12.09.2009
Otisky ve skále
Obrovský skalní blok položený přes dva další balvany, byl svého času považován za dolmen a tedy dílo lidských rukou. Suchá věda dnes tvrdí, že se jedná o přírodní jev - mrazový srub z rumburské žuly, součásti to lužického plutonu. Přírodní původ ale kvalitu a krásu tohoto místa nijak nesnižuje.
Tyhle balvany se nazývají Pohanské, nebo také Obětní kameny, a najdete je u hranice s Polskem, poblíž Višňové u Frýdlantu. Výrazné skalisko na vrcholku kopce vždy přitahovalo pozornost lidí z okolí, skoro stejně jako blesky z nebe. A tak se ani Pohanské kameny nemohly obejít bez lidových pověstí. Podle jedné se tady zjevoval ďábel. Přijížděl ve zlatém kočáře taženém koňmi, aby si tady mlsně prohlížel obětiny, které mu sem lidé přinášeli. A kola vozu - údajně doběla rozpálená - vyryla zvláštní rýhy do skalních bloků. A že jsou na vrcholu kamene a navíc blízko u sebe? To nedalo spát už zvídavému Friedrichovi, a tak čerta vyzval, aby mu tu jízdu předvedl. Možná, že i drze poukázal na poněkud směšnou vzdálenost otisků kol, svědčící spíš o dětském kočárku, než kočáru. Ďábel je prchlivá potvora, a tak mladíka za drzost odměnil bleskem. Zasmrdělo to sírou a od těch dob už milého Friedricha nikdo neviděl. A jestli se tady ďábel zjevuje i dnes? O tom bych nerad hovořil, abych nebyl taky nějak „odměněn". Ony se totiž čertovské metody vyvíjí společně s lidmi a blesky už dávno nejsou tím nejhorším, co „ďábel" umí.
Kámen skrývá vizitku
Zemské energie na Pohanských kamenech jsou k lidem a jejich konání poněkud odtažité a lhostejné. Přírodní dolmen funguje podobně jako ty uměle postavené. Můžeme ho použít k meditacím a komunikacím, a stejně dobře i jako přístřeší před deštěm. Kameny jsou z hrubozrnné žuly, a tak jsou jejich energie kombinací země a ohně. Hrubozrnná struktura možná napovídá cosi o tom, jak kameny působí. Žula je z hlavní části složená z velkých krystalů křemene, různých druhů živců, slíd a příměsí dalších minerálů. Všechny hlavní složky jsou různými sloučeninami křemíku.
Čím je žula „hrubozrnnější" tím větší krystaly minerálů v ní najdeme. Mnohé krystaly s obsahem křemíku také projevují elektrické vlastnosti, ostatně polovodivé vlastnosti křemíku jsou základem každého tranzistoru a tedy i počítače. A tak je možné, že žula (a nejen ta) projevuje určité schopnosti pracovat s informacemi - ať už náhodně, díky shlukům molekulárních spojů v trilionech struktur, nebo cíleně - jako výsledek určitého „programování" skály. Kdo ví, jestli naše lidská biopole neotisknou do kamene vizitku, která může být daleko trvanlivější, než vyrytý monogram.
Ať je to jak chce - intuitivní vnímání tohoto místa napovídá, že lidské činy sem přinesly nepříjemný otisk obětiště. Navíc, celá tahle oblast trochu připomíná naše Mostecko. Zdevastovaná země povrchových dolů a polské elektrárny jsou na dohled.
Strach a úzkost vymírajících živých organizmů, případně uvolněné bioenergie ze spáleného uhlí, to jsou další otisky, které tu můžete načíst. Energetické stopy, kterých se krajina zbavuje jen pozvolna. Příroda i mnozí lidé dnes dělají, co mohou, aby Pohanské kameny tohoto otisku zbavili. Můžete se přidat i vy.
Jiří Škaloud
Foto: Vladimíra Brzobohatá