Jste milovníci nočního nebe? Jaký dalekohled si koupit?

views 229 datum 25. 10. 2021
Zdroj: Pixabay.com

Máte rádi hvězdnou oblohu a nevíte jaký dalekohled si pořídit? Poradí vám tento článek Hvězdárny a planetária Brno.

Ať už se nám to líbí nebo ne, blíží se Vánoce. Jaký dalekohled má ale Ježíšek pořídit? Stačí, aby se držel pěti jednoduchých pravidel...

Většina lidí má představu, že oblohu musíme sledovat pouze skutečně velkým dalekohledem, jehož cena dosahuje astronomických výšek. Astronomický dalekohled ale nemusí být ani drahý, ani velký, ani složitě řízený počítačem. U dalekohledů na koukání očima, nikoli k fotografování, se stačí držet pěti jednoduchých pravidel:

  1. Neexistuje dokonalý dalekohled, stejně jako neexistuje dokonalé auto.
     
  2. Jednoduše zajděte do supermarketu a sáhněte po čočkovém dalekohledu, též označovaném jako refraktor, v ceně od 2 do 5 tisíc korun.
     
  3. Dalekohled by měl mít průměr objektivu alespoň 7 centimetrů, jednoduchý stativ s takzvanou azimutální montáží a sadu okulárů. Optické části, především jeho objektiv, by měly být ze skla, nikoli z plastu.
     
  4. Nežeňte se za největším možným zvětšením! Díky neklidu zemské atmosféry málokdy použijete zvětšení, které je větší než dvojnásobek průměru objektivu v milimetrech. Tedy v případě objektivu o průměru 7 centimetrů to bude nejvýše 140násobné zvětšení.
     
  5. Stejně důležitý je bytelný stativ, který umožní s dalekohledem pohodlně zamířit, aniž by se obraz klepal.

A to je skoro všechno. Dalekohled má být vybaven jednoduchým hledáčkem nebo alespoň mířidly. Navíc má být lehký, abyste jej snadno přenesli na balkon nebo na zahradu. A pokud budete chvíli googlovat, určitě najdete řadu tipů, jak si ho za pár korun vylepšíte.

A teď to nejdůležitější, k čemu vám bude takový dalekohled dobrý?

Začněme s tím, co s ním neuvidíte. Třeba rychle se pohybující objekty – jako jsou umělé družice nebo meteory. Taky nečekejte, že vám dalekohled ukáže barevné vesmírné objekty, jejichž portréty zdobí knížky nebo filmové dokumenty.
 
Přesto bude na co se koukat. 
 
Přes den na Slunce a sluneční skvrny. Musíte ale použít speciální filtr, který ochrání váš zrak. V noci uvidíte krátery na Měsíci – hlavně v období první čtvrti nebo poslední čtvrti. Zajímavý může být srpek Venuše. 
 
V Jupiterově atmosféře budou zřetelné tmavé pásy a čtyři satelity, které z noci na noc změní polohu. U planety Saturn máte šanci vidět drobný prstýnek a jeho největší měsíc – Titan.
 
Zkusit můžete i nejnápadnější objekty vzdáleného vesmíru. Ostatně tady je přehled těch nejnápadnějších – při pohledu z České republiky.

Lehce dosažitelné "hlubiny" vesmíru 

Galaxie  v Andromedě (M 31)
Velmi nápadná skvrna s jasným oválným jádrem, kolem kterého se rozkládá rozsáhlé, protáhlé halo dosahující délky až čtyři úhlové stupně. Poblíž mohou být vidět dvě satelitní galaxie M 32 (slabá mlhavá "hvězda") a M 110 (podlouhlá drobná skvrnka). M 31 je na tmavé obloze patrná i bez dalekohledu.
 
Galaxie v Trojúhelníku (M 33)
Nevýrazná, mírně oválná skvrna o průměru asi půl úhlového stupně. Jelikož má malý jas, nemusí být za horších podmínek viditelná.
 
hvězdokupa NGC 752 v souhvězdí Andromedy
Zrnitá, mlhavá skvrnka, ze které vystupují dvě desítky slabých hvězd. Hvězdokupa má průměr asi tři čtvrtě úhlového stupně.
 
hvězdokupy χ a h v souhvězdí Persea
Někdy též nazývaná "dvojitá hvězdokupa v souhvězdí Persea". Dvě husté skupiny hvězd, asi tři čtvrtě úhlového stupně vzdálené. V centru χ Persei (čte se chí Persei) je nápadná dvojice bílých hvězd, ve středu h Persei se nachází tři stálice, z nichž nejjasnější je lehce naoranžovělá. Na tmavé obloze jsou hvězdokupy viditelné i bez dalkohledu jako slabá, ovální skvrnka.
 
dvojhvězda Polárka (alfa Ursae Minoris)
Modrobílý průvodce, který leží necelých dvacet úhlových vteřin daleko od výrazně jasnější hvězdy Polárka, je patrný už v dalekohledu s průměrem objektivu kolem sedmi centimetrů.
 
hvězdokupa Melotte 20 v souhvězdí Perseus
Skupina jasných hvězd kolem hvězdy Mirfak (alfa Persei). Zabírá oblast o průměru kolem čtyř úhlových stupňů, proto se nejlépe sleduje v malých dalekohledech s velkým zorným polem. Některé z hvězd mají naoranžovělý odstín. Pro dalekohledy s menším zorným polem a větším zvětšením nevhodná.
 
hvězdokupy M 36, M 37 a M 38 v souhvězdí Vozka
Uprostřed souhvězdí Vozky jsou patrné hned tři hvězdokupy vhodné pro menší i větší dalekohledy. Nejnápadnějšíje M 36 s několika jasnými hvězdami, druhá v pořadí M 37 má podobu zrnité skvrnky o úhlovém průměru třetiny stupně, M 38 je nejřidší a nejméně zřetelná.
 
hvězdokupa Plejády v souhvězdí Býka
Skupina patří mezi nejkrásnější a nejznámější objekty noční oblohy. Při pohledu bez dalekohledu vypadá jako desítka hvězd v oblasti o průměru asi dva úhlové stupně. Triedr přidá dalších dvacet blyštivých stálic s lehce modrým odstínem. Pro dalekohledy s menším zorným polem a větším zvětšením nevhodná.
 
Velká mlhovina v souhvězdí Orion (M 42)
Na tmavé obloze může mlhovina připomínat "letícího netopýra". Nejjasnější část má průměr kolem jednoho úhlového stupně. Na severním okraji má nápadný temný záliv, v jehož sousedství se nachází nápadnější hvězda, která se ve velkém dalekohledu rozpadne na několik slabších stálic. Označuje se jako Trapez.
 
hvězdokupa M 35 v souhvězdí Blíženci
Hustá skupina hvězd o průměru zhruba půl úhlového stupně. Za vynikajících podmínek může být jako drobná skvrnka viditelná i bez dalekohledu.
 
hvězdokupa M 41 v souhvězdí Velký pes
Nápadná skupina dvou desítek hvězd nedaleko hvězdy Sírius (alfa Canis Maioris). Seskupeny jsou do "trojúhelníku" o průměru kolem jednoho úhlového stupně. 
  
hvězdokupy M 46, M 47 v souhvězdí Lodní záď
Dvojice hvězdokup leží pouze jeden a půl úhlového stupně od sebe. M 46 vypadá jako mlhavá skvrna o průměru půl úhlového stupně, ze které vystupuje několik slabých hvězd. Východněji položená M 47 je o něco jasnější a zřetelně se rozpadá na skupinu více než deseti stálic.
 
vícehvězda Castor (alfa Geminnorum)
V těsné blízkosti zářivé hvězdy Castor je v triedru patrný slabší průvodce. Ve větším dalekohledu lze "rozlousknout" i samotný Castor: ve skutečnosti jej tvoří dvě přibližně stejně nápadné hvězdy vzdálené asi čtyři úhlové vteřiny.
 
hvězdokupa M 48 v souhvězdí Hydra
Na tmavé obloze je patrná i bez dalekohledu. V dalekohledu se promění v zajímavou skupinku jasnějších i slabších hvězd, které zabírají oblast o průměru půl úhlového stupně.
 
Jesličky (M 44) v souhvězdí Raka
Krásná hvězdokupa mezi dvěma nápadnými hvězdami. Jako protáhlá skvrna, ze které vystupují ojedinělé slabé hvězdy, je pozorovatelná i bez dalekohledu. V dalekohledu se rozpadá na tři desítky stálic. Průměr Jesliček se odhaduje na jeden a půl úhlového stupně. Pro dalekohledy s menším zorným polem a větším zvětšením nevhodná.
 
galaxie M 81 a M 82 v souhvězdí Velká medvědice
Jasnější galaxie M 81 je patrná i v menším dalekohledu, ve vzdálenosti necelého jednoho úhlového stupně ji doprovází výrazně slabší M 82. Oba objekty jsou současně vhodné pro větší přístroje a zvětšení.
 
vícehvězda Alcor-Mizar (dzéta Ursae Maioris)
Slabší hvězdu Alcor, která doprovází jasnější Mizar z oje obrazce Velkého vozu, zahlédnete pouhýma očima (pokud nenosíte brýle). Už v menším dalekohledu se přitom Mizar rozpadne na dvě přibližně stejně jasné hvězdy úhlově vzdálené 14 vteřin.
 
dvojhvězda Cor Caroli (alfa Canum Venaticorum)
Dokonce i v menším dalekohledu zahlédnete, že jasnější hvězdu Cor Caroli doprovází průvodce s nazelenalým odstínem.
 
kulová hvězdokupa M 3 v souhvězdí Honící psi
Hvězdokupa leží přibližně v polovině mezi hvězdou Cor Caroli z Honících psů a Arkturem z Pastýře. Má vzhled jasné kruhové skvrny o průměru asi čtvrt úhlového stupně, která se směrem do středu výrazně zjasňuje.
 
dvojhvězda Zubenelgenubi (alfa Librae)
Už v divadelním kukátku je patrné, že hvězdu Zubenelgenubi doprovází ve vzdálenosti necelých čtyř úhlových minut pětkrát slabší průvodce.
 
Hvězdokupa v Herkulovi (M 13)
Hvězdokupa na okraji Herkulova "těla" se jeví jako kruhová skvrnka o průměru čtvrt úhlového stupně. Posazena je mezi dvěma slabšími hvězdami.
 
dvojhvězda Rasalgethi (alfa Herculis)
Výrazně naoranžovělou hvězdu Rasalgethi doprovází ve vzdálenosti 5 úhlových vteřin průvodce s modrozeleným odstínem. Jasnost nápadnější hvězdy s odstupem týdnů až měsíců kolísá.
 
hvězdokupa IC 4665 v souhvězdí Hadonoš
Nápadná skupina dvaceti hvězd. Poblíž se nachází naoranžovělá stálice označovaná beta Ophiuchi. Pro dalekohledy s menším zorným polem a větším zvětšením nevhodná.
 
hvězdokupy M 6 a M 7 v souhvězdí Štír
M 6 tvoří skupina několika hvězd poskládaná do oblasti o průměru méně než jeden úhlový stupeň. M 7 je velmi podobná. Spolu s dvojitou hvězdokupou v Perseovi, Velkou mlhovinou v Orionu, Jesličkami, Lagunou a galaxií v Andromedě patří mezi několik málo objektů známých už ve starověku.
   
Laguna ve Střelci (M 8)
Nápadná mlhovina i průměru čtvrt úhlového stupně na pozadí hvězd Mléčné dráhy. Za výjimečných podmínek je pozorovatelná i bez dalekohledu.
 
čtyřhvězda epsílon Lyrae
Už v divadelním kukátku je patrné, že ji tvoří dvě stálice, ve větším dalekohledu a zvětšení se každá z hvězd rozpadne na dvojice široké jenom 2,5 úhlové vteřiny! Čtveřice dohromady tvoří tzv. hierarchický systém "2+2".
 
Oblak ve Štítu (seskupení hvězd)
Zjasnění Mléčné dráhy s četnými tmavými zálivy, které se stěží vejde do zorného pole triedru. Součástí je otevřená hvězdokupa M 11.
   
dvojhvězda Albireo (beta Cygni)
Albireo ze souhvězdí Labutě se už v triedru rozpadne na dvě hvězdy úhlové vzdálené 35 vteřin s nápadným zabarvením: jasnější je žlutobílá, slabší inklinuje k modrému odstínu. Proto se také někdy označuje jako "topaz a safír".
 
Ramínko na šaty (Cr 399)
Náhodná skupina hvězd je nápadná především tvarem připomínajícím "ramínko na šaty". Zabírá asi třetinu zorného pole triedru a patří k ní hvězdy označované 4 a 5 Vulpeculae. Pro dalekohledy s menším zorným polem a větším zvětšením nevhodná.
 
planetární mlhovina Činka (M 27)
Drobná, mlhavá skvrna o průměru asi čtvrt úhlového stupně. I když je jednou z nejnápadnějších planetárních mlhovin, v záplavě jiných hvězd je lehce přehlédnutelná.
 
vícehvězdy Algedi a Dabih (alfa Capricorni, beta Capricorni)
Úhlová vzdálenost optické dvojhvězdy Algedi (alfa Cap) je pouhých šest minut, tedy rozlišitelná i pouhýma očima. Dabih (beta Cap) se už v divadelním kukátku rozpadnena na žloutlou hvězdu s bílým průvodcem.
 
dvojhvězda gamma Delphini
Krásně zbarvený drahokam na "nose" souhvězdí Delfína. Jasnější hvězda má sytě žlutý odstín, o něco slabší průvodce je smaragdový.
 
dvojhvězda Enif (epsílon Pegasi)
Slabý modrofialový průvodce doprovází žlutavou a mnohem jasnější hlavní hvězdu.
 
dvojhvězda delta Cephei
Atraktivní, široká dvojhvězda, s pěknými barevnými odstíny. Jasnější hvězda je navíc hvězdou proměnnou, změny jasnosti jsou patrné i bez dalekohledu.

Chcete vědět víc? Sledujte naši stránku www.hvezdarna.cz/maly-dalekohled

sdílet: 
holubice
Podpořte nás

Děkujeme

Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat.

Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro platby v ČR:
107-7380440287/0100 s uvedením
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí:
IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287 
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX
Název účtu: CESTY K SOBĚ
Praha 4, 149 00
Česká republika

111
111 Kč
222
333 Kč
333
555 Kč
444
777 Kč
999
999 Kč
libovolna
libovolná částka
Cesty k sobě
FB ico