Co dělat, abychom se v čemkoliv rozhodli správně?

views 1 126 datum 8. 8. 2021
Zdroj: Pixabay.com

V tomto článku s vámi budu sdílet jeden okamžik z Tréninku mysli. V rámci Tréninku si lidé zkouší různými technikami aplikovat lásku – jinými slovy zkouší být tím, kým skutečně jsou. A tím zjišťují, opakovaně se utvrzují v tom, jakou mají moc a že leží v jejich volbě v mysli a utvrzují se v tom, kým jsou. Byl to velmi silný okamžik a myslím, že může být velmi poučný pro spoustu z vás.

Během Tréninku mysli si lidé vybavují různé lidi a různé nepříjemné situace, které se jim staly, a zkouší tam různými způsoby aplikovat lásku a tím plošně rozpouštět všechna jejich destruktivní nastavení, která jsou na toho člověka či tu situaci navázána. A tím ihned v rámci vizualizace zjišťují, co byla jejich skutečná vůle v té situaci či vůči tomu člověku. A současně si prožívají, jakou mají moc. Tím, že po aplikaci lásky v rámci vizualizace vidí tu situaci odehrávat se zcela jinak a že není v ničem problém, si uvědomují, že skutečně to, že to byla pro ně nepříjemná situace či se jim vůbec stala, že dotyčný je pro ně nepříjemný, je výtvor, který jako spolutvůrci umožnili svoji volbou v mysli.

Jednu ženu v rámci Tréninku mysli napadlo, že zkusí aplikovat lásku na jednu nepříjemnou situaci se svým synem, která se jí nedávno stala. A tím tedy zkusí za mé asistence zjistit, co je její skutečná vůle v té situaci.

Dle jejich slov syn, pubertální věk, je věčně u své přítelkyně a její rodiny. Sotva se vrátil teď z dovolené, kde byl s přítelkyní a její rodinou, tak jí jako mamce oznámil, že na víkend by šel zase tam. Dané ženě se to moc nelíbilo, že je pořád pryč, pořád u přítelkyně a její rodiny atd. Ne však proto, že by žárlila na danou přítelkyni a rodinu, jelikož sama se uměla zabavit, uměla si udělat svůj program sama nebo se zbytkem rodiny, ale nějak cítila, že to není výchovné, že to není úplně správné. Ale nevěděla pořádně, jak na to správně reagovat a tak si chtěla v rámci Tréninku ukázat, co je její skutečná vůle (= Boží vůle) v té situaci. A ta vystoupí zcela samovolně vždy, když si ve své mysli zvolíme lásku.

Daná žena v rámci vizualizace nechala najet tu situaci, kdy její syn se vrátil z dovolené, kde byl se svojí přítelkyní a její rodinou a ptá se jí, jestli by nemohl na víkend zase k nim. Poté, co jí to rozrušilo, zkusila aplikovat lásku jednou z těch technik, které trénujeme na Tréninku mysli, a nepříjemné emoce se okamžitě vytratily a namísto nich v sobě cítila vnitřní klid. Což je důkazem toho, že skutečně ve své mysli zvolila lásku a nikoliv soud, který volila do té chvíle.

V tom stavu klidu, poté, co jí syn prosil o další víkend mimo domov, žena v rámci té vizualizace reagovala tak, že k synovi přistoupila a beze slova ho obejmula. Zkrátka v tom stavu klidu žena pocítila, že na dotaz syna, jestli může u přítelkyně být zase na víkend, chce reagovat tak, že ho chce obejmout. Jí tato reakce samotnou velmi překvapila. Jelikož přeci vůbec neřešila danou situaci a navíc běžně syna neobjímá. Toto si pomyslelo její ego, které opět ji tam skočilo. Její syn na její objetí reagoval tak, že byl prý překvapený, ale velmi rád. Prý si po tom objetí v rámci té vizualizace sedl na židli a bylo najednou vidět, jak je uhoněný, zničený z toho věčného lítání mimo domov. To navenek vypadající nadšení z toho, že může být věčně mimo domov u přítelkyně, se ukázalo v pravém světle. Iluze spadla. Proč?  Žena si v té situaci ve své mysli zvolila lásku a kde je láska, iluze padají a vše ze strachu se rozpadá v prach a zůstává jen to skutečné, to opravdové.

To byla pro ženu velmi překvapivá skutečnost, kterou dříve vůbec neviděla. Dané ženě došlo, že její syn vlastně nechce tolik být mimo domov a že to jeho bytí spíše u rodiny partnerky než doma anebo vůbec mít nějaký vážný vztah v tomto věku, je proto, že doma cítí, že nemá doma. Tak ho někde hledá. Utíká.

 

A přesně toto uvědomění bylo řešením celé situace. Bylo to JAK od Boha. Již to tedy nebylo o tom, jestli ho pustit nebo ne a že ji štve s tím, že je pořád pryč. Již to bylo o tom, jak udělat, aby se cítil doma jako doma, cítil její lásku.

Podotýkám, že nedostatek lásky v dětství se může u dětí či dospívajících nebo i dospělých projevovat i opačným extrémem, a sice že máme tendenci se na rodiče fixovat a sloužit jim, avšak nikoliv proto že chceme, ale ze strachu. A tak vlastně podprahově se snažíme takto dodatečně vyzískat jejich přízeň, jejich lásku, jejich plnou přítomnost.

Ať už rodiče navenek projevují jakože lásku – v objetí, ve sdělování toho, jak moc mají své děti rádi, ve skutcích atd., tak to, co dětem skutečně dávají (zda lásku či strach), leží v tom, co si zvolili vůči dětem, v té situaci ve své mysli. Např. pokud dítě žadoní, aby si s ním rodič šel hrát, a on teda půjde, ale nechce, je naštvanej, že to dítě chce atd., tak dítěti tímto svým projevem (byť mu navenek věnuje pozornost), nedává lásku, ale strach (soud). Rodiče, tak jako každý jiný, může dát lásku jedině tehdy, když si ji zvolili vůči dotyčnému ve své mysli. Jelikož mysl, emoce a tělo jsou naše nástroje a v mysli si volíme. A emoce a tělo jako až následné nástroje jen následují volbu učiněnou v mysli.

Mnozí lidé řeší, jak se v nějaké situaci mají rozhodnout, jaké rozhodnutí je to jejich, neustále přemítají v hlavě, co dělat, aby se nerozhodli špatně. Jenže to se fušujeme do té části na spolutvoření, která nám nenáleží. Když se to snažíme vymyslet, tvoříme z ega. Můžete to poznat tak, že jednáte pod tlakem, uvnitř vás je byť lehké sevření, tlak, nesvoboda. Svěřili jste danou situaci egu, někomu, kdo nehraje ve váš prospěch. Ego vám nikdy neposkládá situaci pro vaše největší dobro a dobro všech zúčastněných. A jeden z mnoha důvodů je ten, že ego (ta část mysli, která je ovládaná egem) vychází pouze z toho, co zná, s čím má zkušenost. Vychází z minulosti vaší či vašich předků a tedy jedná dle předsudků a soudů. A to je strach. To není láska. Avšak láska je ta jediná moc, která cokoliv v našem životě je schopna poskládat konstruktivně.

V dané zmíněné situaci s tím dospívajícím synem se tak ego zmíněné ženy zaobíralo pouze tím, zda povolit či nepovolit. Na této bázi chtělo danou situaci vyřešit. Daná žena byla zmatená a na pochybách, co dělat, jak se zachovat správně, jelikož ani jedna varianta jí nezbavila vnitřního tlaku. No a jakmile si v mysli zvolila lásku a v důsledku toho šla do vnitřního klidu, najednou se ji zcela rozšířil pohled na celou situaci. Iluze se rozbořila a v té lásce vyvstala pravda pro ni v té situaci (= její skutečná vůle). S překvapením zjistila, že celou dobu šlo o zcela něco jiného, než řešila v hlavě (v ego-mysli). Nešlo o to, zda povolit či nepovolit, aby její pubertální syn byl tak často u své přítelkyně a její rodiny, ale co dělat, aby její syn se cítil doma více jako doma a neměl potřebu hledat domov jinde. A na ještě hlubší rovině, co dělat, aby její syn si byl více vědom toho, kým je, jak mocný je, a že domov, to bezpečí leží v něm.

S láskou Peťa

Zdroj: www.jinypristup.cz

sdílet: 
holubice
Podpořte nás

Děkujeme

Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat.

Pro platby zdarma v ČR a Eurozóně:
2502009848/2010 s uvedením slova
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro platby v ČR:
107-7380440287/0100 s uvedením
„Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí:
IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287 
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX
Název účtu: CESTY K SOBĚ
Praha 4, 149 00
Česká republika

111
111 Kč
222
333 Kč
333
555 Kč
444
777 Kč
999
999 Kč
libovolna
libovolná částka
logo Cesty k sobě 2021