Odkud vlastně přichází láska a kam se ztrácí poté, co jsme ztratili někoho, koho máme rádi? Na počátku vztahu přináší láska mnohé hezké, dá se říci kouzelné společné chvilky. Tento vztah ovšem nemusí vydržet navěky, mnohdy ani nemívá dlouhého trvání a nám přijde na mysl otázka: Jak je to možné, že konec lásky přináší lidem tolik bolesti a strádání? Každý z nás prochází jistými životními zkušenostmi. Ne každý z nás si chce různé „druhy situací“ sám prožít. Někdo je skutečně prožít chce, zatímco jiní se naprosto spokojí s tím, že je prožijí při sledování filmu nebo při čtení knihy zabývající se touto problematikou prostřednictvím hlavních hrdinů, kterým buďto fandí nebo naopak s jejich počínáním nesouhlasí. Mnozí se třeba spokojí s informacemi, jež získají z vyprávění svých přátel – spatřují přínos v tom, že se mohou „s danou problematikou seznámit, aniž by přitom riskovali“. Potřebu prožít lásku, která je pro člověka vcelku přirozená, se pak nevědomky snaží něčím jiným nahradit – honbou za penězi, za statutem, za vyšším postavením, za vlastnictvím cenných předmětů apod. Častou „kompenzací“ v tomto směru bývá rovněž láska ke zvířatům.

Mnozí z těch vskutku našli odvahu otevřít srdce člověku, kterého mají rádi, otevřeli své srdce. Ti se mohou posléze setkat se zklamáním a řešit četné nepříjemné situace spojené s rozchodem, loučením. Je to moment, jenž prověřuje, ale také „zpevňuje“ srdce člověka. Právě v tomto totiž získává jakousi imunitu, psychickou odolnost i odvahu. Konkrétně: odvahu uchovat si své city, a to bez ohledu na vnější okolnosti. Platí, že mnohé lidské strádání začíná tím, když člověk nesprávně pochopil, že láska přichází zvenčí, od jiného člověka a že člověk nemůže být šťastný sám o sobě. Pokud se člověku podaří potkat svůj «ideál», pak když jej po nějaké době ztratí, zdá se mu tato ztráta být něčím, co se „nedá přežít“, „nedá snést“; jako kdyby odumřela část jeho samého.

Měl by však pochopit to nejdůležitější, totiž že láska sama o sobě nemůže z vašeho srdce nikam odejít. Tak se stalo. Jiný člověk vám daroval v podobě lásky něco kouzelného, neuvěřitelného, nabil vás pozitivní energií. Právě díky němu, díky soužití s ním se prožívání lásky uvnitř vás obnovilo, zdokonalilo. Bohužel však nastal moment rozloučení. I toto však byl dar od osudu, za který je pak třeba poděkovat, a to nejen onomu člověku, ale vlastně „celému vesmíru“ A vůbec není vhodné se snažit jej různými způsoby k sobě připoutat. To by totiž do principu vděčnosti vůbec nezapadlo.

Získáváme povědomí o tom, co se vlastně děje, To již samo o sobě může přispět ke zmírnění duševního utrpení v důsledku odloučení od člověka, kterého jsme milovali. Je pro nás také důležité naučit se rozlišovat lásku od bolesti. Do jisté míry to připomíná proces přebírání obilovin. Pro snazší pochopení si prožívání lásky představte jako hromadu pohanky. A nyní je třeba, abyste oddělili bolestivé a nepříjemné pocity (tj. jakoby černá zrnka, jež jsou k nepotřebě) od momentů prožívání plného života, rozletu, zamilovanosti (to jsou jakoby dobrá zrnka). Dáte nám jistě za pravdu v tom, že těch dobrých zrnek je většina. A můžete z nich uvařit dobré jídlo… Obdobně platí, že z oněch hezkých vzpomínek můžete „uvařit“ jídlo, které „nasytí“ vaši duši. Srdce je jako velký dům, ve kterém mohou všichni nalézt místo. A čím více lásky se v něm skrývá, tím je bohatší a silnější. Ztracenou lásku považujte za základ pro budoucí vztahy. Platí totiž, že když s láskou získáte nějaké zkušenosti, získáte informace o tom, jak skutečný pocit lásky vlastně vypadá a následně najdete někoho, kdo bude hoden toho, abyste se s ním o své štěstí podělili. Nebojte se pak znovu zamilovat, znovu dát někomu svoji důvěru, znovu tento „objekt lásky“ ztratit a znovu riskovat. Pokud totiž svoje srdce uzavřete před bolestí, uzavřete je automaticky také před radostí, neboť radost i bolest vstupují do vašeho srdce stejnými dveřmi, totiž dveřmi poznání skutečného štěstí, jež s pocitem lásky úzce souvisí.

Přejeme všem hodně trpělivosti a víry, že se vaše sny uskuteční!

Všechno, co si přejete, máte na dosah. Důležité je to skutečně pocítit!

Zdroj: www.adaline.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě