23.07.2009
Poesie pro všední den - Markéta Huclová
LÁSKA
Láska to jsou kapky deště
Láska je jak ptačí zpěv
Láska je vše, co je tady
Láska milenců je svět.
Láska je jak třpytky lesk
Láska je zde, žádný spěch
Láska hladí
Láska hřeje
Láska všem vše dobré přeje.
Láska srdce otevírá
Láska duši blaží
Láska vidí, že už svítá
Láska je jak nový den.
MILOSRDENSTVÍ Svět naruby je Kde hledat klid Kde kout ticha najít Kde v milosti žít? Jak otáčí se země chvátá Tak já se ptám A ve tmě žádám Jeho ve své milosti Ach, dej nám hrst své radosti A štěstí, lásku Soucit, hojnost Tak žádám, znám To jedno slovo… Když vyslovím Tak, Bože, vím, ,,Děkuji“ Že jsem ti blíž. BEZBŘEHÁ Jak bezbřehá je láska moje Kde hledat břeh Kde hledat dno? Jak pomoci a vyslyšet ty Kdo dnes prosí o pomoc? Kdo řekne mi Kdy stavidla pustit Kam nechat plout Tu vodu jasnou? Kam směřovat ji Kudy téct? kde hledat stébla Pod vodou? Tak stojím tiše Vody čiré Láska jiskří na hladině. Má milá, mě se zeptej Uvěř slovům zvučícím Jsou jak zvony Jsou uvnitř tebe Jsou jasné, každý slyší Jsou Boží silou tvořící.
ČERNÉ BÁRKY
Mé černé myšlenky
Vyplouvají jak bárky
Z oparu mlžného
Plují do dálky.
Vypouštím je
Nechám plynout
Sleduji je
Ať jen zhynou.
Doufám snažně
Že snad jen
Odplují tam v dálku
Bude nový den.
PEGAS
Křídla roztáhni
A leť, jen výš..
Kam doletíš mi vypovíš.
Já nechám tě volně
Jsem tady..
Však v myšlenkách
Jak ve snách létám taky.
Jsem s tebou plujem mraky
Záhadnou krajinou
Co vábí nás, vábí..
Posvátná krajina
Zračí se před námi
My plujeme do víru
Tužeb, velkých přání
Co dneškem jsou pro nás
My vplouváme spolu
Do té snové krajiny
Je to jak domů.
SLUNCE Záře, jas Co oslňuje Stále nás k ní přitahuje S vírou jdem Kam kráčíme? Ptej se, všechno povíme. Světlo, záře, klid a jas Uzříš v sobě Uzříš v nás. Oči všechno prozradí Jsme tady, jsme však v povzdálí. Čekáme tu klidně, skromně Až uslyšíš nás ve svém domě Až otevřeš svou truhlu v sobě S poklady, co dají jas Jsou tvé, jsou světlem Očistí tě i všechny, všechny z nás. A každý kout na této zemi Spojme se, ta slunce v nás… KLÍČ Ten malý klíček v kapse mám Já vím, že mám ho Tajně, sám Stojím tu teď na zápraží Jak v předpokoji postávám Ťukám, nevím Sahám pro něj Je malý, ale stačí pro mě. K pokladu se dostat, tam Já beru ho a objímám Prsty, které směřují ho Do té dírky, co poví mi Co skrývá se vně V hloubce srdce. Kdo má to vědět? Jak se třese Jsem to já, už otvírám Tam poklad ve svém srdci mám. VIDĚT Vidět vše Být vědom si Všech hříček Pána života. To sen je můj Tak otvírám Své oči Lehce usínám.