Zdroj: Pixabay.com

Okouzlující svět přírodních bytostí. Jak kontaktovat bytosti základních živlů a co mají rády? Pro pomoc naší planetě ja důležité komunikovat s přírodním světem. Každý z nás má k němu nějaký vztah a způsob, jak s ním komunikovat.

Doba čtení 11 min.

Cesty k sobě


Než začnete číst níže uvedený text, bude dobré si nejdříve poslechnout celé video s názvem: Margot Ruis: Bytosti přírody a léčení Země-život s neviditelným světem ZDE.

  1. února 2011 Aolian: Jak se stát přáteli Přírodních Bytostí (obdrženo mailem)

Úvodem

Poslední dobou mi přišlo několik mejlíků s prosbou, zda bych mohl poskytnout malý návod, jak spolupracovat s Přírodními Bytostmi, pomáhat jim a učit se z jejich moudrostí, které jsou pečlivě střeženy v jejich velikém a tajemném království. Hned mi bylo jasné, že takový návod můžu dát do kupy jen pod odborným vedením mých milých přátel z Přírodní Říše. Jsem proto moc rád, že mě nenechali na holičkách a velice jim tímto děkuji za jejich laskavou pomoc při tvorbě našeho společného dílka.

Přírodní Bytosti jsou schopny přirozeně číst a vnímat všechny informace, které k nim přicházejí z okolních světů, tedy i z toho našeho. Bez potíží čtou naše myšlenky a vnímají naše citová i emoční prožívání. Vidí naše jemnohmotná těla a dokáží z nich spolehlivě vyčíst, co všechno jsme tady napáchali v minulých životech odehrávajících se převážně pod vedením temných sil a čemu bychom se měli věnovat v těch současných, abychom to všecko uvedli na správnou míru. Také dokáží velice dobře rozpoznat, jakého jsme původu, neboť základním rysem naší Zelené planety je úžasná pestrost a rozmanitost, zejména v hrubohmotném světě. Což dokládá fakt, že krom lidských duchů z různých vývojových skupin se tu ve fyzických tělech pohybuje i bezpočet přírodních bytostí, ať již z domácích nebo z jiných vesmírných či mimovesmírných úrovní.
Z našich traumatizujících minulých životů, uskutečňovaných z větší části pod diktátem luciferských praktik, jsme si do toho současného přinesli hlavně zatemněné smysly a astrální těla plná blokád, nežádoucích cizorodých elementů a citových zranění. To všechno je důsledek toho, že jsme byli vytrženi ze své přirozenosti a násilím vmanipulováni – doslova „přesazeni“ – do nepřirozených rolí, které vykořenily naši pravou podstatu a identitu. A tohle všecko je teď tou hlavní překážkou, se kterou je potřeba se zdárně vypořádat, abychom dokázali znovu navázat ztracené přátelství se světem Přírodních Bytostí. Vtěleným přírodním bytostem to dokonce může připadat, jako by se vraceli zpátky domů z dalekých cest. Každopádně platí, že podmínky pro návrat k naší přirozenosti a pravé identitě jsou stále příznivější, neboť všechno nesourodé s přírodním řádem stále více a více vylézá na světlo, tak hurá na věc!

Svět přírodních bytostí, zdroj: http://inner-light.ning.com/

Hlavně prožívat a otvírat své smysly aneb „Rozume, dej si pohov!“

Abychom se mohli lépe naladit na svět Přírodních Bytostí, je potřeba probudit v sobě všechny jeho živelné síly. Příležitostí k tomu je docela hodně, jen je najít. Intuice napoví, nejprve je ale potřeba požádat náš ctěný rozum, aby jí přenechal více prostoru ke zdárnému projevení. A kterým živelným elementem začít? No přece tím, který je nám nejbližší. Komu nejlépe imponuje živel Ohně (bacha na pyromany z Asie), určitě si rád zatopí v krbu, udělá táborák nebo se potěší harmonizujícím plamenem svíčky. Ohňové bytůstky z toho budou mít velikánskou radost a když jim dáte najevo, že o nich víte, brzy vás rozveselí svým nezdolným životním elánem. Pokud musíte denně zatápět do kotle (neb klimateroristi chladí evropské podnebí ostošest), tam už je to horší. Ohňové bytůstky nemají novodobé rozumové kotle rády, a tak na mě každé ráno nelibě vrčí. Chápu, stýská se jim po staré peci s kachličkami, kterou bezmyšlenkovitě rozbořili předchozí majitelé. Na její obnovu ale zatím není síla, a tak si ohňové bytůstky udobřuji voňavým modřínovým a borovicovým dřevem, které přímo zbožňují.
Pokud cítíte blízké souznění s živlem Vody, určitě vás to bude motivovat k pořízení akvárka nebo fontány. Vodní bytůstky s tím rády pomohou, zjišťuji ale, že vodní svět v našem akváriu docela nepříjemně kolabuje bez pravidelného vytěsňování těžkých kovů. Vodní bytůstky mají rády pohyb a dynamiku, proto je nejčastěji najdeme u bublajících potůčků či říček. Rády a v hojném počtu přebývají i v lesních tůňkách, studánkách či rybníčcích. U velkých řek je najdeme spíše tam, kde zůstaly zbytky přirozených meandrů a břehy porostlé přírodní vegetací. Vodní bytůstky podporují naše emoční prožívání a mohou nám pomoci zbavit se starých nežádoucích emočních vzorců. Vydlážděná koryta technokraticky upravených potoků, meliorační strouhy a přehnojené rybníky – tzv. bahňáky však představují pro vodní bytosti obrovské trauma a většina z nich je nucena tato místa opustit.
Vycházka lesem za neustálého hučení větru v korunách stromů může dát dobrou motivaci k navázání přátelských vztahů se živlem Vzduchu. Vzdušné bytůstky nám rády pomohou pročistit auru, když je o to požádáme. Zdržíme-li se v lese až do večerních hodin, často můžeme pocítit zvláštní příjemně aromatické vůně, hlavně v okolí vlhčích míst. I na tom mají zásluhu vzdušné bytůstky, které radostně vytvářejí bohatou směsici lesních vůní. Také nám může občas připadnout, jako by si z nás někdo potajmu trochu utahoval a probouzel v nás vzpomínky na prožité humorné příhody. Tak to budou zcela určitě draci, velcí šprýmaři a srandičkáři. Když zjistí, že je dokážete pozitivně vnímat, hned se k vám vesele přidruží a posílí vaše citové prožívání. Jsou zdatní aktéři; najednou vás nenápadně přinutí bezděčně odbočit z naplánované trasy na neznámou stezku, po níž se dostanete třeba k pěkné skále nebo k romantickému lesnímu jezírku. Draci dokáží dokonale zparodovat veškerá svazující náboženství, jimiž je po celá dlouhá tisíciletí násilně spoutáván a uzemňován přírodní svět. Styl jejich humoru asi nejlépe vystihuje veselá pohádka Anděl Páně, to je přesně ono, jako by se na ní snad sami podíleli… Neméně dokonale parodují i různé aktivity přebujelého lidského rozumu, zejména, co se vědeckého výzkumu týče. Nejprve si udělají legraci ze složitého a velevážného bádání renomovaných vědců, i z jejich neméně renomovaných vědeckých časopisů, a pak vysypou z rukávu všechny potřebné informace k danému tématu. Jasně, stručně, bez zbytečných složitostí a s veselou náladou.
Není těžké proniknout ani do světa Zemského živlu. Každý by měl mít nějaké své oblíbené místo v přírodě, kde může pravidelně pobývat o samotě. Nejlepší je mít dvě taková místa: jedno zapadlé v hloubi lesa a druhé na vrcholu kopce s dobrou vyhlídkou do krajiny. Cítíte-li, že vás nějaké místo přímo magicky přitahuje, tak to je to pravé. Intuice vždy zafunguje v pravý čas, pokud jen trochu uznáme její existenci. Pro spojení se živlem Země je také prospěšné sednout si na nějakou pěknou skálu. Světlejší horninové podklady navozují příjemný odpočinek, tmavší horniny zase nabádají k aktivitě. K umělecké práci výrazně motivuje žula nebo vápenec. Je dobré obklopit se doma společností všelijakých kamínků a minerálů, jejich strážci si s vámi rádi budou povídat. Tedy pokud nebudete mít v bytě moc elektrosmogu a ostrých energií z televizního vysílání. Ale úplně ze všeho nejlepší je mít zahrádku a vykouzlit z ní malou oázu pro přírodní bytůstky všeho druhu. Rozhodně by v ní neměla chybět fontánka, malý koutek divočiny s hustým roštím, pěkné urostlé stromy a pestré květinové záhony. Aby si přišly na své i bytůstky rozkladu, máme veliký kompost a v odlehlých koutech zahrady necháváme tlít spadané listí a kousky dřeva. Práce na zahrádce výborně čistí a harmonizuje auru. A pokud náhle zjistíte, že už asi víte, kam zasadit tuhle květinu a jak zpříjemnit tenhle kout zahrady, jste na nejlepší cestě dorozumět se s jejími přírodními obyvateli a vylepšovat svůj pozemek pod jejich moudrým vedením. A náhle zjistíte, že těch milých přírodních bytůstek ve vaší zahrádce utěšeně přibývá, hlavně činorodých a veselých skřítků.

Nádherné přátelství můžeme prožít také s bytostmi stromů. Pokud nějaký strom zjistí, že máte zájem o citové sblížení s přírodou, nenápadně si vás přivolá k sobě a snaží se vám pomoci odblokovat vaše rozumové předsudky. Když náhle pocítíte zvláštní dojetí, tak se to povedlo a může vás nakonec zaplavit i slavnostní pocit. Ze starých stromů vyzařuje obrovská moudrost a sečtělost. Je dobré poprosit jejich Strážce o „malé individuální zasvěcení“ pro práci s přírodou. Určitě neodmítnou a láskyplně nasměrují svou sílu tam, kde jste vnitřně nejpřístupnější pro citové prožívání. Žel staré stromy jsou bezcitně a neomaleně káceny, mizí z naší krajiny a s nimi i jejich pradávná moudrost. V prostředí bez starých rozvážných stromů pak snadno vítězí dětinskost a neochota přebírat zodpovědnost za svoje činy.
Nemusíte mít vůbec obavy, že by se vám přírodní bytosti vysmívaly za vaše nezdary nebo vám vyčítaly vaši nevědomost. Jakmile jakákoliv přírodní bytůstka zjistí, že máte zájem spolupracovat, zaujme k vám vlídný přístup a snaží se aktivně zapůsobit na všechny oblasti vašeho vnímání, které jsou přístupné k prožívání a vzájemné komunikaci.

Pralesní divočina – nejlepší lékař pro nemocnou duši

Udělejte si čas a vyrazte do nějaké pěkné přírodní divočiny. Nejlépe sólo, s báglem na zádech, kde jsou pečlivě uloženy všechny základní pomůcky pro nenáročné bydlení v lůně hlubokého horského lesa. Pralesní divočina v sobě skrývá ten nejlepší návod na léčení našich nemocných duší. Kde ji ale najít? Nejlepší pralesní divočina, kterou znám a kam se vcelku snadno dostanete, vesele a nerušeně bují v srdci Bavorského národního parku. Oblast mezi Luzným a Roklanem, toť hotový ráj pro všechny přírodní bytůstky a jejich radostnou práci. Slovy se to popsat nedá, musí se to zažít na vlastní kůži. A nejlepší ze všeho je zdržet se tam alespoň jeden týden. Jezdívám tam pravidelně a vždycky tam objevím něco nového, hlavně na tajných „pašeráckých“ stezkách. Spřátelené přírodní bytůstky s předstihem vědí, že se za nimi chystám a vždycky mi připraví nějaké malé překvapení. Naposledy to byla pořádná živelná bouřka, měl jsem to tak tak. Přírodní bytůstky se samozřejmě mohly smíchy potrhat. Jsou to vážně nesmrtelní šprýmaři. Jednou mi nakukali, abych šel na vrchol vysokého kopce, že mě tam čeká veliké překvapení. Bez váhání jsem tam zamířil, ale ouha: terén byl plný popadaných stromů, jedna kláda přes druhou, polomy, vývraty, kmeny odumřelé po kůrovcové kalamitě, no prostě totální džungle. Ale zvládnul jsem to a před setměním zdárně dosáhl vytouženého cíle. Na vrcholu kopce se nenacházelo nic zvláštního, byl hodně kamenitý a vzduch poněkud dusný. Tázavě jsem se ohlédnul po svých průvodcích, kde mají to slibované překvapení.
„Dočkáš se, jen malá chvilenka strpení,“ ujišťovali mne horlivě. A najednou cítím, jak se kolem mne začínají srocovat hejna muchniček a za malý mžik již přidrzle hodovaly na mém upoceném těle. A moji milí šprýmaři na to jen: „Hi hi hi.“ Po chvíli se však přece jen slitovali nad mým utrpením a povídají:
„Hele, kámo, když se ti podaří vykydat ze sebe ty nejhorší emoční obaly, tak ti ty potvory prachmiliónový dají pokoj.“ Nezbylo nic jiného než se horlivě pustit do pucování svého temna a najednou cítím, že ten kopec, jak je tak pěkně opuštěný a pralesovitý, vyzařuje nádhernou čistící energii. Díky ní se mi nakonec podařilo zvítězit jak nad sebou samým, tak i nad tím hejnem malých nenasytných potvůrek, a nakonec jsem pokojně usnul na měkkém mechovém polštáři.
Kdo má rád tajemná zákoutí opředená magickými energiemi, rozhodně by měl vyrazit do Krušných hor. Pralesní divočiny tam sice moc není, ale je tam velmi silně čistící a inspirující radioaktivní záření, hlavně na Jáchymovsku. Nejraději podnikám výpravu na Božídarské rašeliniště, neb mám velmi rád tajemné močály a slatiniště. Nemusíte být strach, že by rašeliniště u „Božího Daru“ bylo nějak paralyzováno zhoubnými náboženskými rituály. To v žádném případě, naopak tady vesele přebývá skvělá partička rozkladných přírodních bytůstek, která si říká „Zeithammer – časovaný buchar“. Močály, rašeliniště, slatiniště a jezera, jak je známe, jsou vlastně hrubohmotným odrazem překrásných rozlehlých močálovitých krajin nacházejících se v těch nejkrásnějších úrovních Univerzálního Rozkladu. Invazní civilizace jim tady ovšem dávají neskutečně na frak, protože se jaksi podvědomě bojí smrti.
Pro práci s přírodními bytostmi jsou samozřejmě skvělá i místa s hodně živým podkladem, pod nímž tajemně bublají minerální prameny. Proto často a rádi jezdíme do Slavkovského lesa nebo ke Konstantinkám, i když to máme trochu z ruky. A další místa, která vás rozhodně nezklamou, co se živelných sil týče, jsou sopečné kopce porostlé pěknými listnatými lesy. Intuice spolehlivě napoví, kam je potřeba vyrazit za prací i vlastním prožíváním. Teď už záleží jen na nás, jak se toho zhostíme. Není na to žádná rozumová školní šablona a tak to má být.

Hodně zdaru beze zmaru přejí
Aolian a kolektiv spřátelených přírodních bytůstek všeho druhu.

Zdroj: inner-light.ning.com


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě