodlivou činnost ukončit, zabavit pyrotechniku. Podejte oznámení a žádejte o odpověď. Viz část Legislativa.
Nebojte se šířit informace o negativních vlivech používání z. pyrotecniky na přírodu, zvířata i člověka. Lidé jsou bezohlední anebo si důsledky svých činů neuvědomují. Mnohdy je jim to „jedno“ a vědomě škodlivě jednají.
Vaše zvíře vám důvěřuje, nesete za něj odpovědnost. V kritické době jej neopouštějte, zůstaňte s ním doma, uklidňujte ho! Nechte znít nahlas příjemnou hudbu nebo klidný pořad v TV apod. Je-li zvíře hodně citlivé, poraďte se předem s veterinářem o aplikaci uklidňujícího prostředku.
POLICIE ČR, MĚSTSKÁ POLICIE
Policie je jedinou institucí, která má možnost a legislativní oporu pro okamžitý zásah proti škoditelům. Může vyzvat rušitele k prokázání totožnosti, vyzvat rušitele k ukončení jednání, může požadovat vydání z. pyrotechniky, požadovat vysvětlení, …. více v souboru:
Najdete-li zraněné nebo vyčerpané zvíře, kontaktujte:
V Praze – Pražskou zvířecí záchranku ČSOP (Po – Pá, telefon 774 155 185) nebo Záchrannou stanici hl. m. Prahy (tel. 773 772 771). Pokud se jedná o psa nebo o kočku, volejte městskou policii 156.
Jinde v ČR: záchrannou stanici pro volně žijící zvířata – naleznete na www.zvirevnouzi.cz (pokrývá celou ČR). Je-li to jiné zvíře než volně žijící, zkuste policii ČR anebo zjistěte, zda-li je u vás obecní útulek pro zvířata nebo útulek spolku tj. nestátní organizace se službou na telefonu.
Nová zpráva prolamuje tabu: Změna stravování je nutná k řešení klimatické krize
Chceme-li zabránit klimatické katastrofě, je třeba výrazně snížit celosvětovou spotřebu masa a mléčných výrobků – to je jasný závěr nové odborné zprávy, kterou dnes (v pátek 5. listopadu) na konferenci COP26 zveřejnila mezinárodní nevládní organizace Compassion in World Farming.
Diskusi o klimatu obvykle dominují fosilní paliva, energetika a doprava. Vlády příspěvek chovů hospodářských zvířat ke změně klimatu většinou ignorují, protože se bojí postavit mocným zájmovým skupinám, které podporují rostoucí celosvětovou spotřebu masa a mléčných výrobků.
Zpráva poukazuje na to, že:
· Odvětví živočišné výroby je zodpovědné za 14,5 % celosvětových emisí skleníkových plynů (GHG).
· Potravinový systém je zodpovědný za třetinu všech emisí skleníkových plynů - 75 % emisí v zemědělství pochází z chovu hospodářských zvířat.
· Aby bylo možné splnit cíle Pařížské dohody, musí svá emisní zatížení snížit všechna odvětví. Pokud však bude celosvětová spotřeba masa a mléčných výrobků pokračovat stejným tempem, emise z potravinářství a zemědělství výrazně vzrostou a splnění cílů Pařížské dohody bude velmi obtížné.
· Změny v našem stravování by mohly přispět až pětinou ke snížení emisí potřebných ke splnění cílů Pařížské dohody.
Podle Compassion in World Farming musí vlády a tvůrci politik urychleně jednat v několika klíčových oblastech, aby se podařilo zvrátit průběh krize. Patří mezi ně snížení produkce masa v průmyslových velkochovech monogastrů (například prasat a drůbeže) a v odvětví intenzivního výkrmu skotu. Většina masa a mléčných výrobků by měla pocházet z farem, kde se zvířata mohou pást na dobře obhospodařovaných, biologicky rozmanitých travních porostech, a měla by se také snížit celková rozloha půdy určená pro chov hospodářských zvířat, aby se podpořila přirozená klimatická řešení, jako je obnova lesů a rašelinišť.
Zpráva zdůrazňuje, že politiky vypracované za účelem řešení klimatické krize musí zahrnovat klíčové aspekty, jako jsou: potravinová bezpečnost, efektivní využívání zdrojů, ztráta biologické rozmanitosti, odlesňování, škodlivé dopady na půdu a vodu a welfare (životní pohoda) zvířat, jakož i používání antimikrobních léčiv a riziko budoucích pandemií.
A konečně, aby se zajistila realizace opatření, musí vlády motivovat a podporovat snížení produkce a spotřeby masa a mléčných výrobků, a to v ostatních zemích než v těch, kde je již nyní tato spotřeba nízká.
Autor zprávy a hlavní politický poradce Compassion in World Farming Peter Stevenson uvedl: „Světoví lídři prakticky přehlížejí ústřední roli, kterou potraviny a zemědělství hrají v klimatické krizi.
Dnes prolamujeme tabu a prostřednictvím naší nové zprávy říkáme to, co je říci nutné - že živočišná výroba je jednou z hlavních příčin klimatické krize. Bez naléhavého a dramatického celosvětového snížení spotřeby masa a mléčných výrobků nebudeme schopni splnit cíle Pařížské dohody, které jsou nezbytné k odvrácení klimatické katastrofy. Jsme opravdu připraveni riskovat zničení planety jen proto, že nedokážeme omezit nadměrnou spotřebu masa a mléčných výrobků?
Světoví lídři musí využít zítřejšího Dne přírody (6. listopadu) k tomu, aby se zavázali k přijetí nutných a rázných kroků k zařazení zpátečky na cestě ke katastrofě dřív, než bude příliš pozdě. Svět se dívá a čeká."
~ KONEC ~
Pro více informací prosím kontaktujte Romanu Šonkovou, zástupkyni CIWF v České republice: Romana.Sonkova@ciwf.org, mobil: 778 000 288
Poznámky pro redakce:
Zpráva „Prolomení tabu: Proč je nutné změnit stravování, abychom se vypořádali s klimatickou nouzí” v angličtině je k dispozici zde.
Compassion in World Farming (CIWF, Soucit ve světovém zemědělství) založil v roce 1967 britský chovatel dojnic, který byl znepokojen rozvojem průmyslových velkochovů. Dnes je CIWF přední mezinárodní organizace na ochranu hospodářských zvířat, odhodlaná ukončit průmyslové velkochovy a docílit humánního a udržitelného zemědělského hospodaření a výroby potravin. Ústředí má ve Spojeném království, kanceláře ve Francii, Itálii, Nizozemí, Polsku, Belgii a USA a své zastoupení v České republice, Španělsku, Švédsku, Číně a Jihoafrické republice. Více informací naleznete na www.ciwf.cz.
Zdroj: Tisková zpráva
Vítězové soutěže Adapterra Awards 2021
V soutěži Adapterra Awards 2021 zabodoval les bez pasek, 200 km alejí po Blaníkem i zelený domov pro seniory
Nadace Partnerství dnes v Praze ocenila nejlepší projekty reagující na problémy spojené se změnou klimatu. Do 3. ročníku soutěže se hlásila více než stovka realizací z celé republiky. Cenu si odvezlo osm projektů, z toho jeden přeshraniční v Rakousku. Mezi vítězi najdeme příklady šetrného hospodaření v lesích i na zemědělské půdě, zelené bydlení pro seniory, ekocentrum s unikátní biosolární střechou či dlouhodobý projekt výsadeb. Podrobnosti o všech oceněných adaptačních opatřeních jsou dostupné na www.adapterraawards.cz.
Česká republika se má čím chlubit. Přibývá projektů, které se snaží v souvislosti s klimatickou změnou přizpůsobit novým podmínkám, a soutěž Adapterra Awards každoročně oceňuje ty nejinspirativnější z nich. „Letos jsme kromě kategorií Volná krajina, Zastavěná území, Pracovní prostředí a Náš domov udělili také Cenu sympatie vítězi internetovému hlasování, Cenu Prahy a ocenění dvěma projektům v česko-rakouském příhraničí,“ říká koordinátorka soutěže Andrea Křivánková z Nadace Partnerství.
Veřejnost svými 1783 hlasy v internetovém hlasování rozhodla, že Cenu sympatie obdrží projekt 200 kilometrů alejí pod horou Blaník. V něm se díky soustavné výsadbě podařilo obnovit 313 alejí s celkovým množstvím asi 30 tisíc stromů.
Vítězem v kategorii Volná krajina se stalo nepasečné hospodaření v lesích u Klokočné. Stromy se zde již více než 30 let nekácí plošně, ale těží se jednotlivě pilou. Lesní porost má několik výškových pater a nedochází zde ke vzniku holin, které se nadměrně přehřívají a vysušují. Navíc je odolnější vůči nepříznivým vlivům i kůrovci. „Nestlé si uvědomuje, jak důležitá je péče o krajinu. Zdravá krajina, zdravá půda a udržitelné hospodaření s ní, je pro nás jako potravináře zásadní téma, proto jsme rádi, že jsme mohli částku 100 tisíc korun předat projektu, který podporuje přírodní procesy, zpomaluje odtok vody a brání erozi,“ říká Martina Šilhánová, vedoucí udržitelnosti Nestlé CZ&SK.
První příčku v kategorii Zastavěná území obsadilo ekocentrum Na Pasece ve Zlíně. Součástí ekocentra je slaměný dům s biosolární střechou, která kombinuje výhody zelené střechy a fotovoltaiky. Panely částečně zastiňují zelenou střechu a brání jejímu vysušování, rostliny zase pomáhají udržovat teplotu panelu ideální pro výrobu solární energie. „Šetření s energiemi a vodou je naší prioritou nejen v našich pivovarech, ale dlouhodobě podporujeme projekty, které hledají úsporná a udržitelná řešení napříč Českem. Věříme, že výhru ve výši 50 tisíc korun ekocentrum využije k rozvoji dalších opatření zaměřených právě na úspory energie či vody,” uvádí Milica Danková, manažerka trvale udržitelného rozvoje Plzeňského Prazdroje, po předání šeku vítězi.
Na komfort svých klientů myslí také Domov Podhradí, vítěz kategorie Náš Domov. Zelené střechy, zastíněné verandy, zahrada se sadem a květnatou loukou, řízené větrání a další řešení by měla zajistit, aby senioři lépe zvládli letní vlny veder.
Cenu Prahy předal náměstek primátora Petr Hlubuček zástupcům projektu šetrného zemědělství na pozemcích městské části Praha 12. „Mám radost, že hlavním městem Prahou zahájený trend ekologického hospodaření na vlastní zemědělské půdě využívají i městské části na svých pozemcích. Nedílnou součástí je i zde členění velkých ploch na menší bloky pomocí mezí, remízků a alejí stromů. V Praze 12 tak vznikl další inspirativní příklad pro obce, jak šetrně hospodařit, přispět k podpoře biodiverzity i adaptaci krajiny na změnu klimatu. Najdeme zde permakulturní sad, plochy pro pěstování zeleniny a bylinek, květnatou louku, biokoridor, meze, aleje i mokřad. Projekty v této soutěži jsou zcela v duchu klimatického závazku Prahy, konkrétně jeho části o adaptačních opatřeních na změnu klimatu,” komentuje Petr Hlubuček.
Soutěž probíhá pod záštitou ministra životního prostředí Richarda Brabce a předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila. Partnery soutěže jsou společnosti Nestlé Česko, Plzeňský Prazdroj a Praha.
Zdroj a autor: Adapterra Awards - Nadace Partnerství (Vojta Herout)
· Cena rakouského příhraničí – Nový kabátek pro řeku Naarn (řeka Naarn mezi obcemi Perg a Mitterkirchen, Rakousko)
Zdroj a autor: Adapterra Awards - Nadace Partnerství (Vojta Herout)
Zdroj: Tisková zpráva
Řešte negativní dopad vysoké spotřeby masa a mléka, vyzývá světové lídry na klimatické konferenci COP26 nevládní organizace a významné osobnosti
Zatímco se dnes sešli v Glasgow vrcholní představitelé z celého světa na klimatické COP26, více než 100 nevládních organizací a významných osobností spojilo své síly a vyzývá vlády, aby se zabývaly vlivem výživy a živočišné výroby na klima, máme-li zabránit klimatické katastrofě.
Prohlášení, iniciované mezinárodní organizací Compassion in World Farming (CIWF), podepsala řada významných osobností a vědců, například profesoři Raj Patel, Peter Singer, Carl Safina a John Webster.
Rovněž jej podpořilo mnoho vlivných nevládních organizací zabývajících se ochranou zvířat a přírody, jako je Greenpeace, Friends of the Earth, World Animal Protection. Připojilo se také 5 českých organizací - Hnutí Duha, NESEHNUTÍ, OBRAZ, Otevři oči a Svoboda zvířat.
Ve společném prohlášení stojí: „Konference COP26 přivádí dohromady lídry z celého světa, aby hledali řešení nebezpečné a bezprecedentní klimatické krize. Vyzýváme vlády, aby 6. listopadu, kdy se program konference zaměřuje na přírodu, věnovaly důkladnou pozornost dopadům potravinářství a živočišné výroby na klima. Lidé od svých lídrů potřebují závazky k okamžitému a celosvětovému řešení vedoucímu k vytvoření udržitelných a zdravých potravinových systémů, které budou prospívat zvířatům, lidem i planetě.
Naše planeta čelí krizi. Problémy spojené s výživou a zemědělstvím se musí stát ústředním tématem debat a světoví lídři musí být připraveni přikročit k razantním změnám.
Pokud se velmi brzy a zásadním způsobem nezmění způsob, jak se stravujeme, nebudeme schopni splnit klimatické cíle a důsledky budou podle vědeckých prognóz katastrofické. Celosvětová spotřeba masa a mléčných výrobků se musí výrazně snížit, pokud máme dosáhnout cílů udržitelného rozvoje OSN. Pokud chceme také zmírnit úbytek biodiverzity, je zapotřebí přiklonit se k zemědělství šetrnému k přírodě s důrazem na vyšší welfare zvířat. Celý svět se dívá.
Romana Šonková, vedoucí CIWF Česko, říká: „Světoví lídři se sjeli na konferenci COP26, aby se pokusili vyřešit stále se prohlubující klimatickou krizi. Přesto však i nadále přehlížejí „pomyslnou krávu v místnosti”. Navzdory všem více než přesvědčivým důkazům, že konzumace masa je jednou z hlavních příčin klimatické krize, národní vlády si stále nedokážou připustit skutečnost, že výživa a zemědělství hrají jednu z hlavních roli v devastaci naší planety. Doufáme, že naše společné prohlášení napomůže rozproudit diskusi na toto nesmírně důležité téma.”
~ KONEC ~
Pro více informací prosím kontaktujte Romanu Šonkovou, zástupkyni CIWF v České republice: Romana.Sonkova@ciwf.org, mobil: 778 000 288
Compassion in World Farming (CIWF, Soucit ve světovém zemědělství) založil v roce 1967 britský chovatel dojnic, který byl znepokojen rozvojem průmyslových velkochovů. Dnes je CIWF přední mezinárodní organizace na ochranu hospodářských zvířat, odhodlaná ukončit průmyslové velkochovy a docílit humánního a udržitelného zemědělského hospodaření a výroby potravin. Ústředí má ve Spojeném království, kanceláře ve Francii, Itálii, Nizozemí, Polsku, Belgii a USA a své zastoupení v České republice, Španělsku, Švédsku, Číně a Jihoafrické republice.
Dlouhotrvající přeprava – dálkové transporty zvířat jsou zosobněním utrpení a strádání zvířat, pokrytectví a krutosti všech odpovědných stran. Zvířata v transportech trpí, hynou, umírají… Bezohledný agro byznys se „ztrátami“ počítá.
Stovky zvířat uhynulých v plavidlech jsou ročně vyhazovány, ilegálně, do Středozemního a Černého moře. Na snímku je mladý mrtvý býk vyplavený na pláži ostrova Kos, Řecko, v červenci letošního roku. Mohl být i z České republiky…
Pomozte nám ukončit tento krutý bezohledný byznys!
Připojte své jméno pod PETICI, sdílejte ji, posílejte odkaz dál.
„V roce 2019 se nevládní organizace dozvěděla, že během devíti cest z přístavů EU do Izraele uhynulo na palubě 36 zvířat. Po vyložení živých zvířat v izraelských přístavech, zamířila tato plavidla pro přepravu zvířat přímo do přístavu EU, který nemá žádné zařízení pro příjem mrtvých těl zvířat. Zde byla naložena nová zásilka zvířat. Izrael nepřijímá mrtvá těla zvířat; zároveň – každé plavidlo před vstupem do jakéhokoli přístavu EU musí být vyčištěno a dezinfikováno. Lze tedy předpokládat, že mrtvá těla zvířat byla zlikvidována ve Středozemním moři.
Údaje shromážděné jinou nevládní organizací naznačují stejnou praxi při plavbě z Chorvatska do Egypta v roce 2016, během níž uhynulo devět kusů dobytka a jejich mrtvá těla byla rozřezána a vhozena do Středozemního moře.
Od roku 2014 média zveřejnila zprávy o více než 50 zvířecích kadáverech (skotu a ovcí) vyplavených na pobřeží zemí EU (Švédsko, Dánsko, Spojené království (včetně Gibraltaru), Španělsko (včetně Kanárských ostrovů), Portugalsko a Řecko) a v Turecku, aniž by byly před vhozením do moře rozsekány nebo ošetřeny.
V roce 2019 další nevládní organizace oznámila 43 mrtvých těl skotu a ovcí vyplavených na izraelské pobřeží. Většina ušních značek byla odstraněna a pouze u některých zvířat bylo možné identifikovat původ ze Španělska, Portugalska, Rumunska, Řecka, Spojeného království a Francie a u některých z Jižní Ameriky. Jedno z mrtvých těl bylo později identifikováno portugalskými orgány jako pocházející z plavidla Mira. Po oznámení nevládní organizace byl případ vyšetřován a bylo odebráno osvědčení o schválení plavidla.
V jiném případě se francouzským úřadům nepodařilo identifikovat zvířata nalezená na řeckém pobřeží v roce 2021, přestože jim byla poskytnuta čísla ušních známek.
mrtvý dobytek je vykládán z lodi Elbeik, cca 20. 3. 2021, foto Four Paws
V roce 2021 dvě plavidla, naložená skotem domácím z EU směr jatka na Blízkém východě, Karim Allah a Elbeik, křižovala Středozemní moře 3 měsíce, protože zvířata na palubě byla odmítnuta několika třetími zeměmi. Podle prohlášení kapitánů bylo 179 zvířat na lodi Elbeik a 20 zvířat na Karim Allah rozřezáno na palubě a zlikvidováno do Středozemního moře. Dále bylo na lodi Elbeik nalezeno 10 mrtvých zvířat při kontrole ve španělském přístavu, kam lodě nakonec byly povolány zpět. Těla zvířat byla pak v přístavu zlikvidována.“
Likvidací mrtvých zvířat a odstraňováním výkalů do moře je porušována legislativa. Zpráva k tomu uvádí:
„Pro ochranu oceánů a moří před kontaminací byla v roce 1973 podepsána úmluva MARPOL 73/78 (Mezinárodní úmluva o zabránění znečištění z lodí), která se vztahuje na veškerou lodní dopravu po celém světě. Uvádí také požadavky a kontroly provozního vypouštění odpadních vod a na likvidaci kadáverů.
Příloha IV úmluvy zakazuje vypouštění odpadních vod do moře ve stanovené vzdálenosti od nejbližší pevniny, není-li stanoveno jinak. Příloha V zakazuje vyhazování kadáverů zvířat ve zvláštních oblastech: Středozemní a Černé moře. Lze je vyložit v některých přístavních zařízeních pro příjem. Podle MARPOL musí plavidla uvést podrobnosti o likvidaci odpadu (včetně mrtvých těl a výkalů) v knize záznamů o odpadu a předložit ji úředníkovi státní přístavní inspekce signatářského státu. Tyto informace by měly být zahrnuty do plánování plavby této úmluvy a podle Nařízení č. 1/2005.
Nařízení EU č. 1/2005, o ochraně zvířat během přepravy, v čl. 11 ukládá dopravcům za povinnost mít pohotovostní plány pro případ mimořádných událostí, včetně postupů pro nakládání s odpadními vodami a mrtvými zvířaty (pozn. je ověřeno, že pohotovostní plány většinou nejsou). Nařízení také požaduje, aby dopravní prostředky byly konstruovány tak, aby nedocházelo k úniku nebo vypadávání zvířecích výkalů, steliva nebo krmiva, a aby po každé přepravě zvířat byly lodě okamžitě vyčištěny a dezinfikovány.“
„Likvidace mrtvých zvířat:
Velmi málo přístavů má zařízení pro příjem zvířecích kadáverů, pouze některé přístavy ve Španělsku a v Egyptě. Zdá se, že zpětný dovoz mrtvých zvířat do EU je možný za zvláštních okolností popsaných v nařízeních EU. Pouze ve výjimečných situacích (kdy by jatečně upravená těla na palubě představovala riziko pro zdraví lidí a zvířat kvůli vysoké teplotě a vlhkosti) je povoleno tato těla, rozřezaná na kusy, vyhodit do moře ve vzdálenosti nejméně 12 n. m. od nejbližší pevniny. Postup musí být zapsán do záznamu likvidace odpadů. Výjimka se nevztahuje na kadávery způsobené úmrtností přesahující úhyn vzniklý během běžného provozu lodi. Z hlediska welfare zvířat by tato výjimka neměla být téměř nikdy uplatňována, protože přeprava zvířat by neměla být schválována: jsou-li teplota a vlhkost tak vysoké, že mrtvá těla mohou představovat zdravotní hrozbu a pokud není zajištěno welfare zvířat.
Navzdory nedostatku oficiálních údajů se jeví, že nezákonná likvidace mrtvých těl zvířat (kadávery vyhazované z lodí ve zvláštních oblastech, bez ošetření a potenciálně zneužívající výše popsanou výjimku) je běžnou praxí kvůli problémům s přijímacími zařízeními v přístavech, dodatečným nákladům na likvidaci mrtvých těl a požadavky legislativy EU. O tomto postupu informovala média i nevládní organizace (viz výše – případová studie 17. Více než 50 případů hlášených médii a nevládními organizacemi od roku 2014)
Porušování úmluvy MARPOL bylo hlášeno jako formální stížnost Komisi EU v roce 2017 (pozn. organizací Animal Welfare Foundation).V roce 2020 byla o těchto závažných porušeních ochrany životního prostředí informována také agentura EMSA (Evropská agentura pro námořní bezpečnost).Komise EU ani EMSA zatím nevydaly žádné rozhodnutí.
——————————————————————————————————–
Otřesné podmínky při námořní přepravě zvířat dokumentuje i odborná zpráva veterinární lékařky, s mnoha důkazními fotografiemi:
Pojeďte s námi na dobrodružnou cestu do Mexika po stopách mayské kultury. Budeme společně cestovat do krásné karibské přírody Yucatánu a Quintana Roo. Setkáme se s tradičním mayským šamanem José Balamem, který poodhalí tajemství mayských obřadů na svém rituálním místě ve vnitrozemí Yucatánu.
Navštívíme také mayského krále Gaspar Antonio Xiu Cachon z královské linie Totol Xiu, která obývala pyramidy Uxmal. Objasní nám část mayské mystiky a problematiky mimozemských civilizací. Neobejdeme se bez pobytu v jedněch z nejkrásnějších pyramid v Americe - Uxmal, užijeme si je a ukážeme si, jak se v nich energeticky pracuje.
Během cesty k pyramidám Tulum, Ek Balam a Chichen Itza navštívíme krásnou přírodu okolo městečka Tulum a podíváme se do proslulých sladkovodních karibských jezer Cenotes, která jsou místem setkání s posvátnou vodní silou Mayů.
Neuniknou nám ani magické jeskyně Kaalmankal, kde je naleziště křišťálu a mayský šaman José Balam nás na obřadním místě provede mayským obřadem pro Nawala místa.
Navštívíme ta nejkrásnější místa, jezera cenotes, pláže v Karibiku a vykoupeme se v proslulém tyrkysovém moři.
Touto cestou po Mexiku si nejen zregenerujete mysl a posílíte zdraví i ducha, ale užijete si i exotickou kuchyni a kulturu místních nápojů.
Celou cestu budete mít možnost studovat souvislosti mezi naší slovansko-keltskou a mayskou kulturou. Dostanete kompletní výklad svého mayského kalendáře dle svého narození a tak budete moci nabrat i novou inspiraci pro váš život.
Na závěr celého pobytu se setkáte se šamanem Mara’akame Gilbertem Lopézem. Tento šaman z kmene Huichol (Wixarika) je ochránce obřadů s rostlinou Peyote. Tato psychedelická posvátná rostlina je silným léčivým nástrojem u jeho kmene a má schopnost vám otevřít nové vize pro vaši cestu a také vás léčit. Šaman Mara’a kame vás v džungli provede léčivým obřadem a bude vám zpívat své posvátné písně. Zažijete i tradiční mexickou potní saunu Temazcal.
Na cestě vás budou doprovázet:
Zdeněk Ordelt - jako průvodce v Mexiku působí již 12 let a u Mayů je zasvěcený. Vede také slovanské přírodní obřady u nás v ČR.
Štěpán Bako - dlouhá léta pracuje s posvátnou medicínou a tradicemi Mexika a Brazílie a je spoluzakladatel projektu Sarava.
Během cesty vám vysvětlíme, jak funguje mayský kalendář, poznáte taje mayských bohů a mytologie. Každému z cestovatelů vypočítáme osobní mayský horoskop dle původní tradice a každý den se budeme učit o denním použití kalendáře. Vysvětlíme vám, jak byli mayové schopni vyvěštit, co se bude dít tisíce let dopředu, poznáte tajemství knihy proroctví Chilam Balam a mýtů Popol Wuj.
Také společně pronikneme do úžasného světa souvislostí mezi indiánským šamanismem a přírodních tradic Evropy.
Na každé místo, kam přijedeme, dostanete výklad historie, mýtů a seznámíme se s místními domorodci.
Těšíme se na společnou cestu po krásném mayském Mexiku.
Bio z Hostěrádek - příběh průkopníka ekologického zemědělství
Martin Hutař je průkopníkem ekologického zemědělství v České republice. Přesto, že byl se zemědělci v denním kontaktu, tak mu jako agronomovi přeškolenému na mlynáře chyběl reálný kontakt s půdou, a chtěl si hlavně ověřit, že informace, které posílá dál, jsou opodstatněné. Proto poprvé navštívil Velké Hostěrádky na jaře 2007. Tehdy se zájmem koupit středně velkou farmu. „Představa farmy na rovinách Jižní Moravy, kde vše roste mávnutím proutku, se změnila během okamžiku. Když jsme se blížili k Hostěrádkám, krajina se podezřele začala vlnit. Kopce mnohdy svažitější než v Jeseníkách. Přesto mě to neodradilo a koupil jsem ji. Společně se svým týmem jsme ji pojmenovali VH Agroton a letos přejmenovali na EKOFARMA PROBIO s.r.o. Velké Hostěrádky,“ říká Martin Hutař.
Zdroj: Tisková zpráva; Martin Hutař
Během dvou let přešli na ekologické zemědělství. Hospodaření v úplně jiných podmínkách, než bylo podhůří Kralického Sněžníku, bez kontinuity, potřebných zkušeností a znalostí, nebylo jednoduché. Kraj mezi Ždánickým lesem, Kyjovem, Hodonínem až po Pálavu se díky kopcům potýká s velkou svažitostí. Jsou to tisíce hektarů s podobným reliéfem. To znamená vodní eroze, větrná eroze, přívalové srážky, delší období sucha s vysokými teplotami. Na ekofarmě pěstují na 365 ha orné půdy bioprodukty, které zpracovává mateřská firma PROBIO s.r.o. ve svých mlýnech (pohanka, špalda, oves nahý, pšenice potravinářská, čirok) nebo jako biosivo (inkarnát, hrách, peluška) a také další plodiny, které mají vliv na úrodnost půdy a ochranu před erozí (vojtěška, luskoobilní směsky a další meziplodiny). Zkouší různé technologické postupy pěstování, jak šetřit vláhou, jak eliminovat erozi.
To je také dovedlo ke vstupu do programu Ministerstva zemědělství - Demofarmy. Již čtvrtým rokem pořádají dny otevřených dveří a farmáři si předávají zkušenosti s hospodařením v ekologickém zemědělství. Také firma Sonnentor si pronajala kousek pole, a propaguje pěstování bylinek na českých polích.
Vlastně jednou z původních myšlenek kamarádů pana Hutaře, kteří intenzivně působili v Ekologickém zemědělství, bylo zajistit následovníky, kteří by pokračovali v rozvoji Ekologického zemědělstí. Skvělé je, že se to daří. Navázala se třeba úzká spolupráce s Farmářskou školou www.farmaskaskola.cz, která na farmě uspořádala několik kurzů. Odbornou mezeru zaplnila nedávno vzniklá poradenská firma Czech organics s.r.o., která v krátké době rozběhla mnoho zajímavých aktivit. Jednou z nich je účast v mezinárodním projektu. V červnu 2021 byl založen první BIO region v České republice v rámci evropského projektu FrameWork. V prvotní fázi projektu se zapojili ekologičtí zemědělci obhospodařující plochu přes dva tisíce hektarů orné půdy, travních porostů, vinic a zahradnictví. V přilehlých katastrech velkých Hostěrádek. Na kastru Velkých Hostěrádek hospodaří 8 zemědělských subjektů. Z toho 7 v režimu EZ . První a prioritní oblastí spolupráce těchto zemědělců je ochrana a podpora ptačích populací.
A to je začátek, protože tento deal skýtá mnoho dalších možností spolupráce i v každodenní praxi. Poradenství, sdílení zkušeností, společný nákup osiv, prodej produkce, rozvoj družstevní spolupráce, skladování a posklizňová úprava produktů. Skvělé je, že se všichni zapojili a výsledky jsou zřejmé.
Přesvědčení a pádné argumenty o EZ (ekologickém zemědělství) Martina Hutaře jsou natolik trefné v doprovodu demonstračních akcí, ekonomických stimulů ve formě dotací, nízké efektivitě používání průmyslových hnojiv a pesticidů v obtížných podmínkách, že farmáři v katastru i okolí Velkých Hostěrádek v Jihomoravském kraji postupně změnili zemědělskou činnost z konvence na ekologickou formu. „Těší mě, že farmáři se vydávají cestou ekologie, což je pro mě celoživotní cesta a vlastní vnitřní filosofie. A díky nadčasové politice EU ten správný směr,“ dodává Martin Hutař.
Martin Hutař jde stále dále. Nejen, že s kamarády v roce 2014 založil neziskovku Veselou biofarmu, díky níž zachránil chátrající 5 ha areál bývalého družstva a kde se nyní tyčí mnoho stromů a vinohrad, a hlavně se tam konají různé projekty na vzdělávaní a propagaci Ekologického zemědělství. Velký zlom nastal, když před dvěma lety přišel mladý manželský pár se zájmem v areálu založit sociální podnik a také se tak stalo. Vznikl Jasan s.r.o., který zaměstnává několik osob se zdravotním handicapem a zúrodňují každý kousek na farmě a pěstují biozeleninu a bioovoce. „Pochmurný brownfield se stal farmou, která je živá, pestrá, plná krásné přírody a výrobních plodin. Navíc v nově otevřené výrobně se produkují biodžemy, pesta, sirupy, které lze koupit na místě,“ dodává Martin Hutař.
První Bio region v České republice není poslední, ba naopak. Jen tak dál. Toto je směr k lepšímu životu.
Velké Hostěrádky - VH AGROTON
Zdroj: Tisková zpráva
Velkochovy chobotnic: recept na katastrofu
Nová zpráva, vydaná začátkem října mezinárodní organizací na ochranu hospodářských zvířat Compassion in World Farming, odhaluje osm důvodů, proč je velkochov chobotnic krutý, škodí planetě a proč musí být zastaven.
Zpráva „Velkochovy chobotnic: recept na katastrofu" ukazuje, jak by plány na rozšíření velkochovů chobotnic způsobily jejich velké utrpení, a to nejen proto, že chobotnice mají samotářskou a zvídavou povahu. Zpráva také upozorňuje na absenci schválené humánní metody porážky. Neexistuje ani žádná legislativa, která by chránila jejich welfare (životní pohodu) ve velkochovech. V neposlední řadě by takový chov byl neudržitelný a měl by negativní dopady na životní prostředí vzhledem k tomu, že chobotnice jsou masožravci.
Chobotnice ulovené ve volné přírodě se konzumují po celém světě, zejména v několika středomořských zemích Evropy, ale i v Asii a Mexiku. Do České republiky se ročně dováží více než 200 tun ulovených volně žijících chobotnic, přičemž od roku 1990 se dovoz zvýšil 6,5krát. V EU se nejvíce chobotnic konzumuje v Itálii, a to více než 60 000 tun ročně. V poslední době je však vysoká poptávka po chobotnicích i v jiných zemích, například ve Spojených státech a Japonsku, a to i přesto, že se populace volně žijících chobotnic zmenšuje. Španělsko v současnosti zkoumá možnosti jejich velkochovu v podvodních klecích na otevřeném moři a v nádržích.
Mořská bioložka Dr. Elena Lara, manažerka výzkumu ryb v Compassion in World Farming (CIWF) a autorka zprávy, vysvětluje: „Film společnosti Netflix Moje učitelka chobotnice (My Octopus Teacher) umožnil světu letmý pohled do života těchto jedinečných, přirozeně samotářských a křehkých volně žijících zvířat. Lidi, kteří jej zhlédli, nejspíš vyděsí zjištění, že existují plány na zavírání těchto fascinujících, zvídavých a vnímavých tvorů do velkochovů. Tam by jejich život jednoduše nestál za to ho žít.
Latinský název pro chobotnice 'octopoda' pochází z řeckého 'októpus', což znamená 'osminohý', a proto naše zpráva odhaluje osm hlavních důvodů, proč by chobotnice neměly být chovány ve velkochovech. Podrobně popisuje nesmírné utrpení, které by to způsobilo, neexistenci humánní metody porážky a absenci jakékoli legislativy na ochranu jejich welfare. Krmení těchto masožravých volně žijících živočichů ve velkochovech rybí moučkou je navíc neudržitelné a dále by poškozovalo životní prostředí.
Romana Šonková, zástupkyně CIWF v České republice, dodává: „Je velmi skličující sledovat snahu o zavedení nového typu průmyslového velkochovu v době, kdy se konečně zvyšuje obecné povědomí o tom, jak tyto velkochovy škodí nejen samotným zvířatům, ale také životnímu prostředí, přírodě a ohrožují i lidské zdraví. Proto jsme odeslali naši zprávu vládám Španělska, Japonska, Mexika a USA spolu s výzvou, aby dalšímu rozvoji velkochovu chobotnic zabránily."
Zprávu v anglickém jazyce si můžete přečíst zde. Souhrn v češtině zde.
Zdroj: Romana Šonková
Najděte vrtuli ořechovou! Staňte se občanským výzkumníkem
Pomozte vědcům sledovat výskyty nepůvodních druhů. V tomto ročním období můžeme v naší přírodě nalézt vrtuli ořechovou. Invazní moucha napadá ořešáky, nemá přirozené nepřátele a ve spolupráci s chorobami dokáže zničit celou úrodu vlašských ořechů. Díky občanským vědcům v projektu NAJDI.JE dnes víme, že se její areál v Česku bohužel rychle zvětšuje. Zapojte se do jejího sledování i vy.
Občanská věda je příležitostí pro neodbornou veřejnost zapojit se dobrovolnicky do vědeckého výzkumu. Takovou možnost nabízí i on-line projekt NAJDI.JE, jehož cílem je sledování nepůvodních druhů v naší přírodě. Jako občanští vědci můžete shromažďovat data o výskytu invazních živočichů v místě, kde žijete nebo se právě pohybujete. Svým výzkumem pomůžete k pochopení mechanismu jejich šíření a jejich vlivu na společenstva, k ochraně biodiverzity a řešení problémů spojených s jejich výskytem. K zapojení do výzkumu je třeba pouze vaše registrace a zaslání fotografie nálezu s vyplněním stručného formuláře o místě výskytu.
Projekt NAJDI.JE, původně zaměřený jen na monitoring slunéčka východního a zavíječe zimostrázového, se postupně rozšiřuje o sledování dalších invazních druhů. Realizátorem projektu je tým pracovníků z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i.
Vrtule ořechová
Ještě před pár lety nebyl u nás na ořešácích znám žádný významný škůdce, naopak ořešáky se používaly k odpuzování obtížného hmyzu. Vše změnil příchod invazní vrtule ořechové. Její domovinou je severní Amerika, odkud byla zavlečena do Evropy. V České republice unikala pozornosti až do roku 2017, kdy ji vědci z VÚRV, v.v.i. nalezli na jihovýchodní Moravě. Areál výskytu se každý rok zvětšuje. V prvním roce zpravidla uniká pozornosti pěstitelů, kteří ji zaznamenají až 2-3 rok po prvním výskytu, kdy se objeví významné škody.
Přirozené šíření je v řádu desítek kilometrů ročně, bohužel s pomocí člověka je přesun výrazně rychlejší. Ořešáky u nás rostou často na železničních nádražích a podél silnic. Ořechy s larvami tak mohou spadnout na vagón nebo nákladní vůz, který je tak přepraví na nové místo. Právě železnice dala pravděpodobně vzniknout několika izolovaným ohniskům (např. České Budějovice, Plzeň, Praha, Lysá n. Labem, Neratovice), odkud se vrtule postupně dál šířila do okolí. Letošní rok je již hojná v celém Polabí až k Ústí n. Labem a v Podkrušnohorské oblasti. Počet ohnisek rok od roku roste a do několika let obsadí vrtule celé území.
„Zapojení veřejnosti do monitoringu vrtule ořechové prostřednictvím projektu NAJDI.JE přispělo od roku 2020 k odhalení nových ohnisek,“ říká RNDr. Jiří Skuhrovec, Ph.D., koordinátor projektu. „Uvítáme proto jakékoliv informace o jejím výskytu z území Čech a severní Moravy.“
Informace, jak se zapojit do projektu Najdi.je hledejte na www.najdije.cz
Africké horské lesy zadržují více uhlíku, než se předpokládalo, rychle ale mizí
Mezinárodní tým vědců zabývající se studiem tropických horských lesů v Africe zjistil, že množství uhlíku, které tyto lesy vážou ve své biomase, je daleko vyšší, než se předpokládalo. Zároveň je překvapila rychlost, jakou lesy mizí. Podle studie, na které se podíleli také vědci z Botanického ústavu AV ČR, České zemědělské univerzity a Přírodovědecké fakulty UK, uloží jeden hektar nedotčených tropických lesů v afrických horách přibližně 150 tun uhlíku. To odpovídá množství emisí CO2, které se vyprodukuje při zajištění elektrické energie pro stovku domácností ročně. Výsledky studie byly zveřejněny v dnešním čísle časopisu Nature.
Podle zjištění vědců se v afrických horských lesích zachytí více uhlíku než na stejné ploše v amazonském deštném pralese. Výsledky studie dále prokázaly, že africké horské lesy mají podobnou strukturu jako ty v nížinách. To znamená, že stávající informace IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) o afrických horských lesích, podle kterých je v horských lesích uloženo 89 tun uhlíku na jeden hektar, značně podhodnocují význam těchto lesů v rámci globální regulace klimatu.
Výsledky studie jsou překvapivé. Předpokládalo se, že díky horskému klimatu budou tamní lesy zachycovat méně uhlíku. Nižší teploty v horách a dlouhá období, kdy jsou hory zahaleny mraky, by měly zpomalit růst stromů, zatímco silné větry a příkré a nestabilní svahy měly omezit velikost, které mohou stromy dosáhnout, než se vyvrátí a odumřou.
Vědci také zjistili, že na rozdíl od jiných kontinentů v Africe horské lesy pohlcují stejné množství uhlíku na jednotku plochy jako lesy nížinné. Navzdory jejich očekávání se v horských lesích stále velmi často objevují vzrostlé stromy, tzn. stromy s průměrem kmenu přes 70 cm. A právě vzrostlé stromy zachytávají velké množství uhlíku.
,,Mezinárodní výzkum, při němž bylo změřeno na 72 000 stromů, probíhal na 44 horských lokalitách ve 12 afrických státech od Guineje po Etiopii, na jihu pak až po Mosambik. Samotné měření v horské lokalitě probíhá tak, že se vytyčí oblast, ve které se zaznamenává průměr kmene, výška a druh každého stromu. Z těchto údajů lze pak spočítat množství uhlíku, které stromy pohlcují," říká Jiří Doležal z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
,,Český tým ke globální studii významně přispěl výsledky svého dlouhodobého ekologického výzkumu v horských oblastech Kamerunu, kde působíme již více než 15 let. Během této doby se nám i díky intenzivní spolupráci mezi českými odbornými institucemi podařilo významně přispět k poznání biodiverzity jedné z nejméně probádaných části světa a shromáždit unikátní data o rostlinách, hmyzu a ptácích západní Afriky," dodává David Hořák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity doplňuje:,,Tato studie je další ze studií, které poukazují na význam primárních lesů z hlediska poutání uhlíku a na jejich důležitou roli při řešení klimatické změny. Zároveň také upozorňuje na zásadní pokles rozlohy těchto lesů nejen v oblasti rovníkové Afriky, což je podobný problém, který se řeší i v jiných částech světa."
Hrozivé tempo odlesňování
Mezinárodní vědecký tým také zkoumal, kolik tropických lesů z afrických pohoří zmizelo za posledních dvacet let. Autoři studie spočítali, že ubylo 0,8 milionů hektarů lesa, zejména v Demokratické republice Kongo, v Ugandě a Etiopii, což vedlo k uvolnění více než 450 milionů tun CO2 zpět do atmosféry. Pokud bude pokračovat současné tempo odlesňování, zmizí do roku 2030 dalšího půl milionu hektarů těchto lesů.
Od roku 2000 bylo v Africe vykáceno asi pět procent tropických horských lesů. V některých zemích je to více než dvacet procent. Kromě toho, že tyto lesy významně ovlivňují regulaci klimatu, představují také přirozený biotop pro mnoho vzácných a ohrožených druhů. Například jsou útočištěm poslední populace pralesních slonů, kteří v ekosystému zastávají nezanedbatelnou úlohu při roznášení semen a živin a spásání menších stromů. To přispívá k tomu, že vyšší stromy mají lepší příležitost k dalšímu růstu. Tamní lesy zároveň poskytují vodu pro miliony lidí žijících níže po proudu řek.
V rámci tzv. Bonnské úmluvy uvolnila většina afrických států velké plochy na obnovu lesů. Ačkoli je zalesňování důležité pro zmírnění změny klimatu, větší prioritou je zabránit odlesňování. Vědci doufají, že tato nová zjištění pomohou k efektivnímu využití finančních mechanismů na zastavení odlesňování v tropických pohořích a pro zlepšení ochranářských zásahů při odlesňování v tropických pohořích. Bohužel i v chráněných oblastech totiž odlesňování, degradace lesů a úbytek živočišných druhů představují stále velký problém.
Český vědecký tým, který se podílel na studii:
doc. Mgr. Jiří Doležal, Ph.D., RNDr. Jan Altman, PhD., Botanický ústav AV ČR;
doc. RNDr. David Hořák, Ph.D., RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D., prof. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy;
prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Česká zemědělská univerzita.
Poznámka
Data o složení lesů jsou součástí sítě lokalit AfriMont a AfriTRON, které se nacházejí na území 13 afrických států, www.afritron.org . Data jsou zpracována na www.forestplots.net. Výzkum byl financován mj. z prostředků Marie Skłodowska-Curie Actions a National Geographic. Česká část výzkumu byla financována Grantovou agenturou ČR.
Edukace studentů v oblasti ekologického hospodářství pokračuje
Bio v regionu pokračuje. Edukační projekt, který nemá v naší republice obdoby, sklízí ovace. Studenti v rámci své výuky navštěvují ekologické farmy, aby poznali chod, který není zcela dán osnovami. Dále absolvují kuchařský kurz a seminář, jež jim odtajní informace způsobující změnu smýšlení a nasměrování třeba na životní cestu.
Sekce exkurzí na farmách je již absolvovaná a nebývalý zájem láme rekordy. Nejdříve v Ekofarmě Skřivánek Branná a v posledních dnech Farma Bovine v Heřmanovicích. „V pořádání exkurzí na farmy, zvláště ty ekologické vidím velký smysl, dalo by se říci i nutnost. Dnes velká část dětí i dospělých už neví, kde a jak potraviny vznikají, netuší, co obnáší péče o zvířata, půdu a přírodu. Často i děti z odborných zemědělských nebo potravinářských škol vidí poprvé až u nás opravdu zblízka krávy nebo prasata. Mám ráda, když k nám školy chodí na exkurze, protože přínos těchto exkurzí je neuvěřitelný. Část dětí i dospělých po návštěvě farmy začne jinak přemýšlet o jídle, začnou třeba dávat přednost místním, lokálním produktům, zjistí, že jídlo z farmy je jiné než průmyslově zpracované potraviny, objeví nové chutě i možnosti. Zvláště na ekologických farmách se můžou přesvědčit, že zvířata mohou žít spokojeně a volně, a třeba také o tom, že i kráva může mít rohy, nejen býk. Pro nás je výhodou, že své poznatky šíří dále, někteří se vrátí i se svými rodiči třeba na dovolenou a pro některé můžou být tyto exkurze i nasměrováním v jejich pracovní dráze,“ říká majitelka ekofarmy Bovine paní Svobodová.
Samotní pedagogové žáků pociťují velkou váhu v získání povědomí o ekologickém zemědělství a současném trendu regionálních produktů. Dále rozšíření informací, doplněk k učivu, možnosti kontaktu se živými zvířaty v jejich přirozeném prostředí a v neposlední řadě vizí do budoucna. „Poznání především předností ekologického zemědělství v segmentu chovu zvířat je zásadní. Tyto znalosti a pohled je jasným měřítkem další praxe každého jednotlivce. Nebudou mít totiž neznalost v bio surovinách a budou tento benefit moci upotřebit ve veřejné stravovací sféře, jelikož dobrého kuchaře nedělá jen jídlo na talíři, ale i jeho znalost, odkud suroviny pocházejí,“ dodávají pedagogové Střední odborné školy v Litovli Mgr. Josef Mrtýnek a Bc. Hana Kočí.
Petice za ukončení dálkových transportů získala již 4 000 podporujících
Vážení přátelé, petice za ukončení krutých dálkových transportů zvířat z České republiky získala již přes 4 000 podporujících! Pomůžete nám získat dalších 1 000? Trpící zvířata si samotná nepomohou. Bezohledný byznys musí být ukončen. Připojte své jméno pod PETICI Sdílejte naši PETICIPodpořte naši činnostZapojte se Zvažte přechod na rostlinnou stravu, pokud jste tak již neučinili (pro zvířata, své zdraví, pro přírodu a zpomalení/zastavení změn klimatu)
121 867 skotu domácího bylo, za prvních 8 měsíců 2021, vyvezeno z ČR do zemí v EU na výkrm, reprodukci nebo na jatka. Z unijních zemí je velká část zvířat přeprodávána do třetích zemí, kolik přesně nelze zjistit. Prasat bylo vyvezeno 330 665, ovcí 4 738, drůbeže 53 960 000 do zemí EU. 24 977 skotu domácího bylo podle „papírů“ vyvezeno do třetích zemí přímo, za prvních 8 měsíců 2021. Z toho do Turecka (a odtud dál na Blízký východ) to bylo 15 668 skotu, do Uzbekistánu 1 960, do Ruska 1 591... Jednodenních kuřat bylo vyvezeno do 3. zemí 14 835 000 (zdroj počtu vyvezených zvířat: svscr.cz). Podpořte naši činnost. Děkujeme Děkujeme všem, kterým na bezbranných zvířatech skutečně záleží. Za Společnost pro zvířata Dita Laura, Michala, Adél
“Volte pro planetu,” vyzývají Plodková, Poláková, Cristovao a další známé osobnosti na ikonických fotkách
Již tento týden se konají parlamentní volby a voliči v nich budou rozhodovat mimo jiné o tom, jak bude Česká republika přistupovat ke změně klimatu a ochraně životního prostředí. Nezisková organizace Greenpeace se proto spojila se známou fotografkou Alžbětou Jungrovou a se sedmi osobnostmi kulturního a veřejného života a společně vyzývají, aby šli lidé k volbám a svůj hlas dali politikům, kteří otázku ochrany klimatu a přírody slibují zodpovědně řešit.
Do kampaňového projektu Greenpeace “Volím pro planetu” se zapojili herečky Jana Plodková, Bára Poláková a Bára Jánová, violoncellistka Terezie Kovalová, ekonom Tomáš Sedláček, zpěvák Ben Cristovao a herec Jan Cina. Ti všichni figurují v obrazových příbězích fotografky Alžběty Jungrové, které vznikaly na místech souvisejících se změnou klimatu a destrukcí životního prostředí - v uhelném dole, na odkališti uhelné elektrárny, u toxického jezera i v lesích zasažených požárem a kůrovcovou kalamitou.
Fotografie ukazují kontrast života a “mrtvé” krajiny a upozorňují na naléhavost situace. Důležitým krokem, který k řešení může vést, jsou letošní parlamentní volby, kdy mají lidé možnost přispět k systémovým změnám. Známé osobnosti proto v těchto dnech apelují na sociálních sítích na své fanoušky, aby šli k volbám, volili pro planetu a podepsali výzvu budoucí vládě www.spoluproklima.cz.
Ivana Česnek Marcinová z Greenpeace říká:
“Budoucí česká vláda, ať bude jakákoli, bude muset začít pracovat na řešení klimatické krize. Realita klimatické změny o požadavky na její řešení dávají jasné zadání, které jsme se zavázali plnit jak na evropské, tak globální úrovni. Relativně jednoduše lze snížit naše emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 %, cíle pro rok 2050 budou nepochybně obtížnější. Technologie máme k dispozici, tlačí náš čas. Do roku 2030 zbývá 8,5 roku. Bez odvahy a akce to ovšem nepůjde. Proto je třeba volit tak, aby budoucí vláda měla řešení klimatické krize jako prioritu.”
Fotografka Alžbeta Jungrová říká:
“Ochranu klimatu a planety bychom měli řešit dřív, než bude úplně pozdě. Když začneme každý u sebe, malými věcmi, změníme to. Nejsem schopná zavřít uhelnou elektrárnu nebo důl, to není v silách jednotlivce. Jako fotografka ale můžu témata otevírat a upozorňovat na ně. Třeba motivovat lidi, aby šli k volbám a dali hlas politikům, kteří budou klimatickou krizi na úrovni systému řešit. To je právě ta malá, ale strašně důležitá věc, kterou v tuhle chvíli můžeme udělat všichni.”
Ekonom Tomáš Sedláček říká:
“Vzpomínáte, jak naše země vypadala před třiceti lety? K tomu, abyste si zruinovali půdu pod nohama a vzduch kolem sebe, nepotřebujete kapitalismus ani demokracii. Ekonomický kolaps jde ruku v ruce s tím ekologickým, jak jsme viděli na konci komunismu. Naopak země ekologické - typu Sever Evropy - jsou i na špici ekonomické. Pokročilá ekologie jde ruku v ruce s pokročilou ekonomií, jak je na jejich příkladu vidět. Pojďme i my přetvořit naší ekonomiku z těžkotonážního Mordoru na tu elfí, která našlapuje zlehka a umí vytvářet hodnoty něčím jiným než ničením života - přírodě i nám. Na politické scéně nemá smysl volit myšlenky, které z nás chtějí udělat Mordor. Green Deal je veliká příležitost pro naši zemi se rozloučit z dědictvím špinavého průmyslu.”
Herečka a zpěvačka Bára Poláková říká:
“Věřím, že jakákoliv kampaň, která vede k tomu, aby obohacovala a rozšiřovala obzory lidí, kteří se změnou klimatu tolik nezabývají, ještě nad ní nepřemýšleli, je užitečná a důležitá. Čím víc nás totiž bude, tím spíš se může něco změnit.”
Zpěvák Ben Cristovao říká:
“Troufám si odhadnout, že já ještě přírodu zažiju skoro takovou, jakou pamatuju, ale další generace jsou v otázce. A tak kromě změn v jídelníčku a životním stylu bojuju na různých frontách. Nic ale bohužel nemá takovou sílu jako zákon a s ním politici. Zkouším tedy spolu s pár stejně smýšlejícími lidmi další cestu, protože ještě není pozdě to všechno zvrátit.”
Herec Jan Cina říká:
“Planetu máme jenom jednu a je nás všech. Je dobré se o ni starat, přemýšlet o ní, žít s ní v souladu. Greenpeace si tohle dlouhodobě uvědomuje a čím víc nás bude, tím líp pro nás pro všechny. Proto jsem se rád připojil k téhle výzvě.”
Herečka Jana Plodková říká:
“Všechno se vším souvisí. Pokud něco neuděláme se změnou klimatu, můžeme přijít o to, co máme všichni tolik rádi. O přírodu. Příroda není samozřejmost. Je to přítel, který je vždy připraven mi poskytnout svoji náruč, přítel, který mě inspiruje, uklidňuje, harmonizuje. Je neoddělitelnou součástí mého života. A nejen mého, ale i všeho živého. Je to domov. A o ten přijít nechci."
Herečka Bára Jánová říká:
“Ochrana klimatu a přírody jde ruku v ruce s péčí o lidské psychické i fyzické zdraví. Snažím se tuto lásku k přírodě šířit a v lidech probouzet. Je to náš společný příběh, který tu píšeme a věřím, že všichni chceme šťastný konec. Proto jsem do této kampaně šla a byla jsem moc ráda, když mě z Greenpeace oslovili. I když temné síly momentálně vítězí, věřím, že příliv světla už se blíží.”
Violoncellistka Terezie Kovalová říká:
“Ač milujeme svůj národ a jsme patrioti, na to, jak se vykořisťuje naše země, už nám nestačí pozornost. Když už jsme tak hrdí na tu naši zemi, je třeba tomu pohlédnout zpříma do očí a starat se o krajinu tak, aby nám dávala prostor k životu i nadále, protože bez fungujícího ekosystému se můžeme jít akorát tak klouzat.”
Udělejte ze včel milionáře! Podpořte jednu z největších výzev na ochranu včel a divokých opylovačů v Evropě!
Biologická rozmanitost je ohrožena jako nikdy předtím. Nejen v České republice voláme po změně. Propojili jsme se s lidmi napříč celou Evropskou unií pod výzvou Zachraňme včely a farmáře (Save Bees and Farmers).
Zdroj: Pixabay.com
Vyzýváme Evropskou komisi, aby podporovala ekologicky šetrné zemědělství a na něj navázaný bohatý život včel a všeho hmyzu, ptáků, plodin i nás lidí, to na opylovačích je závislá produkce potravin.
Evropská komise musí projednat naše požadavky, jakmile překročíme hranici 1 milionu hlasů. Podpořte výzvu i Vy!
Zdroj: Pixabay.com
Aby byl Váš hlas platný, doplňte číslo Vašeho občanského průkazu nebo pasu. Divíte se, proč? Číslo občanského průkazu je nutné pro ověření, že jsou signatáři obyvateli Evropské unie, ke které naše požadavky směřujeme. Vaše osobní údaje budou po ověření trvale smazány.
Váš podpis je velmi důležitý. Evropská komise musí projednat naše požadavky, jakmile překročíme hranici 1 milionu hlasů. Už jich máme přes 740 000! Společně to dokážeme!
Blíží se druhý Mezinárodní den povědomí o plýtvání jídlem, připomene ho i papež
Praha, 27. září 2021: Na středu 29. září připadá druhý Mezinárodní den povědomí o plýtvání jídlem. Poprvé ho vyhlásila OSN na rok 2020, chce tak upozornit především na environmentální dopady plýtvání jídlem. Letos se do oslav zapojí papež František nebo světoznámý šéfkuchař Massimo Bottura.
V Česku téma plýtvání jídlem rozvíjí iniciativa Zachraň jídlo, která se aktuálně snaží zjednodušit darování hotových jídel charitám. Z každé velké závodní jídelny by se tak denně mohlo zachránit až 25 kg obědů, které se teď vyhazují.
Studie Celosvětový úbytek potravin a plýtvání potravinami od Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) uvádí, že každoročně přijde vniveč na celém světě až jedna třetina vyprodukovaných potravin.
Kromě ekonomického rozměru s sebou plýtvání jídlem přináší také negativní dopady v oblasti životního prostředí. Podle FAO téměř 8 % uhlíkových emisí vypouštěných do atmosféry pochází z vyhozených potravin. Plýtvání jídlem se řeší i v souvislosti se suchy, Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že téměř 40 % celkového objemu vody spotřebované v Evropě za rok se využívá v zemědělství. Celosvětově se přitom podle FAO 28 % orné půdy využije k pěstování surovin, které se vyhodí. Boj proti plýtvání potravinami na úrovni EU se stal také jedním z klíčových témat tzv. Zelené dohody pro Evropu, specificky strategie Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork).
Mezinárodní den povědomí o plýtvání jídlem (International Day of Awareness of Food Loss and Waste) vyhlásilo v roce 2019 Valné shromáždění OSN. Cílem toho aktu byla podle OSN snaha významně zvýšit povědomí o problematice plýtvání jídlem a o Cíli udržitelného rozvoje 12.3 (Snížení plýtvání jídlem na polovinu do roku 2030), do jehož naplnění zbývá méně než 9 let. Letos pořádá OSN online setkání, na kterém vystoupí se svým poselstvím i papež František. Odborné panely budou řešit například technologické inovace, komunitní projekty či cesty k prevenci plýtvání včetně případových studií. V závěru vystoupí také světoznámý šéfkuchař Massimo Bottura.
V České republice vzpomene Mezinárodní den povědomí o plýtvání potravinami iniciativa Zachraň jídlo, která ve svých informačních kampaních šíří osvětu a plýtvání mezi českou veřejnost a systémovými změnami chce dosáhnout snížení množství vyhozeného jídla v zemi. Letos se zaměřuje především na záchranu jídla v gastro sektoru. V českých závodních jídelnách a fast foodech tvoří až 14 % vyhozeného jídla hotové porce, které se nestihnou vydat. Právě tyto porce, kterých může být denně až 25 kg na provozovnu, chce Zachraň jídlo dostat k potřebným. V září spustila sbírku na podporu projektu Darování jídla šetří klima, který má darování jídel, jež je v současné době v porovnání s jinými evropskými zeměmi velmi složité, usnadnit.
Kontakt: Petra Čížková, petra.cizkova@zachranjidlo.cz, +420 725 075 119
Zdroj: tisková zpráva
STROM ROKU 2021 - Zpívající lípa (1. MÍSTO, 2 635 HLASŮ)
Jubilejní 20. titul Strom roku zamířil v roce 2021 ke Zpívající lípě, která v minulosti okouzlila i Aloise Jiráska, Terezu Novákovou či Bohuslava Martinů, do Telecího v Pardubickém kraji. Gratulujeme!
Sedm set let stará zpívající lípa ze Svitavska je stromem roku
Anketa Strom roku má letošního vítěze. V konkurenci 77 stromů vyhrála více než 700 let stará zpívající lípa z obce Telecí v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na Svitavsku. Do finále postoupilo dvanáct stromů ze sedmi krajů, výsledky hlasování veřejnosti vyhlásila Nadace Partnerství v Brně.
Zpívající lípa byla v soutěžním klání už podruhé. Zatímco v prvním celostátním ročníku ankety před 20 lety skončila na čtvrtém místě, tentokrát ji vítězství neminulo.
Strom, který má po obvodu kmene 12 metrů, patří mezi nejmohutnější a nejstarší v České republice a je památný. Sedával pod ním spisovatel Alois Jirásek nebo spisovatelka Teréza Nováková, jeho příběh měl v plánu zhudebnit i skladatel Bohuslav Martinů.
Autor: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová
Za 700 let své existence byla lípa svědkem nejrůznější událostí. Pamatuje třeba husitskou dobu, působení českých bratří i dobu pobělohorskou. K té se váže i pověst o vzniku jejího jména. V období pronásledování evangelíků v 17. století v dutině stromu sedával bratr Jiroušek, který tam v noci opisoval Nový zákon a Knihu žalmů Starého zákona.
Při práci si prozpěvoval žalmy, které se nesly krajinou. Znělo to, jako kdyby zpíval sám strom a lípě se začalo říkat „zpívající“. Někdy se uvádí i název Lukasova lípa, což je odkaz na původní vlastníky statku nedaleko stromu, rod Lukasů.
Lípu do ankety Strom roku přihlásila Základní a mateřská škola Telecí a pro děti byla příprava na účast v soutěži velkou událostí. Běžně u ní pořádají nejrůznější akce a strom je součástí společenského života celé obce.
Zpívající lípu odborníci v 80. letech minulého století asanovali, tehdy z její dutiny vyvezli neuvěřitelných 15 m³ dřeva a listí sahající do výšky 1,5 m. Našli tam i nádoby ze středověku. Zpívající lípa už má také své potomky – první byl vysazen v roce 2000 a od té doby pak dalších dvacet. Rostou u místní školy, v pražském arboretu potomků významných stromů na Vyšehradě, ale třeba také v anglickém Bristolu.
Díky titulu Strom roku 2021 se nově dočká arboristického ošetření a postoupí i do mezinárodní ankety Evropský strom roku. Loni v téhle soutěži zabodovala vysočinská chudobínská borovice rostoucí na břehu Vírské přehrady na Bystřicku.
Celostátní anketu Strom roku pořádá Nadace Partnerství od roku 2002, jejím smyslem je podpořit aktivní lidi v péči o stromy v jejich okolí a představit veřejnosti zajímavé stromy a jejich příběhy.
„Od roku 2002 jsme obdrželi už celkem 1 531 návrhů stromů a do finále postoupilo 228 stromů. Získali jsme téměř 2,8 milionu korun a tento výtěžek putoval na výsadbu a ochranu stromů,” říká koordinátorka ankety Strom roku Silvie Zeinerová Sanža.
Symbolickým zakončením letošní „bohaté“ úklidové sezóny bude sobotní World CleanUp Day, který se koná již čtvrtým rokem ve více než 150 zemích na všech kontinentech.
„V našich krajích je dlouholetým zvykem uklízet spíše na jaře, nicméně jarní úklidové akce již podruhé narušila epidemiologická situace, resp. vládní opatření. Letos se tak jarní úklidy konaly alespoň formou tzv. pytlomatů, u kterých si dobrovolníci vyzvedávali pytle na odpad a poté vyráželi uklízet individuálně, či v rodinném kruhu. I ve ztížených podmínkách se uskutečnilo přes 1800 úklidových akcí,” uvedl za organizátory Miroslav Kubásek ze spolku Ukliďme Česko.
O neplánované úklidové akce se postaralo na začátku léta tornádo na jižní Moravě. Stovky dobrovolníků pomohly díky akcím zorganizovaným operativně spolkem Ukliďme Česko uklízet pole mezi obcemi Hrušky a Mikulčice. Během prvních dvou červencových víkendů sesbírali desítky tun odpadů jako kusy střech, izolací, dřeva a dalších materiálů, které by jinak zarostly vegetací, staly se ekologickou zátěží a komplikovaly do budoucna život místním zemědělcům. „MŽP akčně na základě mé návštěvy postižených oblastí vyčlenilo hned v červenci 300 milionů korun na odstranění dočasných skládek poblíž postižených obcí, kde se hromadil odpad z poničených nemovitostí, včetně nebezpečného. Krajům jsme tak obratem pomohli s jeho ekologickou likvidací i sanací a následnou obnovou území," doplňuje ministr životního prostředí Richard Brabec a pokračuje:
„Trávím venku, konkrétně v jižních Čechách a zvláště na Šumavě, každý volný víkend a asi jako každého obdivovatele krás a rozmanitosti české přírody se mne dotýká, jak ji sami dokážeme mrzačit tím, když degradujeme na skládku nebo popelnici. Na úklid přírody jen jaro nestačí. Měsíci covidové karantény, ale všeobecně v posledních letech se turistický tlak na českou přírodu stále zvyšuje. Pozorujeme to mimo jiné z nánosů pet lahví, plechovek, nejrůznější ochrany dýchacích cest, papírových kapesníčků, nedopalků, obalů od potravin i na přírodně nejcennějších územích - v našich národních parcích a dalších chráněných lokalitách. Spojili jsme proto síly a rozjeli letos v létě v terénu i virtuálním prostoru rozsáhlou kampaň s názvem ´Není zvěř jako zvěř ´ (https://www.nenizverjakozver.cz/), zaměřenou na návštěvníky přírody. Je plná kontaktních akcí, sbírání odpadků, osvětových a informačních materiálů, pokrývá nejen území našich krásných národních parků, ale celé ČR. Budu rád, když si z ní lidé vezmou jednoduché pravidlo do každodenního života - co do přírody přináším, to si také odnesu. Vážím si proto všech, kteří to dodržují, a děkuji velmi všem, kdo obětují svůj čas a energii a uklízí po ostatních.“
Vyvrcholením letošní úklidové sezóny bude již čtvrtý ročník akce World CleanUp Day, do které se v loňském roce zapojilo 11 milionů dobrovolníků ve 166 zemích, včetně České republiky. Pokus se chcete letos zúčastnit také, stačí si vybrat z interaktivní mapy na https://www.uklidmecesko.cz/map/, kde naleznete zhruba 600 míst po celé ČR, na kterých se lze do uklízení zapojit v sobotu 18. září, nebo třeba i v některém z pozdějších podzimních termínů.
Cílem celosvětové kampaně však není pouze samotný úklid, ale také zvyšování povědomí o problematice redukce odpadů a správném nakládání s nimi. „Nejen pro dobrovolníky, ale i pro nejširší veřejnost, jsme proto připravili novou aplikaci www.KAMsNIM.cz, která ukáže uživatelům nejbližší místa, kamsprávně odkládat odpady a dávat věcem, které jim dosloužily, šanci na druhý život. A především předcházet vzniku odpadů, končících zbytečně na skládkách či v nejhorším případě v přírodě, odkud je pak dobrovolníci musejí zcela zbytečně uklízet“, doplnil Miroslav Kubásek.
Zachraňte včely a ekologické farmy
Situace je kritická. Kdy se konečně přikloníme ke zdravému zemědělství?
Namísto druhově rozmanitých polí, remízků a pastvin máme v krajině nedozírné monokulturní lány, na kterých se používají syntetické toxické pesticidy na hubení škůdců. Jenže mezi těmito „škůdci“ umírají i včely, motýli a další hmyz. Včely, ty nenápadné a proslule pracovité pilíře potravinového systému, jsou systematicky vyhlazovány. To je opravdu špatný způsob, jak ocenit jejich opylovací píli.
Plodinami z intenzivně využívaných polí bývají krmena hospodářská zvířata zavřená ve velkochovech. A nejen ta. Stopy pesticidů se nacházejí i v konvenčních potravinách pro lidi.
Právě proto je potřeba pořádně zatlačit na politiky EU, aby dali konečně zelenou ekologickému zemědělství a ochraně druhové rozmanitosti. Máme nyní v ruce nástroj, který už se skvěle osvědčil v našem společném boji za ukončení klecových velkochovů - Evropskou občanskou iniciativu. Pojďme ho opět využít. Do konce září probíhá sběr podpisů pro novou iniciativu Zachraňte včely a farmáře.
.jpg?width=1160)
