Zvýšená environmentální zodpovědnost a dokonce určitá forma politického aktivismu se v posledních letech čím dál tím více stává součástí strategie mnoha menších i velkých nadnárodních firem. Výraznou částí podobných aktivit je přitom naprostý základ jako představuje zajišťování původu surovin. Současný stav Amazonského pralesa není jen výsledkem klimatických změn, ale hlavně nezodpovědných lidských zásahů. Některé firmy, jež zde operují, se tedy snaží situaci zlepšit.

Firmy proto úzce sledují své dodavatele a jsou ochotny je odmítnout nejen na základě nízké kvality nebo množství materiálu, ale také podle toho, jaký dopad na životní prostředí mělo jejich pěstování a sběr. Jejich motivace nemusí vycházet z touhy zachovat se správně. Ačkoliv to samozřejmě může platit, výrazným faktorem je také udržení dobrého jména značky, podle něhož se lidé při nákupech stále častěji řídí.

Proto je důležité, aby firmy poskytovaly co nejtransparentnější přehled o svém provozu, zákazníci k tomu přihlíželi a dále tak podněcovali změnu. Ta v současnosti pomalu nastává, například velké požáry v brazilském pralese ale jasně ukazují, že je nutné snahy zintenzivnit.

Amazonský prales mizí ale stále rychleji

Amazonský prales je největším na světě, podle zprávy Amazon Watch poskytuje pětinu celosvětového množství kyslíku, 10 procent biodiverzity a jeho biomasa schopná například zadržovat velké množství oxidu uhličitého má výrazný vliv na regulaci světového klimatu. Přímo ovlivňuje také globální počasí, jelikož se v něm nachází 20% světových zásob tekoucí pitné vody.

Zároveň s rozlohou 5,5 milionu kilometrů čtverečních Amazonský prales představuje více než polovinu ze zbývající plochy Země, které je pokryta deštnými pralesy.

Jeden z největších ekosystémů na světě je bezohlednou lidskou činností ohrožován už dlouho, v posledních letech se ale rychlost deforestace výrazně zvyšuje. V letošním červnu bylo podle Brazilské vesmírné agentury zaznamenáno o více než 88 % vyšší množství pokácených stromů oproti stejnému období loni.

Částečně se jedná o výsledky nelegální činnosti. Od nástupu prezidenta Jaira Bolsonara k moci však byly v Brazílii, kde je naprostá většina amazonského pralesa, výrazně rozvolněny regulace a zcela legální operace jsou tak z hlediska dopadu na zdejší (i světový) ekosystém stále velmi špatné.

Masivní deforestace zde probíhá minimálně od 70. let a v roce 2012 byl prales na 87 procentech své původní velikosti. Na devátém shromáždění v roce 2008 bylo v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti, jedné z nejvýznamnějších mezinárodních úmluv v oblasti životního prostředí, usneseno, že do roku 2020 bude kácení stromů v amazonském pralese zcela zastaveno. Podobný cíl je v současnosti prakticky v nedohlednu.

Výsledkem jsou obrovské požáry, kterých bylo podle informací brazilského Národního institutu pro vesmírný výzkum na konci letošního srpna o 77 % více než loni v tomtéž období. Ty pochopitelně dále snižují plochu pralesa a uvolňují obrovské množství karbonu uhličitého. Bolsonaro prostředky na bojování s požáry ze státní kasy uvolnil až v reakci na hrozbu Evropské unie, která v případě jeho neaktivity odmítla podepsat dohodu s Brazílií a několika dalšími zeměmi o volném obchodu.

Ekologická katastrofa ve jménu růstu byznysu

Kácení stromů samozřejmě probíhá v rámci rozšiřování byznysu, a to jak korporací, tak samostatných farmářů. Dřevo je dále zpracováváno pro různé účely a otevřené plochy většinou slouží jako pastva pro dobytek. Po několika letech pak bývá plocha prodána pěstitelům sóji, z velké části opět sloužící jako potrava pro chovná zvířata. Tento cyklus pro magazín Fast Company popsala Moira Birssová z neziskové organizace Amazon Watch.

„Bolsonaro zjevně nebude reagovat na politický tlak. Opravdu myslíme, že jsou to ekonomické tlaky, které k němu skutečně nějak promluví,“ vysvětluje Birssová. Brazilský prezident nikterak výrazněji nereagoval na vlnu ostré kritiky, která se na něj snesla z mnoha zemí v reakci na intenzivní požáry v amazonském pralese. Jeho konání v tomto směru ovlivňují hlavně ekonomické zájmy země, bez zjevného ohledu na životní prostředí.

„Když se firmy pokusily snížit míru deforestace, většinou uspěly,“ říká Glenn Hurowitz, ředitel environmentální neziskové organizace Mighty Earth. Ta má za sebou už několik úspěšných velkých spoluprací s korporacemi postavených na přecházení na zodpovědné zdroje. „Nejjednodušší způsob, jak zastavit deforestaci, je říct, že nebudeme kupovat materiál od farmářů, kteří se na deforestaci podílejí,“ dodává Hurowitz.

Zastavování kácení pralesa nemusí vůbec znamenat zastavení farmaření. Už v roce 2006 vznikla dobrovolná dohoda Soy Moratorium, kdy se potravinářské společnosti zavázaly odmítat dodavatele využívající nedávno vykácené plochy. Výsledkem byl velký přesun farmářů na starší pole, která svůj ekologický význam ztratila už dávno.

Podobných volných ploch vhodných k pěstování plodin prý na světě existuje kolem 6,5 milionů kilometrů čtverečních, což odpovídá dvojnásobku rozlohy Indie. Velkým problémem dneška pak není jen přímé podílení se na deforestaci, ale také prezentování slibů a cílů bez odpovídajících akcí.

Například americká nadnárodní potravinářská korporace Cargill přijala dohodu Soy Moratorium, má programy učící farmáře ekologicky zodpovědné činnosti a používá Global Forest Watch Pro, nástroj, jež pomocí satelitů sleduje lesy a identifikuje nelegální činnost.

Na základě těchto snah se zdá, že firma podniká poměrně široký okruh pozitivních kroků, podle organizace Mighty Earth je ale praxe velmi nedostačující. Jak už bylo zmíněno, legální činnost v brazilské části amazonského pralesa stále představuje ekologickou hrozbu. Cargil navíc i nadále obchoduje s dodavateli operujícími v částech pralesa patřících jiným zemím. Mighty Earth ji nedávno označila za „nejhorší firmu na světě“.

Ekologická zodpovědnost ve jménu zachování byznysu

„Myslím, že tragédií dnešní krize je, že soukromý sektor jednoznačně předvedl schopnost zastavit deforestaci. V tomto případě ale stále odmítá podstoupit jednoduché kroky, které podstoupil jinde,“ stěžuje si Glenn Hurowitz z Mighty Earth. Přesto existují společnosti, jež ke svojí úloze přistupují zodpovědněji.

Potravinářský gigant Nestlé, který z Brazílie získává přísady jako palmový olej, sóju, maso a kakao prý úzce sleduje své dodavatele. Říká, že s kterýmkoliv z nich okamžitě ukončí spolupráci, pokud u něj zjistí aktivitu spojenou s deforestací.

Podobnou strategii razí firma Mars, která ingredience nakupuje ze zdrojů bez spojení s nelegální nebo ekologicky problematickou činností v pralese. Má také v plánu zastavit růst plochy využívané zemědělské půdy i v kontextu s expanzí svého byznysu v budoucnu. Navíc navázala spolupráci s Conservation International, neziskovou organizací zajišťující obnovování země poškozené požáry.

Oči otevírají i H&M nebo Vans

Potravinářské společnosti nejsou jedinými, které zdroje pocházející z Brazílie využívají. Například H&M nedávno ohlásilo, že přestává nakupovat kůži brazilského původu, dokud nebude možné potvrdit její ekologickou nezávadnost pro zdejší prostředí.

VF Corporation, kam spadají značky jako Vans a North Face, kůži z dobytka chovaného na ploše amazonského pralesa také nekupuje. Svoje dodavatele úzce sleduje už dlouho, v posledních dvou a půl letech ale tuto činnost ještě posílila. Používá mapový software a sbírá mnoho dat o poloze zdrojů, detailně sledujíc cestu od usně po hotový kožený výrobek.

Její rozhodnutí přestat nakupovat kůži z Brazílie je výsledkem tohoto sledování. Dat je čím dál větší a méně přehledné množství, protože materiál rychle vystřídá mnoho prodejců. Přesto VF Corporation zaznamenala tendenci farmářů přesouvat svoje operace stále blíže amazonskému pralesu. Toto zjištění spolu s byrokratickými komplikacemi sledování dodavatelů znamenalo, že se rozhodla materiál raději získávat odjinud.

„Jsme otevřeni možnosti vrátit se zpět, jakmile budeme schopni získat důvěryhodné, solidní a zevrubné informace, které by nám dovolily postavit se za způsoby, jakými jsou materiály pro naše produkty vyráběny,“ vysvětluje Sean Cady, šéf udržitelnosti a zodpovědného získávání zdrojů VF Corporation.

Podobné kroky a prohlášení mají výrazný ekonomický kontext a mohou být důležitou motivací pro změnu chování vlády a farmářů operujících na území Brazílie. Naneštěstí VF Corporation z Brazílie získává jen 5 % celkového objemu používané kůže a H&M kůži využívá jen ve zlomku svých výrobků. Kroky těchto společností jsou tak ideologicky významné, ale samy o sobě mají minimální přímý dopad.

Samozřejmě by bylo lepší, kdyby zmíněné i další firmy začaly výrazněji jednat dlouho před tím, než se amazonský prales začal přibližovat současnému stavu. Na druhou stranu nastala poněkud zvláštní situace, kdy vlády zemí jako Spojené státy u klimatických změn a Brazílie u významu požárů v amazonském pralese činí naprosté minimum a iniciativu samy od sebe přebírají samotné společnosti.

Přesouvají se tak od jedné ze základních ideí špatné formy kapitalismu, bezohledného růstu, poměrně výrazně směrem k udržitelnému byznysu. Předpoklad ochrany životního prostředí je ostatně spojen s ochranou zdrojů pro výrobu, které nabízí. Nemusí se tedy ani tak jednat o morální jako spíše pragmatické kroky, spojené s dlouhodobým zajišťováním dostatku zdrojů a ochranou značky. I samotní zákazníci svojí volbou ve prospěch zodpovědně operujících firem přitom mohou stanovit významný článek skládačky.

Chovat se zodpovědněji

Jednotlivci, kteří nejsou ve vedení velkých firem nebo členy vlád, mnoho prostoru pro zlepšení stavu amazonského i dalších pralesů nemají, to ale neznamená, že se mohou úplně zbavit zodpovědnosti. V zásadě mají k dispozici velmi podobné nástroje jako zmíněné korporace, jen v menším měřítku.

Z Brazílie se vyváží velké množství zpracovaného dřeva odpovídajícího poptávce, tu je tedy potřeba změnit. Možností je jednak minimalizace vlastní spotřeby výrobků ze dřeva zahrnujících i papír a udržování přehledu o původu těch, které používat potřebujeme. Už před časem se také mezi širokou veřejnost rozšířila doporučení nekupovat výrobky obsahující palmový olej. Jelikož velkou částí byznysu v amazonském pralese je chov dobytka, i snižování konzumace masa může mít výrazný dopad.

Amazonský prales má výrazný vliv na globální klima a naopak změny klimatu ovlivňují amazonský prales. Ten se v současnosti stále přibližuje bodu zvratu, kdy v důsledku oteplování a s ním spojeného sucha nebude schopen udržovat svůj ekosystém. V takovém případě hrozí proměna většiny jeho plochy na savanu. Podstatné je tedy dělat vše pro minimalizaci produkce oxidu uhličitého jako například co nejčastěji dávat před vlastním autem přednost veřejné dopravě nebo car sharingu.

Zdroj: www.czechcrunch.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Líbí se vám, co děláme?
Rádi byste podpořili provoz internetové televize Cesty k sobě?

200,-

Platba

300,-

Platba

500,-

Platba

1000,-

Platba

Za veškeré příspěvky předem děkujeme!

Zasláním daru dochází k uzavření darovací smlouvy dledarovacích podmínek.
Prohlášení o ochraně osobních údajů darujícího. Platba probíhá prostřednictvím služby

géčko.png verified_by_visa-full-colour.png Mastercard_SecureCode [Převedený].png visa-full-colour-rgb.png visa_electron_2015.png mc_accpt_match_eps.png me_accpt_match_eps.png ms_accpt_match_eps.png