Zdroj: Pixabay.com

Jak se biohospodaření projevuje v reálném životě? Je to dobrá teotie, ale praxe poněkud náročnější? Zálaží na úhlu pohledu. Co k tématu říkají zemědělci a jak celý koncept vnímají?

Doba čtení 3,5 min.

Cesty k sobě


V šetrně obhospodařovaných lokalitách na Znojemsku se daří koroptvím, nejrůznějším druhům brouků i vzácnému pleveli. Zemědělci omezení zákonem však jen nevrle sčítají ztráty. Museli se vzdát původních plánů.

Už dva a půl roku platí pro zemědělce v národních parcích přísnější pravidla. Někteří se museli při farmaření vzdát „chemie“ podobě biocidů, vápnění, kejdy a umělých hnojiv, jiní proměnili pole v louky.

Byť se novela zákona týká všech čtyř národních parků v zemi, reálně se vztahuje zejména k tomu jedinému na jižní Moravě – Podyjí. Ty ostatní mají totiž mimo les jiné ekosystémy, než jsou pole s ornou půdou.

A správci podyjské krajiny jásají z prvních viditelných výsledků. „Na nehnojených a nestříkaných pozemcích jsme zaznamenali mnohem větší výskyt hmyzu, ptactva i zvěře. Na některých místech se objevily vzácné polní plevele a jinde se naopak po vytrvalých deštích neobjevily erozní rýhy,“ líčí expertka na zemědělství správy Národního parku Podyjí Veronika Dubovská.

Zdejší vinice, orná půda i trvalé travní porosty obsahují v půdě vyšší podíl organické hmoty a zadržují mnohem více vody než běžné lány řepky nebo obilnin. A voda kontaminovaná zbytky postřiků a hnojiv již nestéká do jádra území národního parku ani řeky Dyje, která je zdrojem pitné vody pro Znojmo.

Změna v krajině je vidět nejlépe na Lukovsku. Místo bloků orné půdy tu jsou louky s pestrou směsí trav a bylin.

„Zdejší zemědělci nemají kapacity hospodařit v režimu bio, a tak skoro celé území zatravnili. Navíc tady správa parku už několik let vytváří takzvaný územní systém ekologické stability, což je takový provázaný celorepublikový systém biokoridorů a biocenter. Mezi lány řepky nebo pšenice představují pro zvířata kousek přívětivějšího prostoru pro život a rozmnožování,“ popisuje Dubovská.

Víc brouků i koroptví vs. nízké výnosy

Už první rok změny po výsadbě biocenter odborníci s úžasem pozorovali změny přírody, ve které se objevují nejen zmíněné vzácné plevele, ale i obrovský výskyt brouků, motýlů, čmeláků nebo samotářských včel, a myslivci hlásí mnohem víc zajíců, koroptví nebo bažantů.

„Nejsou k tomu sice exaktní důkazy, nepočítáme ani neznačkujeme zajíce a koroptve, ale pozorujeme, jak se postupně populační stavy regenerují. Srnka chce srnče položit do klidu a ten má ve zdejším biocentru nebo na kraji louky, ne na šedesátihektarovém lánu, kde jezdí kombajn. Změna bude nejvíc patrná třeba za dvacet let, ale už nyní ji lze pozorovat. A její rychlost mě osobně velmi pozitivně překvapila. Přírodu bychom měli více nechat dělat, co umí, má velkou schopnost regenerace,“ poukazuje Dubovská.

To se ale bije s rostlinnou i živočišnou výrobou. Přejít do systému ekologického zemědělství musela i společnost Podyjí. Hospodaří v okolí obce Čížov na
1 600 hektarech, do kategorie bio je zařazeno zhruba 200 hektarů.

Podle předsedy představenstva Josefa Hraběte nebyl přechod z konvenčního zemědělství jednoduchý. Hospodaření bez hnojiv a chemie na omezení plevelů je problémové, výnosu jako jinde tady společnost nedosáhne. I proto, že je na Čížovsku horší bonita půdy, je kamenitá, a tak tady nelze ani výrazně orat.

Původně přitom společnost chtěla na zmíněných 200 hektarech pokrýt celou potřebu krmiva pro živočišnou výrobu. „Ale porosty jsou tady slabší. Když totiž vojtěšku nebo jetelotrávy nemůžeme přihnojit, klesají výnosy. Pokud se nějaký rok přidají nízké srážky, sklidíte minimum. A tak musíme zasévat pícniny i na pozemcích mimo národní park,“ vysvětluje Hrabě.

Ochrana i pro pozemky u jeskyní

Změna hospodaření se přímo týká například i vinařského podniku Znovín Znojmo, který tak musel přejít na slavné vinici Šobes na biovinohradnictví. Zemědělců, kteří částí svého hospodaření zasahují do národního parku, a tak museli změnit postupy práce, není mnoho, jde o jednotky.

Přidaly se ale i podniky, které nemusely. Kromě Znovínu jde o šest vinařství, která hospodaří jen v ochranném pásmu, kterých se novela z roku 2018 netýká, přesto se dala na dráhu bio.

„To je velké pozitivum směrem k ekologizaci celého zemědělství. Bylo by velkým přínosem, aby se šetrné podmínky hospodaření vztahovaly i na ochranná pásma. Jsme velmi malý národní park a to, co se v nich děje, má velký vliv i na vlastní území parku,“ kvituje Dubovská.

Zákaz intenzivních technologií včetně biocidů je v zákoně snad od začátku i pro I. a II. zóny chráněných krajinných oblastí (CHKO). I tady ale platí to, co u národních parků.

„Orná půda se v těchto zónách prakticky nenachází. Výjimkou je Moravský kras, kde byly do I. a II. zóny zařazeny nad jeskyněmi i pozemky doposud intenzivně orebně využívané,“ podotkla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).

Několik desítek hektarů pozemků firma Zemspol nyní kvůli ochraně jedinečných jeskynních ekosystémů zatravňuje rozmanitou směsí prospívající hmyzu, nehnojí a neaplikuje biocidy. „Až budou všichni zemědělci hospodařit takto, bude potřeba méně ochránců přírody,“ komentoval to ředitel AOPK František Pelc.

Autor: Markéta Dušková

Zdroj: www.idnes.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě