Zdroj: Pixabay.com

Přehnaná sebekritika a nízké sebevědomí nás mohou brzdit. Zde je pár ověřených postupů, jak se začít vyhýbat těmto negativním myšlenkám.

Co vám dodává pocit sebevědomí?

Údaje z nedávného celosvětového průzkumu zdraví ukázaly, že pozitivní posuzování sebe sama bylo nejlepším faktorem štěstí – ještě více než 19 ostatních emocionálních procesů, včetně vděčnosti a pevných mezilidských vztahů. To vychází ze sebeúcty, sebepřijetí a sebedůvěry.

Pokud sami ze sebe nemáme dobrý pocit, nevědomě jednáme způsoby, které nakonec potvrdí naše negativní představy o nás.

Proč je pozitivní vnímání sebe sama tak zásadní pro naše zdraví? Je to z důvodu, že tyto názory ovlivňují nejen to, co cítíme, ale ovlivňují i naše myšlenky a chování.

Pokud sami ze sebe nemáme dobrý pocit, nevědomě jednáme způsoby, které nakonec potvrdí naše představy o nás. Pokud máme pocit, že nejsme dosti dobří pro kvalitní vztah, dobrou práci či finanční stabilitu, přestaneme o to usilovat s intenzitou nutnou k dosažení těchto cílů. Tímto způsobem sami sabotujeme náš cíl na naší cestě životem.

Jak se tedy vymanit z negativního cyklu? Níže uvádím čtyři způsoby, jak můžete začít podporovat pozitivní vnímání sebe sama a začít měnit vzorce vašeho života.

1. Zjistěte své potřeby

Pokud sami ze sebe nemáme dobrý pocit, je snadné si myslet, že je s námi něco špatně. Tato představa je v nás všech hluboce zakořeněna a zdá se být neměnná.

Ve skutečnosti není tak snadné objasnit (a pak sledovat) přesně to, co by nám pomohlo vnímat sebe sama jako osobu, kterou bychom mohli milovat.

Pokud vnímáme sebe sama špatně, cítíme, že stagnujeme a jsme zaseknutí. Lidé mají tendenci cítit se špatně, když se cítí být bezmocní vůči naplnění svých potřeb – takže můžete začít tím, že zjistíte, jaké jsou vaše skutečné potřeby.

Buďte však opatrní: Je důležité, abyste od lidí ve vašem životě nevyžadovali, aby plnili všechny vaše touhy. Raději si sami ujasněte, co potřebujete.

Jaké lidi, místa či zkušenosti jsou zapotřebí, abyste žili naplňující život? Jaké aspekty vašeho života – pokud byste je odstranili – by vás nechaly bez smyslu života? Opravdu o tom dobře popřemýšlejte a momentálně se snažte nebrat v úvahu potřeby ostatních.

Každý člověk má samozřejmě jiné potřeby. Mnoho lidí má třeba pocit, že potřebuje mít děti. To je jednou z věcí, které musí splnit v tomto životě, aby se cítili celistvě.

Jiní lidé musí cestovat. Já osobně potřebuji mít práci, která mě baví a má vyšší smysl. Bez toho by mi život připadal bezvýznamný. Ale každý je jiný.

Pokud máte problém zjistit své potřeby, jen se zamyslete nad obdobím v životě, kdy se vám nedařilo. Co vám chybělo?

Na druhou stranu, uspokojování materiálních potřeb, tedy potřeb tohoto dočasného hmotného těla a mysli, nám ještě nezaručí, že budeme opravdu vnitřně naplněni. To ani není možné.

Měli bychom tedy pochopit, že hmotné potřeby jsou nutné k přežití v tomto světě, protože se bez nich neobejdeme. Nicméně štěstí člověka by na nich nemělo záviset, jinak se dostane do bludného kruhu jejich uspokojování, což časem vede k depresi.

Je tedy důležité, abychom uměli odlišit potřeby tohoto těla a mysli od potřeb našeho skutečného Já – duše.

2. Žijte autenticky

Vyřešili jste již vaše základní hmotné potřeby? Pokud jsou vaše potřeby naplněny, tento krok je jednoduchý. Začněte se věnovat vyšším potřebám, které začnou více naplňovat vaši duši. O tom koneckonců vypovídá i velice známá Maslowova pyramida lidských potřeb:

Aby člověk uměl naplnit své vyšší potřeby a cíle, měl by mít zabezpečené základní potřeby. O filozofii, metafyzice a duchovně se těžko přemýšlí, pokud člověk nemá co jíst, celý den těžko pracuje jen aby přežil, nemá pocit bezpečí, sociální kontakt apod.

Zde však netřeba spadnout do pasti, která nám bude namlouvat, že všechny tyto potřeby musíme mít uspokojeny v plné míře, a až pak někdy na konci života, když dosáhneme všeho materiálního, se budeme věnovat něčemu „více“. Tak to nefunguje.

Člověk by měl mít vyřešeny základní věci, ale jen do té míry, do jaké jich opravdu potřebuje. Neměl by hromadit další a další věci, nebo se stát obětí vlastního ega, chamtivosti či chtíče. Čím dříve se seberealizací začne, tím lépe, a paradoxně mu to pomůže zpětně posílit i nižší potřeby.

Uvedu příklad. Člověk, který začne s meditací, mantrami, jógou a studiem duchovní filozofie, po krátkém čase spatří, že se dokáže lépe ovládat, má mysl více pod kontrolou, je vyrovnanější, jen tak ho něco nerozruší apod.

Tímto způsobem má svůj život pevně ve svých rukou a dokáže efektivněji ovládat mysl, smysly, a tak i běžné materiální povinnosti, kariéru, mít vyrovnanější a plnohodnotnější vztahy, a tak i celkově pozitivnější přístup k životu.

Když vaše materiální či duchovní potřeby nejsou naplněny, měli byste začít přemýšlet o tom, jak své potřeby naplnit, a vytvořit si život, který je naplňuje. Co budete dělat, pokud lidé ve vašem životě nebudou moci uspokojit vaše potřeby?

Tento krok je pro většinu z nás těžký. Mnozí lidé nemají naplněné své hlavní potřeby. V mnoha ohledech je jednodušší jít s proudem než být adresnější v tom, co přesně potřebujeme a co přesně by se stalo v budoucnu, pokud by tyto potřeby nebyly naplněny.

Je třeba udělat několik vážných rozhodnutí a ujasnit si, co jsou překážky, které brání tomu, co opravdu chceme, ať už v soukromém životě nebo v práci. Rovněž můžeme zjistit, že se příliš snažíme, abychom naplnili i takové požadavky, které nejsou až tak důležité.

Je třeba určit své priority. Většina lidí žije konzumním a materialistickým způsobem života, a tedy snaží se naplňovat nerealistické umělé potřeby, které je ani nedělají šťastnými, jen si to ještě neuvědomili.

Ale jelikož tak činí téměř celá společnost, je těžké nenechat se strhnout tou masou, která je považována za „normální“, přičemž jsou všichni nešťastní a své štěstí pouze předstírají.

Na druhou stranu, když se rozhodneme vzít svůj život do vlastních rukou a věnovat se i něčemu duchovnímu a autentickému, je až překvapivé, jak tato změna dokáže generovat pozitivní sebepojetí.

Máme jednoduše pozitivnější pohled na sebe, protože jsme si konečně prosadili to, co je pro nás opravdu důležité. Začátky bývají těžké, ale výsledek rozhodně stojí za to.

Védy popisují, že pro materialistického člověka, který jedná ze sobeckých popudů a mysli, je štěstí nejprve jako nektar, a nakonec je jako jed.

Je to proto, že často upřednostňuje to, co je příjemné tady a teď, než co je správné z dlouhodobého hlediska. To se ale časem projeví a skončí s trpkou příchutí.

Na druhou stranu, osoby, které řeší vlastní duchovní seberealizaci, to mají na začátku určitě těžké, jednak kvůli sociálnímu tlaku, co si o nich pomyslí druzí, a také boj a trénink s vlastní myslí není žádná procházka růžovou zahradou.

To, co na začátku bylo jako „jed“, se však časem změní v nektar. Když se objeví první výsledky seberealizace, člověk začíná být spokojený sám se sebou, už není otrokem smyslů a rozmarné mysli či různých z toho plynoucích připoutání a celý jeho život se ubírá mnohem lepším směrem.

Když si ozřejmíte vlastní potřeby, měli byste si vytvořit plán, který vám pomůže získat větší kontrolu nad svým vlastním životem. Velmi praktické je zapsat si tento plán, včetně termínů, které budete dodržovat. Tímto způsobem můžete kontrolovat, jestli jdete správným směrem.

3. Odpusťte si

Ale co s chybami z minulosti? Jsou to ty věci, na které nikdo z nás není hrdý. Téměř každý z nás někdy řekl něco bolestivého, zapomněl na důležitou událost nebo zradil někoho, koho miluje.

Pokud chcete rozvíjet pozitivní sebepojetí, musíte mít na paměti, že všichni dělají chyby.

Musíme si uvědomit, že naše chyby nás nedefinují. Nedělají z nás hodné ani špatné lidi. Pokud si z nich bereme poučení a rosteme z nich, dělají z nás lepší lidi.

Abyste rozvíjeli pozitivní sebepojetí, musíte mít na paměti, že všichni dělají chyby. Odpusťte si a poděkujte si za to, že jste se nepokusili zopakovat tytéž chyby.

Být v depresi nebo lamentovat nad tím, co jsme udělali v minulosti, ještě nikomu nepomohlo vytvořit pozitivnější budoucnost. Měli byste akceptovat fakt, že nebýt chyb z minulosti, nebyli byste tam, kde právě jste, nebyli byste lidmi s mnoha cennými zkušenostmi, které vám pomohou v budoucnu.

4. Nesnažte se být někým jiným

Každý z nás je jedinečný. Když si zachováme naše výstřednosti a akceptujeme naše nedostatky, začneme rozvíjet hlubokou lásku k sobě samým.

Teprve pak můžeme krok za krokem dělat další pokrok. Místo toho, abyste se zaměřovali na všechny věci, které jsou na vás špatné, akceptujte sebe sama. Díky tomu se smíříte s tím, že jste jedineční.

Praktikujte sebepřijetí tím, že budete mít radost z vašeho divného smíchu, nebo se bavte na tom, že si neumíte zapamatovat jména lidí. Přijměte své chyby takové, jaké jsou, a příliš se nelitujte.

Zatímco budete přijímat své návyky a zvláštnosti jako něco přirozeného, nezapomeňte růst. Držte oči a uši otevřené pro lidi, kterým důvěřujete. Poslouchejte, když vám řeknou, že máte na sobě zapracovat.

To vás nedělá špatnými, ale pouze lidskými. Lidé, na kterých vám záleží, budou ti, kteří vám pomohou odlišit nedostatky vyžadující akceptaci od nedostatků, které je třeba napravit.

Pamatujte, že chcete, aby i ostatní naplnili své potřeby. Tato část je rozhodující a drží nás od toho, abychom se odchýlili od sebelásky k samolibosti.

Stručně řečeno, cítit se pozitivně ve vztahu k sobě vyžaduje úsilí. Ale změnou našich názorů můžeme změnit svůj život.

Změna negativních myšlenek na pozitivní

Míra, do jaké jsme schopni vytvářet pozitivní emoce z každodenních aktivit, může určit, kdo vzkvétá a kdo ne. Náhlé citové vzplanutí, opakované krátké chvíle pozitivních emocí mohou poskytnout nárazník proti stresu a depresi a posílit fyzické i duševní zdraví. To dokazují různé vědecké studie.

To znamená, že člověk by měl být co nejvíce pozitivní, aby byl zdravý a šťastný. Je však zřejmé, že existují chvíle a situace, které přirozeně vedou k negativním pocitům i u nejoptimističtějších jedinců.

Trápení, smutek, hněv a další věci, které nás táhnou dolů, mají své místo v běžném životě, ale chronické nazírání na sklenici jako poloprázdnou je psychicky i fyzicky škodlivé a brání schopnosti odrazit se od nezbytného stresu v životě.

Negativní pocity aktivují oblast mozku zvanou amygdala, která se podílí na zpracování strachu, úzkosti a jiných emocí. Dr. Richard J. Davidson, neurolog a zakladatel Centra pro výzkum zdravé mysli na Wisconsinsko-Madisonské univerzitě, ukázal, že lidé, u kterých se amygdala pomalu zotavuje z nějaké hrozby, jsou vystaveni většímu riziku různých zdravotních problémů než ti, u kterých se zotavuje rychle.

Lékaři prokázali, že mozek je „plastický“, nebo jinak řečeno, je schopen vytvářet nové buňky a dráhy. Je možné trénovat obvody v mozku, aby podporovali pozitivnější reakce. To znamená, že člověk se může naučit být pozitivnější tím, že praktikuje určité dovednosti, které podporují pozitivitu.

Je snadné spatřit žluté auto, když neustále myslíte na žlutá auta. Rovněž je snadné spatřit příležitost, když stále přemýšlíte o příležitostech. Je snadné všimnout si důvodů, proč být naštvaný, když neustále myslíte na to, jak jste naštvaný. Stáváte se tím, na co myslíte. Dávejte si na to pozor.

Tým Dr. Fredricksonové zjistil, že šest týdnů tréninku ve formě meditace zaměřené na soucit a laskavost vedlo ke zvýšení pozitivních emocí, sociální propojenosti a zlepšené funkci jednoho z hlavních nervů, který pomáhá regulovat srdeční frekvenci.

Výsledkem je proměnlivější srdeční frekvence, která je spojena s objektivními zdravotními výhodami, jako jsou lepší kontrola glukózy v krvi, méně zánětů a rychlejší zotavení srdce po infarktu.

„Výsledky naznačují, že najít si čas, abychom se naučili dovednosti k vlastnímu vytváření pozitivních emocí, nám může pomoci stát se zdravějšími, sociálnějšími a odolnějšími verzemi nás samotných,“ uvedla Dr. Fredricksonová v měsíčníku Národního institutu zdravotnictví v roce 2015.

Jiný tým doktora Davidsona ukázal, že jen dva týdny tréninku meditace vyvolaly změny v mozkových obvodech spojené se zvýšením pozitivního společenského chování, jako je velkorysost.

Jinými slovy, pohoda může být považována za životní zručnost. Pokud to praktikujete, můžete se to lépe naučit. Učením a pravidelným praktikováním dovedností, které podporují pozitivní emoce, se můžete stát šťastnějším a zdravějším člověkem.

Sdílená pozitivita – dva lidé zachycení ve stejné emoci – může mít dokonce větší vliv na zdraví než něco pozitivního zažívané jednotlivě. Zvažte sdílení dobré správy, zábavy či něčeho pozitivního s ostatními.

Různé metody zas učí meditaci zaměřenou na směrování dobrých přání ostatním. To může mít za následek, že se tito lidé na konci dne cítí lépe než ostatní.

Činnosti, které přispívají k posílení pozitivních emocí, zahrnují:

  1. Dělejte dobré věci pro jiné lidi. Kromě toho, že uděláte druhé šťastnějšími, zvyšuje to vaše vlastní pozitivní pocity. Může to být něco tak jednoduchého jako pomoci někomu přenést těžký balík nebo nasměrovat cizince správným směrem.
  2. Oceňujte svět kolem vás. Mohou to být ptáci, stromy, krásný východ či západ slunce nebo oblečení, které někdo nosí.
  3. Rozvíjejte a posilujte vztahy. Vytváření silných sociálních vztahů s přáteli či rodinnými příslušníky zvyšuje pocit sebeúcty, a dlouhodobé studie ukázaly, že silné vztahy jsou spojeny s lepším zdravotním stavem a delším životem.
  4. Stanovte si cíle, které je možné splnit. Možná chcete zlepšit svůj tenis nebo si přečíst více knih. Ale buďte realističtí. Cíl, který je nepraktický nebo příliš náročný, může vytvořit zbytečný stres.
  5. Umění plnění vlastních cílů se vám sejde i při praktikování duchovní cesty, která vyžaduje poměrně dobrou disciplínu.
  6. Naučte se něco nového. Může to být sport, jazyk, nástroj nebo hra, která podněcuje pocit úspěchu, sebevědomí a pružnost. Ale i tady buďte realističtí ohledně toho, kolik to může trvat, a ujistěte se, že máte dostatek času.
  7. Rozhodněte se akceptovat sami sebe takových, jací jste, s chybami i se vším ostatním. Místo nedokonalostí a selhání se zaměřte na své pozitivní atributy a úspěchy.
  8. Praktikujte odolnost. Místo toho, aby vás trápily ztráta, stres, selhání či trauma, vezměte si z toho poučení a kráčejte směrem k lepší budoucnosti. Vzpomeňte si na citát: „Když vám život dává citrony, připravte si limonádu.“
  9. Koneckonců i vjemy, které tělo a mysl vnímá, jsou vždy dočasné, a s naším pravým duchovním Já nemají nic společného.
  10. Praktikujte pozornost. Rozjímání o minulých problémech či příštích potížích odčerpává duševní energii a odvádí pozornost od přítomnosti.
  11. Nechte věci, které nemůžete ovládat, a zaměřte svou pozornost na věci, které můžete ovlivnit nyní. Zvažte možnost absolvovat kurz meditace.
  12. Posledním a tím nejdůležitějším faktorem, ke kterému by se měl pozitivně smýšlející člověk dostat, je samotná duchovní seberealizace, o které na tomto blogu najdete mnoho článků.

Pokud se vám článek líbil, nezapomeňte se o něj podělit se svými přáteli.

Zdroj: Mocvědomí.cz


Není v našich silách ručit za všechny obsahy videí, názory a jednání jednotlivců.
Přejeme vám všem mnoho lásky v této transformační době.


Vážení diváci, velmi si vážíme vašich příspěvků – dáváte nám naději, že budeme moci pokračovat a velmi nás mrzí, že se mnoho vašich chtěných plateb neuskutečnilo vzhledem k potížím funkčnosti platební brány. GoPay muselo přijmout nové podmínky bank, kdy spolkům neumožní on-line platby kartou. Prosíme o znovu zaslání/zasílání vašich příspěvků, prozatím přes klasický bankovní převod:

Pro platby v ČR: 107-7380440287/0100 s uvedením slova „Dar“ do zprávy pro příjemce.

Pro mezinárodní platby ze zahraničí: IBAN: CZ40 0100 0001 0773 8044 0287, BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Snažíme se pro vás najít jiné zjednodušující služby pro vaše platby. Děkujeme za pochopení i za podporu.

S láskou Cesty k sobě