Zdroj: Pixabay.com

Víte, co předcházelo dalekohledu? Astroláb. Tedy přesněji, velká armilární sféra, kterou používal Tycho Brahe. Stále z toho nejste moudří? Není se čemu divit, astrolábů je více druhů, ale ten v Praze, ten je jen jeden. Vše potřebné vás čeká v článku.

Doba čtení 4 min.

Cesty k sobě


Astroláb je historický astronomický přístroj, tvořený měděným nebo mosazným kruhem, při měření volně zavěšený ve svislé poloze, v jehož středu je otáčivě upevněna alhidáda se dvěma průzory a s ukazateli. Astronomové, astrologové, navigátoři a další používali astroláb na určování a předpovídání poloh hvězd a Slunce, určování místního času podle místní zeměpisné délky a naopak, k zeměměřickým účelům a pro triangulaci. Astroláb lze považovat za ploché účelové zjednodušení armilární sféry.

Astrologický astroláb, astronomické hodiny a Pražský orloj - třetí nejstarší orloj na světě

V trigonometrii a elementární geometrii je triangulace způsob zjišťování souřadnic a vzdáleností. Provádí se trigonometrickým výpočtem. Sestrojí se pomyslný trojúhelník, jehož jedna strana je strana již známého jiného trojúhelníku s dvěma koncovými referenčními body a třetím bodem je místo, jehož souřadnice se zjišťuje. Triangulace se nejčastěji užívá pro účely geodézie, navigace, metrologie, astrometrie nebo při řízení palby.

Velká armilární sféra, kterou používal Tycho Brahe na své obsevatoři Stjerneborg, byla nejpřesnějším přístrojem k měření polohy nebeských těles před vynálezem dalekohledu. Umožňovala měření s přesností cca 30 úhlových vteřin.

Astroláb lze považovat za její zjednodušenou plochou variantu.

Ačkoliv je známo, že astroláb je velmi starý přístroj, jeho původ není zcela zřejmý. Někteří historici jeho vynález připisují astronomu Apollóniu z Pergy či Hipparchovi žijícímu v polovině 2. století př. n. l., jiní Hypatii z Alexandrie žijící na přelomu čtvrtého a pátého století. K dokonalosti tento přístroj dovedli až Arabové.

Astrologický astroláb, astronomické hodiny a Pražský orloj - třetí nejstarší orloj na světě             Astrologický astroláb, astronomické hodiny a Pražský orloj - třetí nejstarší orloj na světě

Modernější konstrukce astronomického astrolábu je realizována hranolovým astrolábem s rtuťovým horizontem a trojbokým hranolem.

Typický astronomický astroláb sestává z mosazného disku zvaného mater (matka), který je opatřen otočnými prvky. Jedna strana tvoří pohyblivou mapu oblohy, druhá slouží k měření úhlové výšky nebeských těles.

Mapa oblohy obsahuje stereografickou projekci nebeské sféry, která je tvořena křivkami sledujícími úhlovou výšku těles v závislosti na azimutu. Tato projekce je závislá na zeměpisné šířce, proto bývá vyryta do výměnného disku. Nad touto vrstvou je otočné rete (síť), na kterém jsou vyznačeny polohy ekliptiky se zvěrokruhem a vybraných nejjasnějších hvězd. Po obvodu mater je stupnice v úhlech a (nebo) hodinách. Otočením rete na aktuální hodinu je možné zobrazit aktuální polohu zobrazených hvězd nebo naopak dle polohy hvězd určit čas. Nad rete bývá někdy ještě otočné pravítko pro přesnější zaměření těles.

Na zadní části astrolábu je umístěna alhidáda, otočné pravítko s průzory. Astroláb se umístí do svislé polohy pomocí závěsného kroužku a průzorem se zaměří nebeské těleso. Na stupnici se pak odečte naměřená úhlový výška. Na této straně také bývají různé další stupnice pro další výpočty a převody, například pro zjištění polohy Slunce na ekliptice.

Astrologický astroláb, astronomické hodiny a Pražský orloj - třetí nejstarší orloj na světě

Konkrétní podoba astrolábu však závisí na zvoleném účelu použití a potřebách a znalostech jejich konstruktérů.

Geodetický astroláb
Geodetický astroláb je kruh nebo půlkruh k méně přesnému měření úhlů v libovolné rovině. Je opatřen dvěma průzory, pevným a pohyblivým, na otočném rameni a olovnicí.

Námořní astroláb
Námořní astroláb má tvar kruhové desky dělené na stupně s otočným ramenem a průzory. Používal se k měření výšky hvězd při astronavigaci. Později byl nahrazen sextantem.

Staroměstský orloj jsou středověké astronomické hodiny umístěné na jižní straně věže Staroměstské radnice v Praze. Orloj je poprvé historicky doložen v listině z 9. října 1410

Konstrukce astronomické desky na pražském orloji je odvozena z astrolábu. Polohu rete na orloji nastavuje hodinový stroj a je zde omezeno jen na ekliptiku se zvířetníkem. Nad ním se navíc zobrazují polohy Slunce a Měsíce, které se naopak na běžných astrolábech nevyskytují. Pražský orloj, jako jediný na světě, měří babylonský a staročeský čas.

Orloji uprostřed dominuje astronomický ciferník a pod ním kalendářní deska. Na astronomickém ciferníku, odvozeném od astrolábu, lze odečíst různé časy, astronomické cykly, polohu Slunce a kterým souhvězdím zvířetníku právě prochází, polohu Měsíce nad nebo pod horizontem, jeho fázi a postavení vzhledem ke Slunci. Z kalendářní desky lze odečíst aktuální měsíc, den a nepohyblivé svátky křesťanského kalendáře. Nad astronomickým ciferníkem jsou dvě okna, v nichž se pohybují apoštolové. Orloj je dále doplněn sochami po okrajích, bustou anděla mezi okny apoštolů a ozvučeným kohoutem v horní části nad okny.

Astrologický astroláb, astronomické hodiny a Pražský orloj - třetí nejstarší orloj na světě        Astrologický astroláb, astronomické hodiny a Pražský orloj - třetí nejstarší orloj na světě

Pohon orloje, hodin, astrolábu, kalendářní desky, apoštolů a doprovodných pohybů soch je zajištěn mechanickým hodinovým strojem, který v průběhu času prošel několika úpravami a zlepšeními.

Již roku 1402 jsou zmiňovány hodiny na věži a roku 1410 zde byl hodinářem Mikulášem z Kadaně pravděpodobně ve spolupráci s astronomem Janem Šindelem postaven současný orloj. Kolem roku 1470 byla doplněna architektonická a sochařská výzdoba a roku 1490 orloj upravil hodinář mistr Hanuš. V druhé polovině 16. století upravil a zdokonalil Staroměstský orloj Jan Táborský z Klokotské Hory. Další dvě zásadní opravy byly provedeny na konci 18. st. a v letech 1865–66, kdy byla také osazena nová kalendářní deska od Josefa Mánesa se symboly zvěrokruhu, s motivy dvanácti měsíců a se znakem Starého Města pražského. V květnu 1945, během Pražského povstání, byl orloj značně poničen a jeho obnovení si vyžádalo celkovou rekonstrukci.

Staroměstský orloj je patrně nejlépe zachovaný středověký orloj vůbec. Je jedním z nejznámějších turistických objektů Prahy a je součástí historického centra, které je zapsáno na seznamu kulturních památek UNESCO v ČR. Je to třetí nejstarší orloj na světě a současně nejstarší stále fungující.

Zdroj informací Wikipedie: Staroměstský orloj, ASTROLÁB

Astrologický astroláb, astronomické hodiny a Pražský orloj - třetí nejstarší orloj na světě

Zdroj: www.psychologiechaosu.cz

Zdroj obrázků: www.psychologiechaosu.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě