Pondělí, Srpen 19, 2019

Anastasia, prostor lásky od V. Megreho – úryvek z knihy

853

A kdybych vyložil to, co řekla Anastasia o výchově dětí, tak by to bylo úplným protikladem toho, co se u nás děje v této oblasti dnes. Už jsem říkal, že celý jejich starý rod, Anastasiin také, se chová k novorozenému dítěti jako k Bohu nebo čistému andělovi. U nich se považuje za nepřípustné přerušit myšlenkový proces dítěte. Dědeček a pradědeček mohli dlouho pozorovat jak malinká Anastasia se zájmem prohlížela broučka nebo květinu, o něčem přemýšlela. Snažili se jí nevyrušit svou přítomností. Komunikovat začínají pouze tehdy, když si jich dítě všimne a bude chtít komunikovat. Anastasia tvrdila, že v okamžiku, kdy malinký Vladimír prohlížel něco v trávě, poznával nejen broučky, ale i celý vesmír. Podle ní je brouček dokonalejší mechanizmus než jakýkoliv ručně vytvořený a obzvlášť primitivní stavebnice. Dítě, které má možnost komunikovat s těmito dokonalými živými mechanizmy, se samo stává více dokonalé, než při komunikaci s mrtvými, neživými primitivními předměty.
A navíc, jak tvrdí, každá bylinka, brouček jsou ve vzájemné souvislosti s vesmírem a později pomáhají pochopit podstatu vesmíru, své místo v něm a své předurčení. Uměle vytvořené předměty nemají takové spojení a nesprávně stanovují prioritu hodnot v mozku dítěte.
Na poznámku, že podmínky, v kterých byla vychovávána ona a teď i náš syn, se velice liší od těch, v kterých musíme vychovávat děti našeho civilizovaného světa, odpověděla následovně:
,,Ještě když, jak se zdá, bezmocné dítě, je v lůně své matky, tím spíše, když se objeví na světě, tak jásají Světlé síly. Jásají v rozechvělé naději, že opět přijde bezúhonný člověk, podobný Bohu, bude dobrým vládcem a zesílí na Zemi světlo Lásky. Stvořitel pro něj všechno předpokládal. Vesmír přes broučka, strom, bylinku nebo zvíře, navenek lidé, je připravený být mu dobrou chůvou. Navenek ještě malinkému člověku – velkému stvoření Stvořitele. V návalu světlého nadšení byl Stvořitelem stvořen člověk. Pro něj byl stvořen zemský ráj. Nikdo a nic nemá tu vládu nad vyšším stvořením Stvořitele. Jeho vzplanutí Lásky a světlého nadšení již je v každém okamžiku, zrozeném na svět. Ze všech bytostí nezměrného prostoru pouze jedna má možnost ovlivňovat jeho osud, stát mezi Bohem, rájem a šťastnou hvězdou.”
,,Takže existuje na světě bytost, která je silnější než Bůh?”
,,Na světě není nic silnějšího než Boží nadšení. Ale je bytost, která se mu podobá svou silou a je s to postavit se mezi Bohem – něžnějším vychovatelem a andělu podobným dítětem – člověkem.”
,,Kdopak to je, jak se jmenuje?”
,,Tou bytostí je člověk – rodič.”
,,Co?…. Jakpak se může tohle stát, aby rodiče svému dítěti přáli neštěstí?”
,,Všichni přejí štěstí. Ale zapomněli cestu k němu. A proto ušlechtilými záměry konají násilí.”
,,Můžeš alespoň nějaká svá tvrzení dokázat?”
,,Mluvil jsi o různých výchovných systémech. Přemýšlej, jsou různé. Ale pravda je jedna. Už jenom toto říká, že mnohé z nich povedou nás nesprávnou cestou.”
,,A jak rozlišit, zdali je to správný systém nebo není?”
,,Podívej se na život otevřenou duší. Očisti svou mysl od marné pomíjivosti,jak uvidíš svého Stvořitele vesmíru a sebe.”
,,Kde je oko duše a kde jsou obyčejné oči? Kdo se v tom může vyznat? Raději mluv o všem konkrétněji. A používej jednodušší obraty. Slibovala jsi, že tvá řeč bude podobná mé, a mluvíš jinak. Mě také pleteš podle svého. Cítím to, mluvíš nějak jinak.”
,,Jenom trochu jinak. A budeš moci si zapamatovat to nejdůležitější. A moje řeč se smíchá s tvou. Nedělej si s tím starosti, nestyď se za spojení svých slov, tvoje řeč bude pochopena mnohými lidmi. Mnohým duším otevře to, co se v nich skrývá. Ať se v ní uskuteční poezie vesmíru.”
,,K čemu je tohle všechno? Nechci, aby někdo měnil můj jazyk”.
,,Ale vždyť ses urazil, když jeden z novinářů nazval tvůj jazyk kódovým. Společně s těmi, kdo čtou knihu, mohu udělat to, že se promění v ten nejlepší jazyk ze všech, co kdy zněly.”
,,No, dobře, ať se to stane, a zatím bych chtěl slyšet jednoduchý jazyk. I tak je problém složitý. Nepochopitelný. Jak se to stává? Proč? Že právě rodiče stojí v cestě k štěstí svého dítěte. A je tomu tak ve skutečnosti? O tom se je třeba nejdřív přesvědčit.”
,,Dobře. Když se chceš přesvědčit, tak si vzpomeň na obrazy ze svého dětství.”
,,Ale je to těžké. Ne každý si může vzpomenout na své dětství.”
,,A proč? Zdalipak to není tím, že ve snaze šetřit pocity, paměť odsekává to bezúspěšné a prázdné a snaží se vymazat vštípenou beznadějnost? Snaží se vymazat i to, jak ses v matčině lůně trápil a cítil pozemské strasti způsobené prožitky své matky. Chceš, abych ti pomohla vzpomínat dál?”
,,No pomoz. Co bylo dál a odešlo z mé paměti?”

Převzato:https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=535261786947840&id=100013920708370


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Líbí se vám, co děláme?
Rádi byste podpořili provoz internetové televize Cesty k sobě?

200,-

Platba

300,-

Platba

500,-

Platba

1000,-

Platba

Za veškeré příspěvky předem děkujeme!

Zasláním daru dochází k uzavření darovací smlouvy dledarovacích podmínek.
Prohlášení o ochraně osobních údajů darujícího. Platba probíhá prostřednictvím služby

géčko.png verified_by_visa-full-colour.png Mastercard_SecureCode [Převedený].png visa-full-colour-rgb.png visa_electron_2015.png mc_accpt_match_eps.png me_accpt_match_eps.png ms_accpt_match_eps.png