www.cestyksobe.cz - Články - Poesie - Poesie Martin Vindenmann
01.04.2010
Poesie Martin Vindenmann
O soucitu
tak jak je hluboký vesmír,
tak jako nejhlubší moře,
tak dlouho budu čekat já,
dokud nenalezneš mír,
dokud ti nebude dobře.
Rozpomenutí
rozvpomeń se na své kořeny,
rozvpomeń se na důvod proč jsi na Zemi,
vzpomeń si vzpomeń, svatou pochodeń zažehni,
všechny nepravdy a strachy odevzdej posvátnému ohni
čisti se čisti sto dní, den po dni.
Elohim Milosti
elohim milosti se zjevil v této místnosti,
zjevil lásku a božství,
zjevil ji v celé její velikosti a množství,
zjevil její záři,slzy a smích se rozprostírají na tvé tváři,
je to osvěžení celé tvé božské bytosti
vykoupej se v té milosti,
neboť i ty jsi milost,
neboť i ty jsi nádherná bytost,
zvěstoval milost bytí,
slunce objímá měsíc a věčně svítí,
zvěstoval lásku,sundej si z očí tu pásku a pohleď,
pohleď srdcem do dáli,kde andělé nikdy nezahálí
a přinášejí ti božské dary.
andělské chóry zpívají do práce se hned dají.
prosím elohima milosti,aby rozpustil veškorou mou bolest a úzkosti,
rozpusť je láskou a světlem,nahraď je božím teplem.
Dotek posvátného ducha
oheň, láska, bouře,
vítr, voda, vůně kouře,
orel stoupá vyš,
tak se stiš, tak se stiš,
vnímej a naslouchej,toto je posvátný okamžik,
v srdci ho uchovej,
jseš takovej, jsi takovej
stiš, blíž, výš, kouře,bouře,
oheň, láska, uchovej,jsi takovej,
vše jemně plyne,stoupá jako dým,
jemně dotýká se tvého bytí,
rozežeň mraky, slunce svítí.
Tady a teď
slunce třpyt,
racků křik,
žáby kuňk,
ryby žbluňk,
ztiš se,
v mysli blik, dítěte vzlyk,
toť přítomný okamžik.
Osvícení
každý kdo dosáhne toho stavu bytí,
toho božská láska stále sytí,
každý kdo dosáhne toho stavu bytí,
toho srdce láskou svítí,
každý kdo dosáhne toho stavu bytí,
ten rozkvete jak luční kvítí
