V současné době prožíváme velmi zajímavé období, spojované a ovlivňované jedním významným datem. Jedná se o datum 21.12.2012, kdy končí dle mayského kalendáře "běh času".

Co si však máme pod tímto pojmem představit, záleží už jen a jen na nás. Podle všech očividných příznaků, které nás provázejí téměř na každém kroku a podle masivní mediální kampaně, valící na nás každodenní záplavu pohrom všeho druhu to skutečně s námi v nejbližší budoucnosti nevypadá nejlépe.

Přesto se stále více lidí brání uvěřit těmto tlakům, protože vnitřně vnímají něco jiného, a to příliv nové energie, která je v rozporu s tím, co se nejen děje kolem nás, ale i s tím, co je nám dnes a denně podsouváno.

Ačkoliv energie houstne a napětí i agresivita lidí roste, přesto tito lidé vnímají tento proces s určitým ulehčením a bez oprávněných obav.

Jak je to možné? Čím je to způsobené? Kde berou sílu pro svůj klid a neutrální postoj?

Dovolte mi nabídnout vám jedno vysvětlení - hypotézu, která není možná až tak nepravdivá, jak by se na první pohled mohlo někomu zdát.

Nazval jsem ji : "Co když....?"

Proč zrovna takto?

Protože - co když je to všechno trochu jinak? Nechci tím teď zpochybňovat ani datum 21.12.2012, ani výpočty geniálních Mayů. Naopak, chci doplnit známé informace o jeden střípek, který dá výše popsanému rozporu v cítění mnohých lidí možná určitý smysl.

Pro lepší představu pojednávaného jsem zde čas zbývající k datu 21.12.2012 vyznačil jako pyramidu, vymezenou obrysově dvěma přímkami protínajícími se ve vrcholu, který představuje právě ono "konečné" datum.

A teď se vraťme opět k položené otázce - co když je vše trochu jinak?

Opakuji, nejedná se mi o zpochybňování data 21.12.2012, ale o jeho umístění na pomyslné ose námi vnímaného času. Víme přeci, jak se určoval počátek našeho současného kalendáře, i jaké změny ho provázely.

Připusťme tedy, že při určování počátku našeho letopočtu na časové ose došlo k drobné odchylce vzhledem k "nule" podle Mayů. Co když byl bod „0" mayského kalendáře při synchronizaci s naším kalendářem nepřesně umístěn? To se mohlo klidně stát. Kdo zaručí, že se tak nestalo?

A tak zde můžeme klidně mít dva vrcholy - "konce času". První - "virtuální" - vnímáme díky stále častěji zmiňovanému datu v médiích, a druhý - "skutečně mayský" - vnímáme energeticky i smyslově, a to od 21.12.2008. O 4 roky dříve.

Co když právě tento den byl tím "pravým" koncem mayského kalendáře, ikdyž se nám zdá divné, že se neshoduje s uváděným datem.

Podle mnohých indicií tomu tak skutečně je. Mnozí zaznamenali koncem minulého roku výraznou, takřka zlomovou změnu v energiích k lepšímu a letošní rok 2009 vnímají i přes probíhající jevy velmi pozitivně.

Změna energie byla skutečně vnímatelná a její intenzita má stále stoupající tendenci.

Zkusme si ještě trochu s tímto tématem pohrát.

Protáhneme-li si vymezující linie stěn pyramidy nad nově umístěným vrcholovým bodem, promění se okamžitě i jejich energetické působení. Ze svíravého a stále více stísňujícího sevření se rozpínají nad vrcholem do šíře a svobody. Zároveň graficky znázorňují přesně stav, ve kterém se nyní nalézáme. Prolínají se zde dva útvary, každý s jiným nábojem. Je zde jednak dobíhající "starý" čas s „virtuálním" vrcholem v roce 2012, s energiemi stále houstnoucího a stupňujícího stresu a agresivity, bránící se svému konci. Zároveň se zde však již výrazně energeticky prosazuje něco nového, nabízejícího úžasné možnosti bez omezení a pro všechny bez rozdílu. Záleží jen na nás samotných, které alternativě vnímání přítomnosti dáme přednost.

Ano, nebude to zřejmě lehké, protože "staré" se nebude chtít dobrovolně vzdát, ale jeho konec je neodvratný.

V textech je často poukazováno na to, že období mezi roky 2008 a 2012 je obdobím přechodným. Mělo by tedy být i tak vnímáno, namísto prožívání blížícího se "konce" něčeho, co nedokážeme ani definovat, poněvadž jakékoliv očekávání nás odvádí od prožitku přítomnosti.

A ještě jedna zajímavost - zadíváte-li se do středu mezi oběma vrcholy, snadno zde naleznete MERKABU, dva prolínající se, navzájem obrácené trojúhelníky, symbolizující spojení Matky Země a Nebeského Otce, anebo také spojení mužského a ženského principu.

Připustíme-li tuto hypotézu, dává nám to určitou šanci k pochopení stávajícího děje a možnost lépe se orientovat v situacích které prožíváme, i v těch, které nás teprve čekají.

Nezbývá než se opět ptát - co když je to opravdu takto?

A co když i toto přechodné překrývající se období je záměrně vytvořeno, aby nám byl dán větší prostor pro snazší přechod od "starého" k "novému". Dokážeme toho využít?

A co když je to všechno ještě úplně jinak?

I tak je to přeci NÁDHERNÉ !!!!

Ivo Štaudner