Jak se při aplikaci lásky může proměnit chování dítěte, které si vynucuje kdeco

views 863 datum 7. 9. 2021
Děti potřebují lásku svých nejbližších. Možná si povíte, že to je jasná věc, nic nového. Jenže na individuálkách a o to intenzivněji teď i na těch Trénincích mysli se přesvědčuji velmi často o tom, že rodiče si jen myslí, že dávají lásku, ale lásku ve skutečnosti nedávají.

Je totiž úplně jedno, jak láskyplně a starostlivě vypadá naše chování vůči dítěti navenek. To, co rozhoduje, co mu v to svém přístupu k němu dáváme, je volba v naší mysli, která našemu vnějšímu projevu předchází. A podotýkám, že když si v mysli zvolíme lásku, nikdy nás to nevede do boje či jiné agrese, byť navenek se třeba i rázně vymezujeme.

Děti se často cítí nemilované (nepřijaté). Nerozumí tomu, ale necítí často lásku, tu skutečnou lásku, a tak se jí snaží vyzískat různými způsoby anebo na nedostatek lásky reagují jinak po svém, např. ten nedostatek překryjí rozhodnutím, že to je v pohodě. Ale o tom posledně zmíněném jindy.

V tomto článku se zaměřím na děti, které na nedostatek té skutečné lásky reagují tím, že si ji různými způsoby vynucují. Což stejně nevede k tomu, aby ji od rodičů získali, neboť získají jen nálepku, slabý odvar a tak pokaždé dojdou zklamání, které se po tom bude nutně odrážet v jejich míře sebeúcty. A nízká míra sebeúcty se pak v dospělosti bude odrážet i v jejich vztazích, dokud jednoho dne nezačnou z těchto destruktivních vzorců vystupovat. Což je nutně spojené s vystoupením ze své komfortní zóny.

To, že za vynucováním si pozornosti, péče, za zlobením je zoufalá snaha dětí pocítit ten skutečný cit ve směru k nim od jejich blízkých vysvětlím na jedné situaci, kterou jsme použili pro aplikaci lásky na sezení v rámci Tréninku mysli.

Myslím si, že pro některé z vás to může být jakýmsi důkazem toho, že to, co vysíláme (jinému dáváme) není v tom, co vidí oči těla (jak dané jednání vypadá navenek), ale v tom, co jsme si před tím vůči té situaci či tomu člověku zvolili ve své mysli.

Během jednoho tréninku na Tréninku mysli, jedna žena použila na trénování jednu situaci se svojí malou dcerou. Jednalo se o situaci, která se v různých obměnách opakuje. Kdy její malá dcera se dožaduje spousty z toho, co vidí očima, a chce, aby jí to maminka koupila. Žena v této situaci stejně jako v jiných podobných cítí v sobě tlak, sevření, možná až lehce bezmoc. Nechce vyhovět své dceři, avšak nakonec vyhoví pod tlakem.

Na rovinu, její dcera nad ní v tomto vykonává nadvládu, proto ona jako její maminka cítí bezmoc. A do tohoto nerovnovážného stavu se dostává díky své fixaci na dceru. Záleží ji na tom, aby si její dcera nic špatného o ní nemyslela, aby bylo dceři s ní dobře. Jelikož v opačném případě ji přepadá strach, že ji dcera později v dospělosti opustí. A ona z toho má strach, protože na přítomnosti dcery lpí, smysl jejího života váže předně na svoji dceru. Ovšem od této analýzy nyní ustupme. To není třeba rozebírat, jelikož v rámci Tréninku mysli se to vše plošně léčí na úrovni mentálního a emočního těla s dopadem do hmoty tím, že aplikujeme volbu lásky v mysli.

A právě to, co se stalo poté, co žena v jedné z těch mnoha situací si zvolila lásku ve své mysli, to budu nyní s velkým poděkováním dané ženě sdílet.

Daná žena mi s nadšením na začátku sezení povídala jednu situaci, kdy v rámci domácího tréninku mysli zkusila aplikovat lásku. Šlo o jednu z těch mnoha podobných situací s dcerou. Šli do obchodu s cílem, aby si vybrala jedny legíny s jejím oblíbeným potiskem. Dcera však chtěla všechny troje druhy legín s tím potiskem. Žena pod tlakem cítěným v sobě souhlasila. Dcera však po odsouhlasení všech legín, které chtěla, zatoužila v obchodě po dalších věcech, ostatně tak jako vždy.

V ženě prý se začaly vynořovat ty její známé pocity, které s dcerou při těchto obdobných situacích cítí – tlak, sevření, jako by jí dcera tlačila ke zdi, bezmoc atd. Žena si vzpomněla na Trénink mysli, na techniky, které jsme tam cvičili, a zkusila je modifikovaně použít. Prý ihned pocítila změnu v emocích, šla do většího vnitřního klidu. A na to automaticky a spontánně reagovalo její tělo a ona se vůči požadavkům dcery důrazně vymezila a jasně stanovila, že ty troje legíny koupí, ale že už nic dalšího. Byť takto nikdy nezareagovala, spíše se vždy snažila dceři ve všem vyhovět ze strachu, byla velice překvapená z reakce dcery. Dcera prý se zarazila. Na maminčino rozhodnutí, že se již nic jiného kupovat nebude, neměla protiargument. Bylo prý cítit, že rozhodnutí maminky respektuje a prý ji skočila do náruče a obejmula. A ve spokojenosti šly k pokladně zaplatit ty troje legíny.

Žena byla velmi překvapená, jelikož toto se nikdy nestalo a už vůbec ne v situaci, kdy dceři odmítla splnit, co chce. Když to na Tréninku povídala, byla naprosto nadšená a stále šokovaná, jak to funguje a jakou máme všichni moc a jak naše životy mohou být úplně jiné, jelikož si svými volbami soudu ve své mysli činíme zbytečné nepříjemnosti venku.

Daná žena však chtěla danou situaci s těma legínama zkusit i v rámci Tréninku mysli za mého doprovodu projet, jelikož měla pocit, že mohla v té situaci být ještě ve větším vnitřním klidu a udržet jej trochu déle, byť i to způsobilo ohromnou změnu v realitě v té situaci. Povídala totiž, že ten vnitřní klid, což je důkaz zvolení lásky ve své mysli, byla schopna udržet jen na moment a i tak to způsobilo takovou vnější změnu.

Nechala tedy na sezení najet v rámci vizualizace tu situaci. Jakmile jí najely ty známé nepříjemné pocity, tak si ve své mysli zvolila pohlížet na dceru a tu situaci s láskou a dostala se ještě do hlubšího vnitřního klidu, emoce se ještě více samovolně proměnily a situace v obchodě se odvíjela následovně. Dcera nepotřebovala žádné legíny, byť to byly legíny s jejím oblíbeným potiskem. S pocitem, že nic v tom obchodě nepotřebuje, chytla namku za ruku a odcházely z prodejny.

A víte, proč najednou její dcera nepotřebovala žádné z těch legín a ani nic jiného v tom obchodě? Její maminka jí dala lásku. A o tu dané holčičce šlo. Dostala ji právě tím, že maminka si zvolila smýšlet beze strachu ve své mysli vůči ní. A legíny již nepotřebovala, jelikož ty byly pouze náhražkou lásky. A i v té reálné situaci, kdy se ženě podařilo jít aspoň chvilku do klidu, dcera dostala určitou míru lásky. Byť volbou lásky v mysli vůči dceři následovalo to, že se vůči dceři vymezila a jasně určila, že ty troje legíny koupí ale dál už nic. Jelikož to bylo to, jak přirozeně reagovalo její tělo, poté, co si zvolila ve své mysli vůči dceři lásku.

Naopak kdykoliv dotčená žena své dceři vyhověla a koupila ji to, co chtěla, avšak pod tlakem, tak to bylo na základě myšlenky soudu (strachu). Což cítila jako tlak v těle.

Znovu na tomto místě uvádím, že to, co dotyčnému skutečně dáváme, zda lásku či strach, není vidět v tom, jak dané jednání vypadá navenek, ale v tom, co si vůči dotyčnému zvolíme ve své mysli.

Daná žena si často vůči dceři volila v mysli soud. Jelikož nad situací smýšlela stylem – Jak se dcera bude cítit, když ji to nekoupím? Když ji to nekoupím, bude smutná a nebude se mnou ráda? Atd. A tak i když dceři vyhověla, nedala ji ve skutečnosti lásku, ale strach, jelikož tak učinila na základě myšlenky soudu. A přesně to se jí vracelo např. v tom, že dcera si toho nevážila, že to považovala za samozřejmost, že to její chtění nemělo konce atd.

V té konkrétní reálné situaci si poprvé zvolila lásku v nějaké rovině ve vztahu k dceři (proto i to její zklidnění) a v ještě hlubší rovině pak přímo na tréninku, kdy pocítila ještě hlubší zklidnění, které udržela déle. Dcera tu lásku, kterou ji maminka vyslala, v obou případech (jak v té reálné situaci, tak i pak v té vizualizaci) pocítila. A proto v reálu ji stačili ty troje legíny a ještě svoji mámu obejmula a byla za ně vděčná a v té následné vizualizaci (kdy se žena dostala ještě do hlubšího vnitřního klidu a tedy ještě intenzivněji vyslala k dceři lásku) nepotřebovala legíny žádné, jelikož ty byly pouze ubohou náhražkou lásky. Ty legíny stejně jako ostatní věci, které si vynucovala, chtěla proto, že když maminka vyhověla, ona krátce pocítila lásku, byl to pro ni jakýsi důkaz lásky. Avšak iluzorní. Proto potřebovala stále více a více být maminkou obdarovávaná.

Tím, že si její maminka zvolila vůči ní lásku v mysli, své dceři vyslala skutečnou lásku, dcera, byť vůbec netuší, co se stalo, tu lásku zavnímala. Pocítila lásku od maminky a v důsledku toho vůbec nepotřebovala její náhražky. A tu lásku pocítila navzdory tomu, že maminka se vymezila. Jelikož to vymezení vycházelo z volby lásky v mysli, která tomu předcházela.

A tu lásku její dcera pocítila již v té realitě v tom obchodě, když to ta žena zkoušela aplikovat. A byť to udržela jen krátce a ne v takové hloubce, už to stačilo k tomu, aby se celá situace změnila, kdy dcera přestala chtít další věci a byla spokojená s legínama a ještě maminku objala.

Chápete, jakou máme moc! Avšak ta naše moc nespočívá v tom, že jsme samotvůrci (oddělení od Boha). Nejsme! Jsme spolutvůrci, jelikož tvoříme společně s Bohem a každý, my i Bůh na tom máme svůj vlastní nezastupitelný díl.

S láskou Peťa

Zdroj: www.jinypristup.cz

sdílet: 
holubice
Podpořte nás

Děkujeme

Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat.

Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro platby v ČR::
107-7380440287/0100 s uvedením „Dar“ do zprávy pro příjemce.

111
111 Kč
222
333 Kč
333
555 Kč
444
777 Kč
999
999 Kč
libovolna
libovolná částka
logo Cesty k sobě 2021