Je to vlastně jednoduché a přeci se tomu tolik bráníme. Celý život již v rovnováze je, ale naše mysl nám neustále tvrdí, že ne. Tedy my sami to tvrdíme, vytvářením našich představ. Z pohledu vesmíru je v rovnováze vše již dávno. Z pohledu vědomí, z pohledu světové mysli, nebo chcete-li z pohledu božství je všechno a všichni v rovnováze. Tak, co kdybychom tento stav konečně žili i my sami, a tím začali tvořit rovnováhu i ve svém životě a sami v sobě.

V dualitě je potřeba vše vyrovnávat, proto když bojujeme za mír, jsou války. Proto, když bojujeme ze spravedlnost, roste nespravedlnost, když jdeme proti neekologickým činnostem, tak je více neekologických činností. Prostě kam dáváme pozornost (energii), tam vzniká protireakce.

V dualitě se vše uvádí do rovnováhy, to znamená, že jakákoliv vydaná energie i byť pozitivní, musí být vyrovnána stejně silnou energií s opačným nábojem. Na černou – bílá, na tzv. špatné – dobré, na velké – malé, atd. A to všechno se děje z pohledu duality. A my svojí myslí vytváříme tuto tzv. dualitu.

Svět je v nás. Dualitu vytváříme my sami. Pokud bychom si uvědomili, procítili, že my sami jsme Vědomí (život, vesmír, stvořitel, božství, celek, jednota) rozpomněli se, kdo skutečně jsme a začali žít z pozice Vědomí, a tím pádem v rovnováze, dualita přestane existovat.

Staré programy nás přesvědčily, že je to složité, že to musí bolet, že to trvá dlouho, ale Vědomí říká, že záleží na nás, jak jednoduché a rychlé to bude. Co si vybereme? Zbavme se představ, důvěřujme vedení, věřme svým pocitům (ne emocím) a náš život bude v rovnováze a spokojený.

Nemůžeme udělat nic, jen být v přítomnosti a bez našich představ. Čteme o tom stále dokola, že máme jít do sebe, řešit sami sebe, uvnitřnit se a nevytvářet představy (domněnky), ale co děláme, stále hledáme odpovědi venku a vytváříme si představy toho, co bude, co by mohlo být, co chceme, a co by bylo, kdyby. Tak a dost!

Už není nutné žádné bolestivé čištění, hledání, zkoumání, řešení, sledování, už to lze všechno lehce a bez trápení pustit. Stačí se rozhodnout a začít žít podle sebe. Přestaňme si vytvářet něco, co stejně neovlivníme, přestaňme sledovat ostatní, přestaňme dávat svoji pozornost druhým, nic z toho nám nepomůže, ani nás to nespasí, ani my to nespasíme. Prostě jen buďme tady a teď.

Prostřednictvím naší mysli vytváříme energii, prostřednictvím, které se tvoří naše tzv. realita, což je vlastně ve skutečnosti iluze naší mysli. Všechno to, co vnímáme, co zažíváme, je reakce na naše myšlenky (slova, činy). Pokud dokážeme v naší mysli vytvořit a “vysílat” rovnováhu (přijmout vše, že je v pořádku takové, jaké to je), stane se i náš život rovnováhou. A tuto skutečnost máme nyní možnost žít a sami tvořit.

Pokud si rozpomeneme “kdo ve skutečnosti jsme” a přijmeme vědomí, že nejsme jen tělo, ale i duše a mysl (neplést si z mozkem), tak systém duality pro nás končí, a my se přesouváme do bytí ve Vědomí tady a teď.

Pak veškeré emoce, které nás dříve ovládaly, přestáváme tvořit, napojíme se na naše pocity (intuici), důvěřujeme plně sami sobě a žijeme mnohem hlubší a klidnější život tady a teď. My jsme život sám. Tím nastává rovnováha našeho bytí, a i toho, co tvoříme, co nás obklopuje a co nás spolutvoří.

Stáváme se vědomými svobodnými bytostmi, které již nezažívají bytí v dualitě, ale ve vědomí toho, kdo ve skutečnosti jsou.

Jsme tím, kým si zvolíme být. A kdo ve skutečnosti jsme?

Když začneme naslouchat sami sobě (svému Vědomí), máme to nejlepší vedení.

Tento stav, kdy začneme plně naslouchat sami sobě a svému vnitřnímu vedení, je možné přirovnat ke stavu neutrality, naprosté harmonie a vyrovnanosti. Ničeho není více než druhého. Nic není navíc, ani nechybí. Všechno je tak, jak má být.

Přestaňme už chodit pro odpovědi vně sebe, přestaňme už hledat odpovědi u někoho jiného, jen buďme, buďme se sebou, v sobě, jděme k sobě. Začněme každý den na chvíli vnímat sami sebe, ptát se sami sebe, pozorovat sami sebe, pak každý den přidávejme minuty a pak i hodiny bytí sami se sebou. Naslouchejme svým pocitům. Kým chci ve skutečnosti být? Kým si volím být?

Nenechejme se rozptylovat něčím zvenčí. Uvědomujme si každým okamžikem, každou vteřinou sami sebe. Jen přes sebe, můžeme dojít do Vědomí a rozpomenout se “Kdo doopravdy jsme”.

Někdy potřebujeme podporu zvenčí, někdy potřebujeme ukazatel, někdy potřebujeme slyšet, že v tom nejsme sami, ale stále mějme na paměti, že to, co nás odvádí od nás samých, jsou jen staré programy mysli, že my jsme něco víc, než tyto programy, že my jsme víc, než jen naše tělo.

A vždy nakonec nastane čas, kdy musíme přijmout každý zodpovědnost a důvěru sami v sebe, ve své vedení a ve své vědomí. Jdeme do rovnováhy a nejsme v tom sami, jsme v tom všichni:)

Zdroj: mahulen-tereza-kisir.webnode.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Líbí se vám, co děláme?
Rádi byste podpořili provoz internetové televize Cesty k sobě?

200,-

Platba

300,-

Platba

500,-

Platba

1000,-

Platba

Za veškeré příspěvky předem děkujeme!

Zasláním daru dochází k uzavření darovací smlouvy dledarovacích podmínek.
Prohlášení o ochraně osobních údajů darujícího. Platba probíhá prostřednictvím služby

géčko.png verified_by_visa-full-colour.png Mastercard_SecureCode [Převedený].png visa-full-colour-rgb.png visa_electron_2015.png mc_accpt_match_eps.png me_accpt_match_eps.png ms_accpt_match_eps.png