Zdroj: Pixabay.com

Programy mysli se spouští ve chvíli, kdy si začneme uvědomovat svou osobnost. Toto napojení na program mysli vzniká někdy okolo třetího roku života. Do té doby jsme napojeni na program vědomí (existence). Jakmile dojde k uvědomění si své osobnosti, nastupují programy mysli a v nich jsme drženi do té doby, dokud si to neuvědomíme a nechceme stávající programy propustit.

Tento dokonalý systém je nyní viděn čím dál tím více a my jsme na cestě k sobě. Tedy spíše do sebe, neboť to, co hledáme, máme uvnitř nás samých. My jsme to, co hledáme.

Je úžasné, jak si naše programy mysli vyberou rod i prostředí, do kterého se narodí, aby právě tito lidé a tyto situace pomohly k tomuto prozření. V našich buňkách se smíchají programy rodů našich rodičů a osoby, které nám do života přichází jsou našimi pomocníky v tomto procesu cesty sami k sobě.

Programy mysli máme každý své vlastní jedinečné a je pak jen na samotném vědomí (existenci, životu) – vše se děje samo – kdy a jak jsou odžívány.

Naším úkolem je “jen” uvidět a přijmout. Jako nestranný pozorovatel uzřít program mysli a ten vědomě nechat odejít. Tak jak programy mysli jeden za druhým vidíme (vědomě si uvědomujeme) slábnou a v tomto uzření (přijímání) se rozpouští, až není nikdo a nic co by nám náš život narušovalo a my se stáváme vnitřním klidem a život je zažívám v lehkosti a naplnění.

Všechny programy mysli samozřejmě nelze vypsat, ale pro představu uvedu příklady: jsou to malé programy, jako, představy o tom, co si druhý o nás myslí, představy, jak by měl druhý žít a chovat se k nám i okolí, přes programy vlastní sebehodnoty, kdy máme představu, že musíme něčím být, abychom měli hondotu. Například být úspěšní, pracovití, soucitní, hodní, chytrý, oceňovaní přáteli a rodinou, že nás ostatní musí mít ostatní rádi a abychom cítili nějakou hodnotu sebe sama a lásku k sobě, až po programy, že život je náročný, těžký, a že musíme dělat to či ono, abychom přežili. Program mysli jako strach o sebe, o své blízké, strach o práci, o peníze, o svobodu, o život.

Vše, co naší myslí projde a netýká se to základních potřeb, jako kdy jít na záchod, kdy se najíst, kdy napít, kdy přecházet silnici😊, jsou vlastně programy mysli, které se snaží ovládnout náš život a my je vnímáme jako realitu.

Předesílám, že vše se děje samo, takže není na nás samotných, kdy se změna bytí z mysli, přehoupne do vědomého bytí (existence, v proudu života), ale už jen samotná myšlenka, touha, potřeba změny současného bytí, spouští tuto změnu samotnou a to je program samotného vědomí.

Říkám tomu – vědomé rozhodnutí – a toto rozhodnutí, pokud učiníme vědomě (vnitřně, z bytosného já) a rozhodneme se pro ten nejlepší život pro nás samotné – a již se k tomuto rozhodnutí nebudeme vracet a měnit ho, kdy ho nebudeme rozebírat a hodnotit přicházející změny, ale zůstaneme ve stavu rozhodnutí, nám spustí proces, který nás do stavu vědomého bytí (existence) dovede.

Tento proces není snadný, ale já věřím, že snadný být může.

Je to proces, kdy se programy mysli naopak v první fázi začnou zvědomovat jeden za druhých a nám přijde, že je to ještě horší než předtím. Ale to je jen proces, který nás učí vědomě programy uvidět, nehodnotit je a nechat je jen projít myslí, a v některých případech i tělem, neboť proces se děje i na fyzické rovině.

Před úsvitem je největší tma.

A toto platilo i v mém případě před koncem procesu, kdy ty nejsilnější programy byly zvědoměny právě v té chvíli, kdy jsem na to již měla – ve smyslu – kdy už nehodnotíme, kdy již víme, že je to jen program, a kdy můžeme vědomí požádat i o pomoc – prostě to odevzdat, ať to vědomí vyřeší za nás a zůstat v klidu a počkat si na další krok.

Stále více z nás, tímto procesem prochází a nechává se unášet proudem života a tuto hru již hraje podle pravidel, které zná, vidí a ví o nich. Bez představ, bez posuzování, bez očekávání, ale jen v přijímání a pozorování dokonalosti programu samotného vědomí (existence).

Někdy si tuto dokonalost procesu uvědomíme až později, ale vždy vězme, že vědomí (existence) ví víc než my a není na nás si myslet, že bychom to udělali lépe😊.

Proč chce někdo opustit stav bytí z mysli?

Protože už udělal a zkusil všechno, co mu mysl nabízela a stále žije ve stavu nahoru a dolů, ve stavu radosti a pak smutku, stavu energie a pak únavy, kdy už nás naše programy mysli natolik unaví, že už nechceme dál tímto způsobem ne-fungovat (žít).

Už vnímáme, že tohle není život, který bychom si přáli. Že hodnoty, kterým jsme dříve přikládali důležitost, nyní vnímáme jako ty, které nás k harmonickému životu nedovedou a právě harmonický, naplněný život je to, co ve své podstatě opravdu chceme.

Á propos, chtít. To je také krásný program mysli, představa, že když budu mít tohle, a když ještě udělám tohle, a když tohle změním a tohle vnitřně vyčistím, tak přijde ten vysněný život. Omyl přátelé, další mazaný program mysli, neboť jen vědomí ví, co je zájem celku, a tedy i náš. Jen vědomí ví, co nás učiní opravdu šťastnými, a to je vnitřní stav bytí, který nastane právě až po opuštění programů mysli.

To, kdy tento stav nastane a jak, ale neurčujeme my sami, ale to se děje samo. Vědomí pro nás připravilo ten nejlepší proces a na nás je, mu dát prostor a důvěru, aby nás procesem provedlo.

Jsme pozorovateli, kteří mají jediný úkol, pozorovat programy mysli, a bavit se tím, co mysl dokáže ještě vymyslet (předložit nám), aby nás odvedla od našeho skutečného života.

Takže pokud to tak cítíte, pokud to s vámi rezonuje, opusťte svět podle vašich představ – život podle programů mysli a rozhodněte se pro samotnou existenci – vědomý proud života a nechte se unášet dokonalostí procesu právě pro každého z vás.

Jsme jedinečný, a tak jedinečný je i náš vlastní proces.

S láskou Tereza – program mysli – třeba to někomu pomůže😊

Zdroj:mahulen-tereza-kisir.webnode.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě