cestyksobe.cz

Následující meditace měsíce je voláním po rozpouštění zledovatělé lidské mysli a k rozehřátí srdečních kvalit v lidských bytostech a v našem světě

"Milé děti, pamatujete si na pohádku Christiana Andersena o Sněhové královně? Nedávno jsem meditoval nad otázkou, jak je možné, že tisíce ba miliony lidí mohou být tak nezodpovědní a dokonce krutí vůči jiným lidem, zvířatům a světu přírody (což se odráží i na macešském přístupu k jejich vlastní přirozenosti). Když tu se náhle mému pohledu otevřela jiná dimenze reality působící nesmírně zašle a podivně. Viděl jsem obra sedícího na vrcholku hory. Najednou se skácel dolů a roztříštil se na miliardy kousíčků. Ty se obrovskou rychlostí rozlétly prostorem vesmíru a zasáhly mnoho lidí.

V tu chvíli se má paměť vrátila k Andersenově Sněhové královně a k onomu obřímu zrcadlu, které chechtající se ďáblíci nesli vysoko do prostoru, dokud jim nevypadlo z rukou a nerozbilo se na miliardy kousíčků. Nebylo to obyčejné zrcadlo. Kdokoliv do něj pohlédl, cosi se v něm pokřivilo, narušilo. Kdo by se do něj podíval za krásného jarního jitra, spatřil by pošmourný den plný smutku. A teď, když kousíčky toho zrcadla zasáhly oči a srdce mnoha lidí, začali lidé kolem sebe vidět jenom neštěstí, nespravedlnost, potlačování lidských práv a začali si také myslet, že příroda kolem nich je mrtvou hmotou, kterou lze lidmi nekonečně využívat.

A malému Káji, jehož zasáhl střep do oka a do srdce, a který dřív tolik miloval malou Gerdu, se Gerda najednou zdála ošklivá a pro něj příliš obyčejná. Tak jako srdce jiných lidí i jeho srdce zotročené pouhým racionálním posuzováním se stalo kouskem ledu. V závěrečné části pohádky jej vidíme zmrzlého, jak se bezúspěšně pokouší sestavit slovo VĚČNOST z ledových kostek.

Nechci říct, že lidstvo někdy před třemi až pěti tisíci lety utrpělo nenapravitelnou újmu, když bylo chyceno do kosmického proudu racionality popsané v Andersenově pohádce (nebo v mé vizi), kdy se lidé začali vnímat jako především rozumové bytosti. Trvalo to ale dlouhá a dlouhá staletí.

Dějiny ukazují více a více krutých pravidel lačnících po moci, také mnoho porobených národů a později namyšlené vítěze nad silami přírody, chlubící se schopností manipulace s genetickými kódy a bezskrupulózním využíváním přírodního bohatství.

Je čím dál jasnější, že tento směr vývoje se nezmění, pokud se my sami nevymaníme z vlastní racionální křeče. Na racionalitě jako takové není nic špatného, problém tkví v tom, že jsme opomněli a zanedbali základnější zdroje inteligence, kterými jsou vědomí přebývající v srdci a víceúrovňová inteligence a naše schopnost vnímat realitu JAKO objektivní TAK I JAKO subjektivní. Zapomněli jsme na ty kreativní a blažeností prodchnuté možnosti emocionálního světa, které pulzují v každém z nás a v přírodě všude kolem nás.

Zapomněli jsme, že příroda sama je svým způsobem schopna myslet a že je komunikující bytost, která je schopna otevřít se partnerství s lidskou rasou. Pokud však toto vše vnímáme a chápeme jen rozumem, tedy když u toho zůstáváme svázáni ledovým korzetem racionality, není nám to příliš platné.

Následující meditace měsíce je voláním po rozpouštění zledovatělé lidské mysli a k rozehřátí srdečních kvalit v lidských bytostech a v našem světě. Na začátku by měl každý zkusit zaměřit pozornost na možné zbytky našich vlastních ledovců, kterých si ani sami nemusíme být vědomi. Také je dobré si připomenout, že jako jednotlivci sdílíme jho celého lidstva, ať již chceme či ne.

• Buďte napojeni, klidní a přítomní.
• Představte si, že prostor vašeho srdce je uvězněn v tlusté ledové skořápce. (důvod této imaginace je zařadit do procesu tání ty kousky ledu, které mohou být zcela nepovšimnuty stále skryté v našem podvědomí).
• Vyviňte úsilí, aby teplo vašeho srdce sálalo a aby ledová skořápka začala zevnitř tát.
• Potůčky vody (z tajícího ledu) teplé jako slzy tekou vaší bytostí do okolního světa.
• Neboť ty potůčky (a později řeky) jsou teplé jako slzy štěstí, zapříčiňují tání ledu nakupeného okolo srdcí lidí a také v zamrzlém prostoru lidstva, který uvěznil i přírodní bytosti a celou Zemi ve svém ledovém poli.
• Plyňte s tím proudem a buďte šťastni!"

Autor: Marko Pogačnik
Překlad: Dana Colledge
 http://www.polakova-kineziologie.ic.cz