Jděte k šípku! Ale kdy?

Šípek je významným zdrojem vitaminu C a jak už to tak příroda umí zařídit, dozrává během září, abychom na podzim měli podporu pro naši imunitu. Jak šípek sušit a k čemu všemu ho můžeme využít?

Doba čtení 2 min.

Cesty k sobě

Patříte k milovníkům šípkového čaje či jiných pochoutek ze šípků? Pak se za šípky raději vypravte. Pěstování divoké růže sice není žádný problém, ale snadno se vymkne kontrole a její vystrnadění ze zahrady je téměř nemožné. O tom, jak trnité prodírání šípkovými keři může být, věděl své už princ z pohádky o Šípkové Růžence.

Kvůli sběru šípků nemusíte chodit příliš daleko. Růže šípková (Rosa canina) je nejběžnějším evropským keřem, roste od nížin až po horské oblasti. Jen se, kvůli znečištění spadem a prachem, vyhněte sběru v blízkosti železničních náspů a komunikací. K nejznámějším lidovým označením pro růži šípkovou patří šípek, šipka, planá růže, psí růže (podobně anglicky dog-risem německy Hunds-Rose), růže trnová, polní růžičky, růže trnková, šípina, šípinky.

Šípky sbíráme dobře vyzrálé, ale ne přezrálé (pak obsah vitamínu C klesá). Pro sušení je vhodné šípky sbírat od konce září do poloviny října, když jsou šípky oranžové až červené a tvrdé. Delším skladováním se snižuje obsah vitaminů, doba úschovy neměla překročit jeden rok. Pro zavařování nevadí ani šípky lehce přešlé mrazem (jsou sladší).

Šípky se hodí také při tvorbě dekorací (podzimních či Vánočních věnců, využijeme je také v aranžmá se suchými plody nebo trávami). Stačí, když včas odstřihneme zajímavé větvičky.

Sušení šípků

Šípky můžeme sušit celé nebo nakrájené. V každém případě je ale nejdříve důkladně omyjeme a zbavíme stopek a kališních lístků. Sesychací poměr je 2:1 (tedy ze dvou kilogramů nasbíraných šípků nasušíme kilogram plodů).

• co nejrychleji v tenké vrstvě (ideálně na sítě)
• dobře větrané místo
• k dosušování je možné použít umělé teplo (sušičku nebo troubu) – teplota by neměla přesáhnout 60°C
• sušení urychlíme namáčknutím plodu
• správně usušené plody mají červenou barvu a při zmáčknutí praskají

Od šípkového čaje po svědící prášek

Šípky jsou bohatě využívány v kuchyni i lidové medicíně. Nejčastěji se používají pro přípravu ovocných čajů. Vyrobit z nich však můžete také marmelády, želé, sirup, polévku (populární je hlavně ve Švédsku pod názvem nyponsoppa), omáčku (asi nejproslulejší je ta ke kančímu z restaurace Hájenka v Kersku, na kterou s oblibou chodíval Bohumil Hrabal. Kdo ji neokusil, zná ji aspoň z filmového ztvárnění Slavností sněženek.), koláče, chléb nebo víno.

Poněkud kuriózní má využití chloupků obsažených uvnitř šípků (při přípravě kuchyňských pochoutek je důležité chloupky odstranit). Z chloupků se připravuje prášek vyvolávající svědění (Cynosbati pili). Není nám známo, že by "svědící" prášek měl užití v léčitelství. Jeho uplatnění je spíše v rámci kanadských žertíků. Stačí prý vzít hrst šípkových chloupků a nasypat dotyčnému či dotyčné za triko.