Zdroj: Pixabay.com

Patříte k lidem, kteří se zamýšlí nad smyslem života, existencí světa a sílou myšlenek?

Přečtěte si jedno z Buddhových učení, které o vás prozradí mnohem více, než si myslíte.

Ne „Já“

Jednou ze tří základních charakteristik buddhismu je pojem „ne Já“ (další dva jsou „nestálost“ a „utrpení“, které s pojmem „ne Já“ přímo souvisejí). Tyto pojmy poukazují na to, že stálé a samostatné „Já“ je iluzí.

Běžně zavedenou představou je, že „Já“ je samostatná entita, kterou lze někde najít. Předpoklad, že „já jsem mé tělo“, který bereme jako samozřejmost, zní dobře, dokud se na to nepodíváme jinak a neřekneme „toto je moje tělo“.

To naznačuje, že kdokoliv už vlastní tělo, není tím tělem. Dualita „pozorovatel a pozorované“ popírá, že to, kým jsme, je naše tělo. Další z vlastností těla je jeho pomíjivost.

A pokud se jedná o tělesné smysly, ty jsou tvořeny z energie, která se intenzitou a povahou přibližně rovná realitě.

Myšlenky bychom mohli považovat za „Já“. Zdá se, že by na rozdíl od těla mohly být tím skutečným „Já“. Jenže i ony přicházejí a odcházejí, a neustále se mění. Kromě toho většinu z nich vůbec nemáme pod kontrolou.

Z tohoto důvodu můžeme říct, že myšlenky jsou příliš nestálé na to, abychom je mohli považovat za své „Já“. Ego je zase proces ztotožnění se se skutečností, je to fyzický a duševní jev. Není to věc sama o sobě, která má vlastní podstatu. Ego (více ZDE…) je jako zlozvyk.

Někteří lidé však tvrdí, že pokud ego není věcí, pak je nezničitelné. Když si ale uvědomíme své přímé vnímání, proces našeho ztotožňování se se skutečností rychle skončí.

Také se používají pojmy jako „divák“ nebo „pozorovatel“, čímž se myslí někdo nebo něco, co všechny uvedené jevy pozoruje.

Zvláštní je, že ani „divák“ se nikde nenachází – jednou to mohou být naše oči, jindy ne. Někdy jsou to představy v naší mysli. Někdy se zdá, že je to naše tělo, a někdy také ten, který pozoruje tělo.

Je opravdu zajímavé, že „divák“, který toto všechno vnímá, se zdá být samostatnou entitou oddělenou od skutečnosti, entitou, která nás „řídí“, neustále se mění a nelze ji najít.

Jedno z Buddhova učení, které o vás odhalí více než cokoli jiného

Jedním z největších klíčů, jak rozluštit tuto záhadu, je, že když to pozorujeme, pak z podstaty věci vyplývá, že to nejsme my. Celá skutečnost sama o sobě sestává z vjemů – začít odhalovat toto tajemství znamená začít se probouzet.

Představa o skutečnosti pozorované samostatným „divákem“ je však iluzí. Kdo nebo co je to, co se probouzí?

Co se probouzí?

Stručně řečeno, probouzí se všechno pomíjivé! Pokusíme se to vysvětlit lépe, ale mějte na paměti, že se jedná o něco značně komplikovaného.

Učení vycházející z pojmu „ne Já“ přímo předpokládají existenci „samostatného diváka“, kterým jsme „my“ – a ten nás řídí a pozoruje skutečnost, zatímco snáší strasti světa.

Tato učení narušují duševní proces vytváření iluzorního samostatného „Já“ ze smyslových vjemů, které nejsou ve své podstatě duální a jsou zcela pomíjivé.

Existují jevy fyzické (vše, co vnímáme prostřednictvím smyslů) a duševní (myšlenky, pocity, emoce). Tak jako všechny jevy jsou však stálé a vzájemně propojené.

Nemohou tedy být stálým, samostatným „Já“. Na naší dobrodružné cestě realitou všechny jevy přicházejí a odcházejí, stejně jako štěbetání ptáků chvilku existuje, a potom zaniká.

Také existuje vědomí (ve filozofickém slova smyslu), které si všechny tyto jevy uvědomuje. Jenže ani vědomí není věcí a nenachází se na žádném konkrétním místě.

A tak opět, když řekneme, že „existuje vědomí“, máme co do činění s velkým problémem, protože to by znovu předpokládalo jeho samostatnost, oddělenost a existenci na místech, kde ho nelze najít.

Vědomí je věčné a neměnné, a obvykle se má za to, že všechny věci pocházejí z něj a také se do něj vrací. Vědomí lze nazvat Bohem, Nirvánou, Tao, Alláhem, přítomným okamžikem, Buddhovou myslí nebo jednoduše vědomím.

Zatímco jevy neustále plynou od svého vzniku až po zánik, existuje vědomí, které si je uvědomuje. Toto vědomí tedy není jevem ani věcí. A také není odděleno od věcí, protože v opačném případě by nebyla možná žádná zkušenost.

Pravé „Já“

Učení zakládající se na pojmu „pravého, opravdového Já“ naopak zdůrazňují, že ve skutečnosti jsme všemi jevy, přesněji řečeno, nejsme „divákem“ ani „pozorovatelem“. Pozorovaný jev nemůže být zároveň tím, kdo pozoruje.

A tedy „pozorovatel“, kterým je vědomí, není jevem – a proto se nikde nenachází a neexistuje. Dualita předpokládá něco na obou stranách – „pozorovatele“ a „pozorované“.

Avšak ani mezi všemi jevy nenajdeme pozorovatele, a tak při pozorném zkoumání zjistíme, že neobstojí ani existence duality. Když iluze duality při probuzení (více ZDE…) navždy zmizí, zůstanou pouze jevy – ty považujeme za „pravé Já“.

Podstatu celého článku výborně vystihuje krátká buddhistická báseň, kterou napsal Kalu Rinpoche:

Žijeme v zajetí klamu a zdání věcí.
Ale skutečnost přece jen existuje – jsme jí my samotní.
Až tohle pochopíš, zjistíš, že „ty“ nejsi ničím.
A pak se konečně staneš vším.

Autorem článku je Andrew Barker, 30. června 2014

Zdroj: awaken.com

Zpracovala: Mocvědomí.cz

 


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě