Každá forma komunikace souvisí s určitým aspektem času – minulostí, přítomností či budoucností. Který si zvolíme, závisí na tom, co od tohoto vzájemného působení chceme, s kým mluvíme, v jaké oblasti potřebujeme léčení či potvrzení, a zda se s oním člověkem či v oné situaci cítíme být silní či zranitelní.

Sedmý atribut času: "Blaženost" 

Pro zakotvení nového atributu času je nezbytné přečíst tento Spouštěč od Boha vědomě a úplně. Tímto způsobem se dostaneš do souladu s energií ze zdroje existence a vytvoříš ideální podmínky pro zakotvení energie “Jednoty” nejprve v sobě a pak v magnetickém poli Země. Rámcový text zůstává beze změny a vytváří základ, na kterém se v Tobě šíří boţí vibrace, aby byly následně účinné i pro všechny lidské bytosti. Změníme naši Zemi a tady je nástroj pro to daný.

S láskou
Jahn Johannes

VŠE, CO SE DĚJE, JE DOKONALÉ. Takže moji milovaní přátelé, to bude další téma, kterému budu věnovat energii, tak pojďte se mnou se do této energie ponořit. Ano, vše co se děje, je skutečně dokonalé. A proč?

Pojďte se mnou dál do této krásné energie lásky, protože láska je naděje v nás, protože láska je nadějí našeho lidstva, láska je mocná a krásná, že když jí máme v sobě rozhořelou, tak takový pocit umí dát jen láska.

Každý človek, usilujúci sa vo svojom živote o ušľachtilé princípy čistoty, dobra a spravodlivosti by si mal byť i napriek všetkému, čo sa dnes deje vedomým toho, že práve toto sú princípy univerzálne a všeplatné. 

VNÍMÁNÍ SKUTEČNOSTI A POMÍJIVOST ČASU: BYLO JEDNOHO KRÁSNÉHO DNE A JÁ JSEM TAK MOHL V SOBĚ POCÍTIT NĚCO KRÁSNÉHO, NĚCO VYŠŠÍHO A TAK I OBDIVOVAT TU NÁDHERU, KTERÁ SE TADY NACHÁZÍ.

A opět jsem u té lásky, neboť to je ten stav nejvyšší bdělosti a krásy, je to věčná zář stvořitele v nás, která je v nás od počátku obsažena, jak jsem již psal. A spousta z vás se mě ptá, jak docílit té lásky, jak ji najít.

Tak je tady další téma, nad kterým budu rozjímat a vy pokud máte zájem, tak pojďte se mnou. Jedná se o to, že na této Zemi se již dlouho drží v nadvládě systém - systém velkého ega, vlastně našeho ničitele, který nás nenechá se podívat a rozjímat nad světem, kdo jsme, kde jsme se tady vzali, přemítat o nás samých, ale hlavně podívání se do duše na pravou podstatu. 

Otevírám tady další téma a taky další cestu poznání. Tam, kde je ukotvena duše, tam je i pravda v našem věčném projevu, tam, kde je bezpodmínečná láska, tam, kde je milost, milosrdnost, pokora, mír, tam, kde se duše setkává s věčným duchem, tam není potřeba zákonů tohoto světa, tam není potřeba práv, která jsou natolik neobjektivní a pomíjivá.

Všechno, z čeho obviňuji někoho jiného, kladu za vinu sám sobě. Pokaždé, když zaútočíme na jiné, vlastně útočíme sami na sebe. Soudíme ostatní za to, jak se chovají, ale za odsudkem se skrývá vina